Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 279/2022-19
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 19 415,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 415,86 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 874 Kč od 20. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 415,86 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 874 Kč od 20. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 19 415,86 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr 18 281 Kč formou úhrady předmětu financování prodejci zboží. Žalovaný tento úvěr čerpal datum převodem finančních prostředků žalobcem na účet dodavatele předmětu financování, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku splatit 24 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 948 Kč vždy k 15. dni v měsíci, počínaje datum. V měsíční splátce byla obsažena jistina a úrok. Svoji povinnost řadit splátky řádně včas žalovaný neplnil, kdy do prodlení se dostal se splátkami za měsíce březen až červenec 2021. V takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobci nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle Obchodních podmínek a Sazebníku poplatků, nýbrž i nedoplatek na jistině úvěru. Prodlení v plnění peněžních závazků žalovaného má za následek vznik práva žalobce na smluvený úrok z prodlení a smluvní pokutu dle Sazebníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou více jak tří po sobě jdoucích měsíčních splátek, žalobce prohlásil celý dluh žalovaného za splatný ke dni datum. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému rovněž oznámeno ukončení smlouvy. Zesplatnění předcházelo upomínání žalobcem pod hrozbou ukončení a zesplatnění dané smlouvy. Žalovaný byl dále upomínán k úhradě dluhu celého úvěru dopisy ze dne datum, datum a datum, avšak bezvýsledně. Žalovaná částka činí 19 415,86 Kč a je tvořena částkou 4 728 Kč (dlužné splátky do dne zesplatnění), částkou 11 146 Kč (nesplacená část jistiny), částkou 450 Kč (poplatek za 3 upomínky po 150 Kč), částkou 200 Kč (náklad na odeslání zesplatňujícího dopisu) a částkou 2 505,86 Kč (smluvní pokuta v důsledku prodlení žalovaného ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny od datum do dne podání žaloby). Žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužných splátek tj. z částky 15 874 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil, proto se žalobce domáhá svého oprávněného nároku touto žalobou.
3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
5. Soud z předložených listin zjistil, že dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle této smlouvy poskytl žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 9.999 Kč zasláním na účet prodejce předmětu financování a žalovaný se jej zavázal uhradit v 12 splátkách po 1.066 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje datum. Žalovaný měl dle smlouvy a Obchodních podmínek, jež byly její nedílnou součástí, hradit splátky řádně a včas, spolu s poplatky dle Sazebníku žalobce. Žalovaný se však se splátkou číslo splatnou k datum dostal do prodlení a neuhradil ani další splátky. Přes upomínání žalobce nebylo žalovaným na dlužné splátky uhrazeno ničeho. Proto žalobce využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení Obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, od úvěrové smlouvy odstoupil dopisem ze dne datum a oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalovaný na další výzvy žalobce nereagoval, dlužnou částku neuhradil.
6. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. Žalobce a žalovaný se tedy v projednávané věci dohodli, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci úrok za čerpání úvěru, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě a úvěrových podmínkách žalobce, na něž smlouva výslovně odkazovala. Žalobce a žalovaný se dále dohodli, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a dále že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit smluvní pokutu. Žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty, ale nevrátil je, a proto bylo žalobě vyhověno. Strany sjednaly sazbu úroku. Pokud jde o ujednání o úročení úvěru, soud neshledal úrokovou sazbu jako nepřiměřenou. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o.z.).
7. Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 odst. 2 občanského zákoníku stanoví výši úroku z prodlení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobci proto byl přiznán zákonný úrok z prodlení dle výše uvedeného nařízení vlády.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 415,86 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
9. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
10. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.