Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 166/2021-45
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 33 874,33 Kč s přísl.
takto:
1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 943 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 943 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 860 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
3. Ve zbytku se žaloba zamítá.
4. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 943 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 943 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 860 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 3. Ve zbytku se žaloba zamítá. 4. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 33 874,33 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 13 212 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 984 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 245 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 983 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 100 týdenních splátkách po 263 Kč. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 8 075 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 812 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když na první z uvedených smluv uhradila částku 6 057 Kč a na druhou z uvedených smluv pouze částku 1 140 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila v případě první uzavřené smlouvy na dlužné jistině částku 10 345,16 Kč a na dlužném poplatku částku 8 543,24 Kč, a v případě druhé uzavřené smlouvy na dlužné jistině částku 8 331,29 Kč a na dlužném poplatku částku 6 654,64 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadovala taktéž žalobkyně úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.
2. Žalované byla žaloba zasílána prostřednictvím dožádaného soudu na adresu jejího trvalého bydliště na Slovensku Okresní soud obec nad anonymizováno dne datum potvrdil, že dne datum žádost o doručení písemností přijal. Protože ani přes opakované výzvy nebylo od doručujícího soudu zjištěno, v jakém stadiu se doručování písemností nachází, ustanovil soud usnesením ze dne 24.5.2022, č.j. 8 C 166/2021 -28 žalované pro toto řízení opatrovníka z řad advokátů, z důvodu, že se žalované nepodařilo doručit soudní písemnosti na známou adresu v cizině a její pobyt v ČR není znám. Dne datum zdejšímu soudu došlo potvrzení o doručení žaloby žalované v místě jejího bydliště v SR, a proto byla následně opatrovnice usnesením své funkce zproštěna.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. )
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 13 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 13 212 Kč představující úrok ve výši 3 984 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 245 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 983 Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 26 212 Kč, a to ve formě 100 týdenních splátek po 263 Kč. Roční procentní sazba nákladů této zápůjčky byla ve výši 130 %.
6. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 9 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 8 075 Kč představující úrok ve výši 1 610 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč, celkem se tak zavázala uhradit částku 17 075 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 285 Kč. Roční procentní sazba nákladů této zápůjčky byla ve výši 244 %.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne datum, když toto jí bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne datum. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne odeslaným dne datum. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s první poskytnutou zápůjčkou ze dne datum uhradila celkem částku 6 057 Kč a v souvislosti s druhou poskytnutou zápůjčkou ze dne datum celkem částku 1 140 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak.
8. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen OZ ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí i o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko částečně, neboť shledal shora uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporné pohledávky mu byly písemnou smlouvou postoupeny původním věřitelem. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 13 000 Kč, resp. 9 000 Kč uhradit další částku označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek v tomto případě (a to u obou uzavřených smluv) představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody, ale výše těchto poplatku je závislá zejména na výši poskytnuté zápůjčky, jak je soudu z úřední činnosti známo. Ve smlouvě ani není nijak upřesněno či sjednáno, jaké služby za sjednaný poplatek spotřebitel získává a na základě čeho byl předmětný poplatek vypočten. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Výše takového úroku však dalece přesahuje sjednanou úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně a dostává se ve vztahu k poskytnutému protiplnění v hrubém nepoměru. Proto soud dospěl k závěru, že v daném případě jde o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 OZ . Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (ale i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2898/2005 ), kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2018 a 2019 činila mezi 8 % a 9 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné akceptovat sazbu úroků dosahující výše 45 % a vyšší. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
10. S ohledem na shora uvedené závěry tak má žalobkyně právo v případě první uzavřené smlouvy na žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila v případě první uzavřené smlouvy ze dne datum o částku 13 000 Kč a v případě druhé uzavřené smlouvy ze dne datum o částku 9 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila částku 6 057 Kč, resp. 1 140 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 6 943 Kč a 7 860 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná do deseti dnů žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
11. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok III. tohoto rozsudku).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť v řízení byli oba účastníci přibližně stejně úspěšní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.