Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 146/2022-25

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 39 674,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 22 449,43 Kč spolu s úrokem ve výši 1 456,22 Kč, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1.5.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1.5.2022 do 8.6.2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 449,43 Kč od 9.6.2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 225,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 225,03 Kč od 9.6.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 22 449,43 Kč spolu s úrokem ve výši 1 456,22 Kč, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1.5.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1.5.2022 do 8.6.2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 449,43 Kč od 9.6.2022 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 225,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 225,03 Kč od 9.6.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 18.8.2022 doplněné dne 19.10.2022 a 2.11.2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 39 674,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr číslo s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů SOLUS, BRKI, NRKI a údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Dále právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjmy žalovaného s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. V souladu se smluvními podmínkami se právní předchůdkyně žalobkyně zároveň zavázala převést částku ve výši 6 490 Kč na účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží a služeb, což právní předchůdkyně dne 28.9.2019 učinila. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splátkami úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 30.4.2022 zesplatnila. Žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši 139 530,03 Kč Celkem žalovaný uhradil na úvěr částku 122 305 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny 39 553,67 Kč a smluvních pokut ve výši 120,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 456,22 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 22,68 % ročně a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

5. Žalovaný dne 29.9.2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně příjmení smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb číslo (viz rámcová smlouva). Dále žalovaný uzavřel prostřednictvím zprostředkovatele, právnická osoba anonymizována dvě slova, smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 40 000 Kč (viz žádost/smlouva o revolvingovém úvěru, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, viz základní informace o úvěru a jeho splácení). Ve smlouvě žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 18 283 Kč. Celkové výdaje na domácnost činí 10 000 Kč, finanční závazky pak 0 Kč. Žalovaný neměl žádný záznam v registru SOLUS ani v dalších registrech (viz záznam z registru, viz informace o bonitě klienta). Žalovaný se zavázal spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlených na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Výše prvního čerpání úvěru činila částku 6 490 Kč, která měla být právní předchůdkyní žalobkyně poukázána přímo zprostředkovateli. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí úvěrové smlouvy byl i sazebník (viz sazebník), produktové podmínky pro revolvingové úvěry (viz produktové podmínky) a všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky), dle kterých byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Čerpání úvěru včetně prvního čerpání ve výši 6 490 Kč a jeho splácení a výše konečné dlužné částky včetně smluvních pokut a smluvních úroků vyplývá z platební historie transakcí (viz platební historie transakcí za období od 6.11.2019 do 16.3.2022). Dne 25.3.2022 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy s účinností k 30.4.2022 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek (viz odstoupení od úvěrové smlouvy). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena dne 17.5.2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz potvrzení o připsání úplaty a účinnost postoupení). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23.5.2022, viz doklad o odeslání ze dne 23.5.2022 – poštovní podací arch). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 31.5.2022 (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch ze dne 31.5.2022).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

Dle , (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela platnou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč pro opakované čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu se smluvním úrokem ve výši 22,68 % a případnou smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 139 530,03 Kč Celkem žalovaný uhradil na úvěr částku 122 305 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu . Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti (viz tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalovaného dle spotřebitelského zákona.

9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení , je správný.“

10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. -89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“

11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. -63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“

12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. , dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.

13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C číslo ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

14. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalovaného vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru a z bankovních a nebankovních registrů. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů v ní uvedených, když podkladové y soudu předloženy nebyly. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána a poučena o důsledcích neunesení důkazního břemene, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jejích výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalovaného ani žádné doklady o výdajích žalovaného. Žalobkyně se omezila pouze na konstatování, že úvěryschopnost žalovaného byla posouzena na základě jím sdělených údajů a na základně bankovních a nebankovních databází. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nelze pro účely posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházet.

15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle , neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. -86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. , viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C číslo ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v  .

16. Jelikož soud shledal smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 139 530,03 Kč (celkový úvěr čerpaný žalovaným) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle a povinen vrátit žalobkyni. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 122 305 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit 17 225,03 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě úvěru v předžalobní výzvě ze dne 31.5.2022. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne 31.5.2022. Třetí pracovní den, tj. v pátek 3.6.2022, se zásilka považuje za doručenou (viz ) Lhůta k úhradě žalovanému uplynula dne 8.6.2022, od 9.6.2022 je žalovaný s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 17 225,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 225,03 Kč od 9.6.2022 do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s 

17. Ve zbývající části, tedy co do částky 22 449,43 Kč spolu s úrokem ve výši 1 456,22 Kč, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1.5.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1.5.2022 do 8.6.2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 449,43 Kč od 9.6.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.