Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 330/2022-42
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 062,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.962,39 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 100 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.962,39 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále částku 100 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9 062,32 Kč s příslušenstvím jako dlužných plateb za odebranou elektřinu. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Na základě této smlouvy odebíral žalovaný od žalobkyně elektřinu a za takto odebranou elektřinu se zavázal hradit stanovenou kupní cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému odběr elektřiny fakturou variabilní symbol číslo ze dne datum, splatnou dne datum za období od datum do datum na částku ve výši 9 062,39 Kč. Žalovaný v tomto období odebral elektřinu v celkovém množství anonymizováno, číslo MWh za 10 862,39 Kč, když na tuto částku byly započteny zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč. Žalovaný na tuto fakturu ničeho nehradil, tudíž žalobkyně požaduje na tuto fakturu částku ve výši 8 862,39 Kč a dále smluvní pokuta za prodlení s platbou ve výši 100 Kč. Žalovaný však žalobkyni, ani přes písemné upomínky tyto částky nezaplatil. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala z dlužné částky ode dne splatnosti faktury do zaplacení.
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaný uzavřel kupní smlouvu o dodávce elektřiny ze dne datum, na základě které odebíral od žalobkyně elektřinu do shora uvedeného odběrného místa a za takto odebranou elektřinu se zavázal hradit stanovenou kupní cenu. Žalovaný odebíral elektřinu pro potřeby domácnosti. Žalovaný neuhradil fakturu číslo ze dne datum, splatnou dne datum za období od datum do datum na částku ve výši 9 062,39 Kč. Žalovaný v tomto období odebral elektřinu v celkovém množství anonymizováno, číslo MWh za 10 862,39 Kč, když na tuto částku byly započteny zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč. Žalovaný na tuto fakturu ničeho nehradil, tudíž na tuto fakturu žalovaný dluží částku ve výši 8 862,39 Kč a dále smluvní pokuta za prodlení s platbou ve výši 100 Kč. Výše uvedená faktura se vztahuje k odběrnému místu na adrese adresa. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména smlouvy o dodávce elektřiny, faktur, obchodních podmínek, upomínek a dalších důkazů založených ve spise.
4. Do prodlení se zaplacením kupní ceny za elektřinu se žalovaný dostal v den splatnosti faktury, od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně, v souladu s výše uvedenými právními předpisy.
5. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 062,39 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
7. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru, první tři úkony), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci. K tomu soud uvádí, že se zcela zjevně o formulářovou žalobu jedná, když jednotlivé žaloby žalobkyně podobného typu se liší pouze základními údaji, např. označením žalovaných, datem uzavření smlouvy, označením odběrného místa a údaji z žalovaných faktur, případně jejich textace je obsahově výrazně podobná, pokud není shodná. Není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, např. proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 ). Soud dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011 , ve kterém Ústavní soud vymezil pojem formulářové žaloby tak, že zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření takové žaloby, bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Ústavní soud dále uvedl, že úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby a další návrhy lze kvalifikovat jako administrativní úkony, byť i s nimi vznikají žalobci náklady. Z toho lze uzavřít, že jednak podaná žaloba je formulářovou žalobou tak, jak ji vymezil Ústavní soud, a dále že § 14b advokátního tarifu není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak přiměřeně zohledňuje uvedenou judikaturu Ústavního soudu.
8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.