Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 132/2021-50
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 38 942 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč a částku 6 172 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 18 672 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná uhradila žalobkyni
-) částku 11 100 Kč
-) kapitalizovaný úrok ve výši 7 540,98 Kč
-) úrok 23,72% ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení
-) kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 11. 11. 2017 do 20. 1. 2020
-) zákonný úrok z prodlení z částky 2 500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení
a
-) částku 9 170 Kč
-) kapitalizovaný úrok 6 672,37 Kč
-) úrok 23,72% ročně z částky 11 653,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení
-) zákonný úrok z prodlení z částky 11 653,28 Kč od 28. 7. 2017 do 20. 1. 2020
-) zákonný úrok z prodlení z částky 5 481,28 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč a částku 6 172 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 18 672 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná uhradila žalobkyni -) částku 11 100 Kč -) kapitalizovaný úrok ve výši 7 540,98 Kč -) úrok 23,72% ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení -) kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 11. 11. 2017 do 20. 1. 2020 -) zákonný úrok z prodlení z částky 2 500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a -) částku 9 170 Kč -) kapitalizovaný úrok 6 672,37 Kč -) úrok 23,72% ročně z částky 11 653,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení -) zákonný úrok z prodlení z částky 11 653,28 Kč od 28. 7. 2017 do 20. 1. 2020 -) zákonný úrok z prodlení z částky 5 481,28 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 23 600 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 535,75 Kč (z jistiny 15 000 Kč od 11. 11. 2017 do 6. 12. 2019), kapitalizovaný úrok ve výši 7 540,98 Kč (úrok ve výši 23,72% ročně z 15 000 Kč od 4. 11. 2017 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení z titulu uzavřené Smlouvy o půjčce číslo kterou dne datum uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným a na základě, které mu poskytla částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, když žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč vrátit v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2017. Současně žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila pouze 2 500 Kč a ani na výzvu neuhradila zbývající část. Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 15 342 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 246,2 Kč (z částky 11 653,28 Kč od 21. 7. 2017 do 6. 12. 2017), kapitalizovaný úrok ve výši 6 672,37 Kč (ve výši 23,72% ročně z částky 11 653,28 Kč od 21. 7. 2017 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení z částky 11 653,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 11 653,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení z titulu uzavřené Smlouvy o půjčce číslo kterou dne datum uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným a na základě, které mu poskytla částku ve výši 12 000 Kč v hotovosti, když žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč vrátit v pravidelných 58 týdenních splátkách po 365 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 20. 7. 2017. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila pouze 5 826 Kč a ani na výzvu neuhradila zbývající část. Dne datum došlo k postoupení předmětných pohledávek, o čemž byla žalovaná informována.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byl nečinný.
3. Soud provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku ve výši 2 100 Kč (kapitalizované úroky), administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Před podpisem smlouvy ve dne 20. 9. 2016 byla vyplněna zákaznická karta, ve které žalovaná uvedla, že její čistá měsíční mzda činí 18 700 Kč, další příjem má ve výši 4 785 Kč, výdaje představuje nájem ve výši 5 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 4 200 Kč, splátky úvěru 1 460 Kč. K tomuto měla doložit pracovní smlouvu, nájemní smlouvy a výměru důchodu. Současně uvedla, že žije v nájmu od května 2016 v rámci společné domácnosti„ ostatní“.
4. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalované byla poskytnuta částka 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku ve výši 1 800 Kč (kapitalizované úroky), administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a životní pojištění ve výši 290 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Současně s podpisem smlouvy byla vyplněna zákaznická karta, ve které žalovaná uvedla, že její čistá měsíční mzda činí 23 140 Kč, výdaje představuje nájem ve výši 10 800 Kč, výdaje domácnosti ve výši 4 000 Kč. K tomuto měla doložit pracovní smlouvu, nájemní smlouvy a výměru důchodu. Současně uvedla, že žije v nájmu od června 2016 v rámci společné domácnosti s jiným rodinným příslušníkem a je vdaná.
5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek (str. anonymizováno z anonymizováno) a z oznámení o postoupení pohledávky ze stejného data, soud zjistil, že pohledávky za poskytnutí peněžitých částek byly postoupeny na současnou žalobkyni. Když tato skutečnost byla žalované sdělena dopisem, tedy došlo k postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , „dále jen o.z.“
6. Podle § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
7. V dané věci se jedná o nárok žalobkyně, vyplývající z jí tvrzených spotřebitelských úvěrů, když na základě Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum poskytla žalobkyně žalované 15 000 Kč a na základě Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum poskytla 12 000 Kč, když v těchto smlouvách se dále měli dohodnout na úrocích, administrativním poplatku a poplatku za bezhotovostní inkaso.
8. Podřazením zjištěného skutkového stavu, pod shora citované zákonné ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části nedůvodná.
9. Předtím než poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr, je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru.
10. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. č. 110/2006 o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (judikatura NS 33 Cdo 2178/2018 ).
11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla nejprve částku 12 000 Kč, když žalovaná vrátila 5 826 Kč a následně jí byla poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaná vrátila 2 500 Kč, jak uvedla sama žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že poskytnutí těchto finančních částek došlo na základě spotřebitelských smluv - o zápůjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně však řádně nezkoumala ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet předmětný úvěr, když se spokojil pouze s vágním vyplněním zákaznické karty, bez toho, že by informace zde uvedené ověřil. Ačkoliv v zákaznické kartě jsou vyplněny položky, co mělo být předloženo, soud má pochybnosti o pravdivosti tvrzení a skutečném předložení dokumentů. Rozdíl v nájmu v rozmezí tří měsíců, když žalovaná stále žila na stejném místě, činí přes 6 tisíc Kč. Původně žalovaná uvedla nájem vyšší a měla sdílet společnou domácnost s jiným rodinným příslušníkem. Následně, po třech měsících měla sice s někým sdílet společnou domácnost, ale nebyl to ani manžel, ani jiný rodinný příslušník, ačkoliv stav zůstal„ vdaná“ a snížil se nájem, snížila se mzda za hlavní pracovní poměr, došlo k výměře důchodů a výdaje se zvýšily o splátky úvěru ve výši 1 460 Kč. Sice bylo vyplněno, že byla předložena nájemní smlouva, když však soud má o pravdivosti tohoto tvrzení pochybnosti právě s ohledem na shodnou adresu, ale ponížení nájmu o více než polovinu za tři měsíce je nereálné. Nadto je potřeba zdůraznit, že v době uzavření druhé smlouvy byla již žalovaná s placením původní částky v prodlení, když poslední den, kdy byla částka uhrazena se rovná dnu poskytnutí druhé půjčky, kdy je tedy zřejmé, že žalovaná si brala půjčku za účelem splácení původní půjčky. Na základě výše uvedeného, když žalobkyně soudu neprokázala, že by skutečně zkoumala výdajovou a příjmovou stránku žalované, a současně s ohledem na neúčast na jednání se vzdala možnosti být dle § 118a o.s.ř. poučena a potřebě dotvrzení a doložení tvrzení, týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované, soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně porušila povinnost stanovenou § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a smlouvy jsou tedy absolutně neplatné.
12. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy jsou absolutně neplatné je povinností žalované vydat žalobkyni tzv. bezdůvodné obohacení (srov. § 2991 a násl. o.z.), rovnající se částce, která jí byla poskytnuta, tj. ze smlouvy ze dne datum částku 12 500 Kč (půjčeno 15 000 Kč, vráceno 2 500 Kč) a ze smlouvy ze dne datum částku 6 172 Kč (půjčeno 12 000 Kč, vráceno 5 826 Kč). Současně soud vyhověl, i co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, avšak až od doručení výzvy k plnění (oznámení o postoupení pohledávky, která byla odeslána dne 7. 1. 2020), když datum doručení výzvy soud určil v souladu s domněnkou zakotvenou v § 573 o.z.a současně respektoval lhůtu k zaplacení stanovenou v oznámení o postoupení pohledávky v délce 10 dnů, tedy od 21. 1. 2020 je žalovaná v prodlení.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, neboť ačkoliv je to žalovaný, který byl úspěšný ve věci, žádné náklady mu nevznikly, a proto mu nebyly přiznány.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, Velkomoravská 4.
Nesplní-li žalovaná povinnosti jí uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.