Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 94/2022-28
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka + částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení
částky částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
částky částka a
úroku v částce částka a
úroku ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku
částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] a úroku v částce [částka] a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši částka (částka jistiny a částka přirostlé úroky), smluvní pokuta částka, náklady s prodlením částka, úhrady za pojištění částka, po zaokrouhlení částka a smluvní pokuta částka se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po částka. Pro prodlení žalovaného s úhradami byl úvěr zesplatněn. Žalovaný ve splátkách uhradil celkem částka a po zesplatnění uhradil ještě částka. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována.
2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
4. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru byla dne datum uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a jejím předmětem byl úvěr ve výši částka, který měl žalovaný splácet po částka měsíčně.
5. Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru číslo prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní. Dodejka prokazuje doručení dopisu žalovanému dne datum.
6. Klientská karta prokazuje, že žalovaný neuhradil řádně už ani první splátku, splátku splatnou datum hradil pouze částečně. Celkem uhradil částka.
7. Dopis ze dne datum je oznámením o zesplatnění úvěru ve výši částka s výzvou k úhradě do 10ti dnů od odeslání.
8. Dopis ze dne datum Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení.
9. Dopis ze dne datum Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení.
10. Předsmluvní formulář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
11. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaný uvedl, že má příjem částka ze zaměstnání, životní minimum je částka, hradí částka splátek, za bydlení vydá částka. Disponibilní příjem by měl být částka.
12. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalovaná disponuje.
13. Výpis z účtu žalovaného prokazuje, že měsíční příjem za číslo činil částka, za číslo činil částka, za číslo činil částka a za číslo činil částka.
14. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
15. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalovanému dne datum vyplacena žalobkyní částka částka.
16. NRKI report prokazuje, že skóre žalovaného je částka, tedy je to Kategorie I, nízké skóre, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně je zamítán.
17. příjmení report neprokazuje nic.
18. Dopis ze dne datum je předžalobní výzvou, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání.
19. Poštovní podací arch ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalovanému.
20. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
21. Přihláška do pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
22. Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
23. Dodatek číslo k Návrhu smlouvy o úvěru ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
24. Příloha číslo Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
25. Kopie ŘP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje.
26. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovanému byla poskytnuta částka částka, uhradil celkem částka. Úvěr měl žalovaný splácet po částka. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována, byly ověřeny příjmy žalovaného ve výši částka, byly ověřeny veřejné databáze, kdy z jedné nebylo ničeho zjištěno a z druhé vyplývá vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně je zamítán. Výdaje žalovaného na bydlení v nepřiměřeně nízké výši částka (nájemné + inkaso) nebyly nijak ověřeny, ani nebyl žalovaný vyzván k jejich vysvětlení, bylo vycházeno pouze z tvrzení. Byť žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalovaného pouze ohledně jeho příjmů, nevyužila této možnosti a neověřila skutečné pohyby na účtu žalovaného. Není tak možné stanovit disponibilní částku. Není možné zjistit, proč má žalovaný v NRKI nejnižší možnou kategorii spojenou s vyšším rizikem, přestože by měl dle žalobkyně mít disponibilní příjem téměř
částka. Žalovaný řádně neuhradil už první splátku. Úvěr byl uzavřen distančně, žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalovaného i jeho osobními doklady.
27. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
28. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
29. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
30. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
31. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
32. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
33. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
35. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
36. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce.
37. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
38. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
39. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
40. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
41. V souzené věci žalobkyně sice řádně ověřila příjmy žalovaného prostřednictvím příjmů na jeho bankovní účet. Nicméně pokud jde o výdaje žalovaného, tak se žalobkyně spokojila pouze s informacemi získanými od žalovaného, aniž by tyto informace jakýmkoliv způsobem ověřovala (např. úplnými a nikoli částečnými výpisy z účtu žalovaného). Nezvykle nízké výdaje žalovaného na bydlení a špatné skóre žalovaného v NRKI (v porovnání s jeho příjmy a tvrzenými výdaji včetně výdajů na splátky) budí velké pochybnosti bez dalšího vysvětlení, které nebylo od žalovaného získáno. Přes zejména nepodložené výdaje a špatný scoring žalobkyně bez dalšího smlouvu o úvěru s žalovaným uzavřela, žalovaný neuhradil řádně už první splátku. O tom nelze než učinit závěr, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení.
42. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat vyplacení jistiny částka žalovanému a tvrzené úhrady činí částka, vyhověl soud podané žalobě v částce částka z titulu bezdůvodného obohacení. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslaná dne datum s úhradou do 15 dnů od odeslání. Dne datum tak nastala splatnost a dne datum se žalovaný dostal do prodlení. Dřívější upomínka o zaplacení nebyla prokázána. Soud proto dále přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení z přiznané jistiny od datum v žalované výši, která je nižší než zákonná ke dni prodlení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nároky plynou z neplatné smlouvy o úvěru.
43. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl převážně úspěšný, ale pro pasivitu mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.