Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 269/2021-68
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 872 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 872 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 872 Kč od 25. 9. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 3 872 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 872 Kč od 25. 9. 2018 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 872 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 9 % z částky 3 872 Kč od 25. 9. 2018 do zaplacení, když tuto měl žalovaný dlužit žalobkyni, jako právnické osobě, která je podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně přitom zjistila, že motorové vozidlo - osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, je evidováno v registru vozidel jako provozované, ale v období od 13. 4. 2018 do 27. 6. 2018, tedy po dobu 76 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl provozovatelem a vlastníkem vozidla právě žalovaný a ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , je žalovaný povinen k úhradě příspěvku vůči žalobkyni. Celková výše příspěvku sestávající ze základu příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, činí 3 872 Kč (z toho 3 572 Kč za základ příspěvku vypočtený ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) vyhl.č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , konkrétně 47 Kč za jeden den při zohlednění 76 dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl.č. 205/1999 Sb. ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání výzvou, splatnost příspěvku nastala dne 24. 9. 2018. Žalovaný však v této lhůtě příspěvek neuhradil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , přičemž se dnem následujícím dostal s placením základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání do prodlení.
2. V podání ze dne 30. 3. 2022 žalobkyně doplnila, že dle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě tohoto ustanovení vycházela z Centrálního registru vozidel jako ze zdroje informací a je oprávněna považovat ho za správný. V tomto směru pak odkázala na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1561/14 , podle kterého:„ V situaci, kdy žalobkyně předložila dostatečná tvrzení a důkazy, že stěžovatelka byla v daném období vlastnicí (provozovatelkou) předmětného motorového vozidla (viz výpis z databáze pojistných smluv), bylo na ní (žalované), aby na tato tvrzení a důkazy procesně reagovala (přinejmenším zpochybnila důkazní sílu předloženého výpisu).“ Následně v podání ze dne 7. 4. 2022 dále doplnila, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně nejprve ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“), kdy v údaje, které jsou jí předávány jednotlivými pojistiteli, jsou Ministerstvem dopravy porovnávány s údaji evidovanými v jím provozovaném registru silničních vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobkyni elektronicky dálkovým způsobem sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. K námitce žalovaného, že předmětné vozidlo mu bylo zabaveno, a proto již není jeho vlastníkem, žalobkyně sděluje, že žalovaný dosud žádným způsobem neprokázal, že by vlastníkem vozidla v předmětném období nebyl. Pokud by žalovaný převedl vlastnické právo k vozidlu, byl by podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“), povinen do 10 pracovních dnů ode dne tohoto převodu podat k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla. Žalovaný by takovou žádost mohl podat podle § 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel i tehdy, kdyby nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost k podání společné žádosti. Žalovaný však ani netvrdí, že by případný nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost. Ani případné smluvní ujednání nebo udělení plné moci nezbavuje žalovaného jeho zákonné povinnosti požádat o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel. Takové ujednání by mohlo založit případnou smluvní odpovědnost mezi stranami dané smlouvy, nelze se jej však dovolávat vůči žalobkyni ani jiným třetím osobám. Jelikož žalovaný dosud nepředložil žádnou listin u, z níž by vyplývalo, že v předmětném období nebyl vlastníkem vozidla, nezbývá žalobkyni než na podané žalobě nadále trvat. Opačný přístup by nebyl v souladu s principem péče řádného hospodáře.
3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, když uvedl, že si není vědom toho, že by mu byla doručena výzva k zaplacení dlužné částky do 24. 9. 2018, určitě pak neobdržel ani předžalobní upomínku ze dne 16. 3. 2021, když od 29. 8. 2017 je zbaven osobní svobody a je ve výkonu trestu odnětí svobody, přitom o předmětném dluhu se dozvěděl nedříve někdy počátkem roku 2020, když mu jeho děti do věznice přinesly upomínku ze dne 25. 11. 2019. Celý jeho vozový park byl přitom zabaven Policí ČR a následně propadl státu. Navíc se může jednat o vozidlo, které prodal jméno příjmení z obec. V podání ze dne 3. 9. 2021 upozornil, že nemá nikoho, kdy by byl schopen zajistit důkazy na podporu jeho tvrzení, neboť jeho bývalá manželka je rovněž ve výkonu trestu odnětí svobody a děti jsou v opatrovnictví babičky, která s ním nekomunikuje. Podle registrační značky není schopen přesně identifikovat vozidlo, nicméně pokud se jedná o vozidlo zn. Volkswagen, pak toto skutečně prodal někdy v r. 2015 svým zaměstnancům – bratrům jméno a jméno příjmení, kteří pro něj v té době pracovali. Dále uvedl, že nerozumí tomu, z jakého důvodu je dlužná částka pouze do období 27. 6. 2018 a má za to, že následně někdo začal pojistné za toto vozidlo platit. Pokud by se soudu nepodařilo dohledat bratry příjmení, navrhl, aby soud učinil v tomto směru dotaz na jeho bývalou účetní jméno příjmení. U jednání konaného dne 6. 5. 2022 dále doplnil, že žádal i svou dceru, aby se pokusila předmětnou kupní smlouvu vyhledat, toto se jí nepodařilo, nicméně si spolu připomněli, že k prodeji vozidla došlo v srpnu 2017 krátce poté, co se s dcerou žalovaný vrátil z dovolené, tehdy se sepisovala jak kupní smlouva, tak i plná moc pro pana příjmení, aby tento provedl přepis předmětného vozidla v registru vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl asi 10 dnů nato zatčen policií a od té doby je ve vazbě, resp. výkonu trestu, neměl už ani možnost ověřit si, zda skutečně k přepisu vozidla došlo a je pravdou, že toto i vypustil z hlavy.
4. K jednání nařízenému na 28. 7. 2022 se pak žádná z procesních stran nedostavili, obě však projevily souhlas s tím, aby toto další jednání ve věci proběhlo v jejich nepřítomnosti.
5. Po provedeném dokazování (formou listinných důkazů) dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný v období od 13. 4. 2018 do 27. 6. 2018 podle registru motorových vozidel skutečně vlastnil a provozoval osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, značky VW Golf, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo (které ke dni 10. 11. 2018 bylo vyřazeno z provozu z důvodu zániku pojištění), a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, v tomto směru se žalovanému nepodařilo prokázat, že předmětné motorové vozidlo bylo v rozhodném období ve vlastnictví jiné osoby. Informaci o nepojištění předmětného vozidla žalobkyně zjistila dne 18. 7. 2018, následně učinila vůči žalovanému dne 10. 8. 2018 písemnou výzvu na adresu adresa žalovaného, 12. 8. 2018 a 4. 1. 2019 na stejnou adresu upomínky k úhradě, kdy poslední uvedená upomínka se dne 23. 1. 2019 vrátila žalobkyni s tím, že zásilka byla uložena dne 8. 1. 2019 u pošty, kde nebyla vyzvednuta, přitom žalovanému měla být vhozena výzva k převzetí do domovní schránky. Následně i předžalobní upomínka ze dne 16. 3. 2021 byla žalovanému doručována na stejnou adresu. Žalovaný se přitom od 29. 8. 2017 nachází nepřetržitě ve výkonu trestu odnětí svobody, předpokládaný konec výkonu trestu je v roce 2033.
6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
7. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není důvodný a není možno mu vyhovět. Dle výsledků provedeného dokazování a učiněného skutkového závěru žalovaný sice v období od 13. 4. 2018 do 27. 6. 2018 podle registru motorových vozidel byl veden jako vlastník a provozovatel osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, značky VW Golf, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, tj. bez pojištění odpovědnosti a tedy v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který v ust. § 1 odst. 2 písm. a) , stanoví, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Právě z tohoto důvodu pak žalovanému, jako vlastníku a současně provozovateli vozidla, vznikla dle cit. ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, povinnost zaplatit žalobci příspěvek za dobu, po kterou žalovaný své shora specifikované vozidlo provozoval v rozporu s uvedeným zákonem. Nicméně ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobkyně povinnost odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku nejpozději do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit předmětný příspěvek, jinak nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku zaniká. Žalovanému přitom vznikla povinnost zaplatit předmětný příspěvek nejpozději dne 18. 7. 2018, kdy žalobkyně přijala informaci o tom, že předmětné vozidlo je provozováno, aniž by bylo pojištěno, jakož i o tom, kdo je veden jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla. Žalobkyně sice žalovanému zaslala první výzvu k úhradě příspěvku dne 10. 8. 2018, a to na adresu adresa žalovaného, na tuto adresu pak zaslala i další výzvy ze dne 12. 8. 2018 a 4. 1. 2019, stejně jako i předžalobní upomínku ze dne 16. 3. 2021, nicméně žádná z těchto výzev se nemohla dostat do sféry vlivu žalovaného, neboť tento se na výše uvedené adrese prokazatelně nezdržoval, když již od 29. 8. 2017 byl omezen na osobní svobodě a byl ve vazbě, resp. následně ve výkonu trestu. Dle soudu je přitom zaslání výzvy k zaplacení příspěvku hmotněprávním úkonem, v jehož důsledku vůbec nastane splatnost předmětného příspěvku, a tudíž se musí prokazatelně dostat do sféry vlivu žalovaného. Žalovaný přitom sám potvrdil, že se o svém dluhu dozvěděl až někdy na počátku roku 2020, kdy mu děti na návštěvu do výkonu trestu přinesly upomínku z konce roku 2019, nicméně již tato upomínka by byla zaslána opožděně, neboť žalobkyně měla povinnost žalovaného uvědomit o jeho dluhu nejpozději do 18. 7. 2019, jinak by jeho dluh zanikl, jak k tomu ostatně, dle soudu, došlo v daném konkrétním případě. Soud má přitom za to, že žalovanému nelze v daném konkrétním případě ani vytýkat, že bylo jeho povinností sdělit všem možným institucím, že se nachází ve vazbě či výkonu trestu, když jeho možnosti tímto omezením osobní svobody byly v tomto směru velmi podstatně omezeny.
8. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl jako nedůvodnou.
9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl plný úspěch ve věci žalovaný, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, tomuto však dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.