Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 191/2022-16
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 47 249,35 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 249,35 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 438,36 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 056,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 51 187,71 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 4 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 249,35 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 438,36 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 056,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 51 187,71 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 4 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 47 249,35 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 61 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok formou 72 pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 1 164,21 Kč, počínaje datum, když úvěr byl uročen sazbou 11,10 %. Žalovaný ovšem svůj závazek neplnil řádně a včas, a proto žalobce poskytnutý úvěr ke dni datum ihned zesplatnil. Žalobou uplatněný nárok nyní představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 45 749,35 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný ke dni splatnosti ve výši 5 438,36 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum ve výši 1 056,88 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 51 187,71 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že účastníci dne datum uzavřeli Smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku – v rámci aplikace příjmení příjmení, do které se žalovaný přihlásil pomocí svého jedinečného ID čísla a příjmení kódu. Na základě předmětné Smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat již dnem sjednání Smlouvy. Úvěr měl být poskytnut z úvěrového účtu č. bankovní účet a měl být vyplacen převodem na běžný bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Sjednaná úroková sazba úvěru činila 11,10 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 11,66 % ročně. Žalovaný měl dle Smlouvy poskytnutý úvěr včetně úroku splatit formou 72 měsíčních splátek ve výši 1 164,21 Kč splatných vždy v 15. den kalendářního měsíce počínaje dnem datum, s tím, že výše poslední řádné splátky činila 1 272,23 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit, činila 83 931,14 Kč. Dle článku III odst. 11 písm. a) a c) Smlouvy byl žalobce v případě porušení Smlouvy žalovaným prohlásit kterékoli dluhy žalovaného vůči žalobci za ihned splatné, o čemž měl žalobce povinnost žalovaného písemně vyrozumět, a ukončit smluvní vztah. Jak plyne z výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet, žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem z úvěrového účtu částku 45 000 Kč. Dle výpisů z úvěrového účtu č. bankovní účet nezaplatil žalovaný ničeho. Ke dni datum činil dle výpisu z úvěrového účtu za měsíc říjen rok dluh na jistině úvěru částku 45 749,35 Kč, dluh na smluvním úroku částku 5 438,36 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny částku 584,82 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku částku 148,10 Kč a splatné poplatky ve výši 1 500 Kč. Dne datum žalobce nezaplacený zbytek úvěru zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení zbytku úvěru nejpozději do datum, to vše dopisem ze dne datum, který žalovanému zaslal doporučení, jak plyne z poštovního podacího archu ze dne datum. Dopisem ze dne datum - právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné Smlouvy o úvěru žalobci do 15 dnů, přičemž dopis byl žalovanému zaslán doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu právního zástupce žalobce.
5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř. o. s. ř. ), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. V dané věci se jedná o spor ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal dohodnutým způsobem vrátit a zaplatit sjednaný úrok (§ 2399 o. z.) Smlouva o úvěru byla sjednána platně a žalobce své závazky vůči žalovanému z ní plynoucí, tj. vyplacení peněžitých prostředků, řádně a včas splnil. Žalovaný však tím, že úvěr nesplatil zcela, porušil jak výše citované ustanovení § 2395 o. z., dle kterého měl žalobce poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, tak i obsah samotné smlouvy uzavřené mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal existenci platné smlouvy o úvěru včetně sjednání plateb poplatku za pojištění, jakož splnění svých povinností, které mu ze smlouvy plynuly, bylo na žalovaném, aby v řízení po skutkové stránce tvrdil a prokázal, že svůj závazek řádně a včas splnil, případě že žalobcem tvrzený závazek zanikl jiným způsobem, resp. že vůbec nevznikl. Avšak žalovaný zůstal v řízení nečinný a netvrdil ani neprokazoval ničeho. Proto soud ve výše uvedeném směru vyhověl.
10. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobci žalovanou částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 068 Kč Tyto náklady tvoří 1 890 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby à 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) , písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, dále jen „a. t.“, a za jeden úkon právní služby á 500 Kč (výzva k plnění) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) , § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t., neboť výzva k plnění zaslaná advokátem žalobce žalovaným neobsahuje skutkový a právní rozbor věci a nesplňuje tak náležitosti předžalobní výzvy k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 900 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a režijního paušálu v částce 378 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ).
12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.
13. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.