Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 148/2021-63
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení
ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,05 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně
a ohledně úroku 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a ohledně úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka
od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši
částka a úroku 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO, a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce číslo
na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, za úrok částka za dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72% ročně, za odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za odměnu za hotovostní inkaso ve výši částka. Celkovou dlužnou částku
se žalovaný zavázal uhradit v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil celkově pouze částka. V důsledku fúze sloučením se dne datum stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba),
IČO. Pohledávka úvěrujícího z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Jelikož žalovaný nic dalšího na uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru neuhradil, domáhá se žalobce nároků z uvedené smlouvy vyplývajících touto žalobou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž
se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř. “), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.
3. Dle obchodního rejstříku společnost právnická osoba, IČO, existovala od datum a zanikla datum důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, IČO, která od datum existuje pod názvem právnická osoba, a žalobce existuje od datum.
4. Dle smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum (nikoli dne datum, jak uvedl žalobce v žalobě) mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným, se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši částka na anonymizováno týdnů a žalovaný se zavázal uhradit půjčku spolu s úrokem ve výši
částka, s poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a s poplatkem
za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, v anonymizováno týdenních splátkách po částka.
Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný převzal peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný jmenované společnosti sdělil, že jeho čistá mzda činí částka, nájem/inkaso částka, výdaje domácnosti částka a ostatní náklady částka, což soud zjistil z karty zákazníka ze dne datum. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy výpis z účtu, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel úvěru informace žalovaného o příjmech a výdajích žalovaného ověřoval.
5. Pohledávky poskytovatele úvěru z uvedené smlouvy byly postoupeny žalobci (zjištěno
ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem datum).
6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků a sjednaných poplatků na základě smlouvy
o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona
č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 1970 OZ
po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle
§ 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.
7. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ, který byl účinný až do 31. 12. 2016 (tj. do účinnosti zákona
číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, v němž tomuto ustanovení odpovídají a dále jej rozvíjejí ustanovení § 86 a §87) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení
celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je
po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Soud tedy posoudil v řízení učiněná zjištění s ohledem na citované ustanovení §9 ZSÚ
a dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že poskytovatel zápůjčky posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného řádně splácet spotřebitelský úvěr, jelikož nedoložil soudu žádnou z listin, které mu byly předloženy při uzavírání smlouvy a ani nenavrhl žádný důkaz na prokázání skutečnosti, že listin y předložené zapůjčiteli obsahovaly údaje vedoucí
k závěru, že žalovaný bule schopen úvěr řádně splácet.
9. Byť je soudu znám názor Krajského soudu v Českých Budějovicích vyjádřený dne
datum v jeho rozsudku č. j. číslo jednací o tom, že k závěru soudu o tom,
že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy
a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě
a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy žádné z listin, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr,
a ani nejsou navrženy žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě, a soudu je z vlastní soudní praxe známo,
že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přes to, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž je zjevné, že žadatel
o úvěr, má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůstatek, tudíž je evidentní, že volné zdroje nemá. Soud proto bez předložení dalších důkazů nemůže dospět k závěru, že
je nepochybné, že úvěruschopnost spotřebitele byla poskytovatelem zápůjčky řádně posouzena s odbornou pečlivostí, pokud pravdivost uvedených údajů není před soudem prokázána spolehlivými důkazy, za který soud zákaznickou kartu samotnou o sobě nepovažuje. To by dle názoru soudu bylo i v rozporu s účelem a smyslem citovaného ustanovení ZSÚ a následných ustanovení § 86 a § 87 nového zákona o spotřebitelském úvěru, které zákonodárce přijal právě na ochranu spotřebitelů, jako slabší strany, tak jak byl vyložen i v judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo.
10. Podle § 2991 odst. 1 OZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobce tak má jako postupník s ohledem na učiněná zjištění, výše uvedené závěry soudu a citovaná ustanovení § 2991 a § 2993 OZ vůči žalovanému pouze právo na vrácení poskytnuté částky z titulu bezdůvodného obohacení,
a jelikož v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému z titulu neplatné smlouvy částka a že žalovaný zaplatil na smlouvu pouze částka, je žalovaný povinen žalobci, coby postupníkovi, zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení částku
částka (výrok I. tohoto rozsudku).
11. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení v sazbě 8,05% ročně, pak soud žalobci přiznal pouze úrok z prodlení z přiznané částky v požadované sazbě za dobu od datum do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem následujícím
po dni, kdy mu byla žaloba, doručena, což bylo datum. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky totiž v řízení prokázáno nebylo, neboť předmětnou smlouvu soud považuje celou za absolutně neplatnou a nebylo prokázáno ani dřívější doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že by se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry (výrok I. tohoto rozsudku).
12. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník
ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví,
že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch každého z účastníků ve věci byl přibližně stejný, soud žádnému z účastníků nárok
na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.