Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 56/2021-74
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných k 20. dni kalendářního měsíce, se splatností 1. splátky
do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši
částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných k 20. dni kalendářního měsíce, se splatností 1. splátky do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení
se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok
z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou, podle níž měl být žalované poskytnut úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu částka a na základě které poskytla jmenovaná společnost žalované částku částka. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalované z uvedené smlouvy byla postoupena nejprve společnosti právnická osoba, IČO, a touto společností následně žalobci.
2. Soud nařídil ve věci jednání na den datum, k němuž se dostavila pouze žalovaná
a žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy ve věci jednal, provedl dokazování a zjistil, že listin listina , kterou žalobce soudu předložil s tím, že se má jednat o předmětnou smlouvu, vůbec nekoresponduje s žalobním tvrzením žalobce, jelikož podle předložené listin y výše úvěrového limitu činila částka a nikoli částka, jak uvedl v žalobě. Zároveň na této listin ě absentoval jakýkoliv podpis kohokoli. Tudíž soud z této listin y žádná zjištění neučinil. Žalovaná však sama u jednání uvedla, že nějakou smlouvu se právnická osoba příjmení v roce rok uzavřela, a to elektronicky, že si nepamatuje na jakou částku, ale určitě to nebylo částka. Brala si od ní půjčku, peníze jí přišly na účet, byla to jedenkrát částka částka
a částka částka. Žalovaná chvilku půjčku splácela, určitě ji nesplatila celou. Chtěla by ji splácet, ale v současné době je bez práce, chodí po brigádách, kdy pracuje 4 hodiny denně
za částka za směnu. Půjčku si brala, protože se chytla špatné party a dostala se do problémů, zemřel jí otec, musela se z původního bydliště odstěhovat, trvalý pobyt má na obecním úřadě a momentálně bydlí u nevlastní sestry, které zatím na domácnost nepřispívá, naopak sestra pomáhá žalované. Žalovaná by mohla splácet maximálně částka měsíčně.
3. Soud dále ze 4 potvrzení o provedené platbě vystavených právnická osoba, cz. s.r.o. zjistil, že z účtu společnosti právnická osoba na účet č. bankovní účet byla odeslána dne datum dvakrát částka částka, dne datum částka částka a dne
datum částka částka. Žalovaná potvrdila, že účet č. bankovní účet je jejím účtem, ale zároveň uvedla, že obdržela pouze jedenkrát částku částka a jedenkrát částku částka. Soud tak má na základě shodných tvrzení účastníků ve spojení s předloženými potvrzeními o provedených platbách za prokázané, že společnost právnická osoba poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru (s blíže nezjištěným obsahem) dne datum částku částka a datum částku číslo K. Nemá však za prokázané poskytnutí dalších částek žalované, jelikož potvrzení vystavená právnická osoba, s.r.o., sama o sobě s ohledem na to, že jmenovaná společnost není bankou, u které by měl být účet žalované veden, neprokazují, že v nich uvedené částky se dostaly do dispoziční sféry žalované ani že byly připsány na v nich uvedený účet, a taková zjištění neučinil ani z dalších žalobcem předložených důkazů, jelikož nikým nepodepsané interní doklady označené jako platební informace nebo loan application info, u nichž nelze ani zjistit, kdo kdy a za jakým účelem je vyhotovil, soud nepovažuje za hodnověrné důkazy prokázání poskytnutí plateb žalované. Žalovaná pak neprokázala, že by na čerpanou částku společnosti právnická osoba něco uhradila. Na základě smluv o postoupení pohledávek má soud za prokázané,
že pohledávka právnická osoba vůči žalované z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci.
4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, úroků a dalšího poplatků na základě smlouvy
o spotřebitelském úvěru, jejíž obsah nebyl v řízení blíže zjištěn. Soud tento nárok posuzuje podle v zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ). Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku
z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže
z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním
a majetkovým poměrům.
5. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo
je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce,
že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.
6. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů
a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že se společnost právnická osoba jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (předchůdce žalobce) řádně zabýval úvěruschopností žalované
ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by vůbec zjišťoval příjmy a výdaje žalované. Soud proto má za to,
že smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta částka
částka a jejíž obsah nebyl soudem zjištěn, byla sjednána neplatně, a žalovaná je tak povinna pouze vrátit poskytnutou částku.
7. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.
8. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl v roce rok žalované částku částka a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná něco z této částky uhradila, a žalobce prokázal, že mu nárok věřitele z uvedené smlouvy byl postoupen, je žalovaná povinna zaplatit žalobci jako postupníkovi částku částka, proto soud ohledně této částky vyhověl. Zároveň soud umožnil žalované splácet tuto částku ve splátkách po částka měsíčně, a to s ohledem
na její tvrzení o její špatné sociální situaci, podle 87 odst. 2 ZSÚ, kdy tuto dobu úhrady poskytnuté částky soud považuje za přiměřenou možnostem žalované. Z těchto důvodů má soud za to, že doposud se ani žalovaná nemohla dostat do prodlení, proto z přiznané částky žalobci nepřiznal úrok z prodlení (výrok I.).
9. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník
ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví,
že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch každého z účastníků ve věci byl přibližně stejný, soud žádnému z účastníků nárok
na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.