Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 186/2021-58
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení
ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka ve výši 0,5 % ročně od datum
do zaplacení a ohledně úroku 15 % ročně z částky částka od datum
do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 0,5 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka
od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi původním věřitelem právnická osoba,
IČO, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka,
a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, za úrok ve výši částka, za úhradu za poskytnutí úvěru ve výši částka, za úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a za poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaná zavázala uhradit v anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a na uvedenou smlouvu uhradila celkově částku částka. Dne datum žalobce, coby postupník, uzavřel
se společností právnická osoba, coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla i pohledávka z uvedené smlouvy vůči žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř. “), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.
3. Dle obchodního rejstříku společnost právnická osoba, existuje od datum
a žalobce existuje od datum.
4. Dle smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovanou, se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka na anonymizováno měsíců a žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, z čehož úrok za anonymizováno měsíců činil částka, poplatek za poskytnutí úvěru činil částka, náklady na vyhodnocení úvěru činily částka a poplatek za hotovostní výběr splátek činil částka, a to v anonymizováno pravidelných měsíčních splátkách po částka. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná převzala celkovou výši poskytnutého úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy.
5. Soud provedl dokazování dalšími předloženými důkazy, a to formulářem o ujednání
o zpracování osobních údajů, přehledem transakcí, předžalobní výzvou, podacím lístkem, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o zaplacení kupní ceny žalobcem společnosti právnická osoba za postoupení pohledávek na základě zmíněné smlouvy o postoupení pohledávek, oznámením o provedení příkazu k úhradě této kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky žalovanému, dodatkem ke smlouvě
o postoupení pohledávek. Z žádného z provedených důkazů soud nezjistil, že by se poskytovatel úvěru zabýval úvěruschopností žalované. Žalobce ani v průběhu řízení netvrdil, že by se úvěruschopností žalované poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy zabýval.
6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků a sjednaných poplatků na základě smlouvy
o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona
č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ). Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází
i její příslušenství a práva s ní spojená.
7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu
na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
8. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo
je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce,
že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.
9. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů
a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že se společnost právnická osoba, jako poskytovatel úvěru (předchůdce žalobce) řádně zabývala úvěruschopností žalované
ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by vůbec zjišťovala běžné příjmy a výdaje žalované a z žádného z předložených důkazů takové příjmy výdaje nevyplývají. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně.
10. Podle § 2991 odst. 1 OZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru, uzavřené jako spotřebitelský úvěr, ze dne datum poskytl tentýž den částku částka, že sám žalobce uvedl, že žalovaná na předmětnou smlouvu zaplatila celkem částku částka, a v řízení nebylo zjištěno, že by bylo na uvedenou smlouvu zaplaceno více, a žalobce prokázal, že mu nárok úvěrujícího z uvedené smlouvy byl postoupen, je žalovaná povinna zaplatit žalobci jako postupníkovi rozdíl mezi mu poskytnutou a jí vrácenou částkou, tj. zaplatit částku částka, proto žalobě ohledně této částky vyhověl (výrok I.).
12. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě uvedené částky dostala do dispoziční sféry žalované dříve, než doručením žaloby, je dle názoru soudu žalovaná v prodlení od následujícího dne a je tedy povinna žalobci zaplatit i úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.
13. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto řízení sice byla úspěšnější žalovaná, ale vzhledem k tomu, že jí v řízení žádné náklady nevznikly, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.