Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 195/2022-76
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 5 386,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 386,39 Kč spolu s
kapitalizovaným úrokem ve výši 312,34 Kč,
kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,09 Kč,
úrokem 8,25 % ročně z částky 7 516,39 Kč od datum do datum,
úrokem 8,25 % ročně z částky 7 161,39 Kč od datum do datum,
úrokem 8,25 % ročně z částky 6 806,39 Kč od datum do datum,
úrokem 8,25 % ročně z částky 6 451,39 Kč od datum do datum,
úrokem 8,25 % ročně z částky 6 096,39 Kč od datum do datum,
úrokem 8,25 % ročně z částky 5 741,39 Kč od datum do datum,
úrokem 8,25 % ročně z částky 5 386,39 Kč od datum do zaplacení,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 516,39 Kč od datum do datum,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 161,39 Kč od datum do datum,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 806,39 Kč od datum do datum,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 451,39 Kč od datum do datum,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 096,39 Kč od datum do datum,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 741,39 Kč od datum do datum,
zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 386,39 Kč od datum do zaplacení,
se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 396 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 386,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 312,34 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,09 Kč, úrokem 8,25 % ročně z částky 7 516,39 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z částky 7 161,39 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z částky 6 806,39 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z částky 6 451,39 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z částky 6 096,39 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z částky 5 741,39 Kč od [datum] do [datum], úrokem 8,25 % ročně z částky 5 386,39 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 516,39 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 161,39 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 806,39 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 451,39 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 096,39 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 741,39 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 386,39 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 396 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “).
2. Předmětem řízení po dvojím částečném zastavení bylo zaplacení částky 5 386,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 312,34 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,09 Kč, úrokem 8,25 % ročně z částky 7 516,39 Kč od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky 7 161,39 Kč od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky 6 806,39 Kč od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky 6 451,39 Kč od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky 6 096,39 Kč od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky 5 741,39 Kč od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky 5 386,39 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 516,39 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 161,39 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 806,39 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 451,39 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 096,39 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 741,39 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 386,39 Kč od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum číslo na základě které umožnila žalobkyně žalovanému čerpat úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně až do výše splacené části úvěru a žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 % sjednané výše úvěrového limitu, tj. 500 Kč měsíčně.
3. Původním předmětem řízení před dvojím částečným zastavení řízení bylo zaplacení částky 7 516,39 Kč, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 312,34 Kč, úroku 8,25 % ročně z pohledávky 7516,39 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku za období od datum do datum z prodlení ve výši 7,09 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 516,39 Kč od datum do zaplacení. Řízení bylo částečně zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby po provedení úhrad žalovaným po podání žaloby, a to usnesením ze dne 15. 8. 2022, č. j. 16 C 195/2022 -50, a usnesením vyhlášeném při jednání dne 24. 10. 2022, č. j. 16 C 195/2022 -75.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
5. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše limitu, tj. revolvingový úvěr. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč vždy 20. den kalendářního měsíce. V měsíčních splátkách budou zahrnuty rovněž vyúčtované ceny související s úvěrem. Výše splátky bude vypočtena tak, že k částce z úvěru a příslušných cen souvisejících s úvěrem vyúčtovaných k poslednímu dni kalendářního měsíce bude přičtena část vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru k tomuto poslednímu dni kalendářního měsíce až do výše sjednané pravidelné splátky. Nad rámec povinných splátek může žalovaný splácet částky dle svého uvážení. Podle čl. 3 smlouvy budou pohledávky žalobkyně placeny v následujícím pořadí: náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s případným vymáháním pohledávek, náhrada ostatních nákladů, smluvní pokuty, úroky z prodlení, ceny související s úvěrem, úroky z úvěru, jistina úvěru v pořadí od splátky nejdříve splatné, ostatní pohledávky. V případě, že bude mít žalobkyně více splatných pohledávek za žalovaným z více smluv o úvěru, může podle svého uvážení stanovit vzájemné pořadí a výši úhrady pohledávek těchto vztahů, pokud žalovaný výslovně předem nesdělil, na který dluh si přeje uhradit plnění přednostně. Pokud bude žalobkyně požadovat okamžité splacení úvěru, má právo určit způsob, jak si na úhradu pohledávek započte došlé peníze. Výše úrokové sazby byla dohodnuta na 16,9 % ročně, RPSN činí 19,28 %.
6. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě jeho žádosti ze dne datum, ve které uvedl, že jeho měsíční příjmy ze zaměstnání u právnická osoba, s. r. o. činí 12 841 Kč a další příjem nemá. Podle žádosti příjem nebyl doložen. Dále v žádosti uvedl, že je svobodný, žije v domácnosti sám, bydlí v nájmu, nemá žádné měsíční splátky, jeho měsíční splátky (např. výživné, srážky ze mzdy, léky, nájem) činí 2 500 Kč.
7. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti klienta prohlásila, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť a klient na žádosti uvedl příjem ve výši 12 841 Kč. příjmení mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 2 500 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu, který pracuje se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, na částku 6 470 Kč. Klient na žádosti uvedl splátky mimo žalobkyni ve výši 0 Kč. příjmení dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti úvěr z kreditní karty s limitem 15 000 Kč a orientační splátkou 750 Kč. Splátka nového úvěru činila 500 Kč, a tedy nové splátkové zatížení činilo 1 250 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů, klientovi zbylo 11 591 Kč k pokrytí životních nákladů.
8. Podle výpisu z úvěrového účtu a podkladů žalobkyně pro soudní řízení žalovaný průběžně čerpal revolvingový úvěr, když v souhrnu vyčerpal na jistině úvěru částku 23 736,23 Kč. Podle výpisu z úvěrového účtu a seznamu splátek úvěru žalovaný v souhrnu za dobu trvání revolvingového úvěru uhradil částku 31 102,28 Kč. Po podání žaloby činil žalovaný opakovaně další splátky ve výši 355 Kč.
9. Žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě dlužné částky dne datum. Dne datum žalobkyně rozhodla, že ode dne datum je celá zbývající část úvěru splatná z důvodu prodlení žalovaného. Žalovaný byl vyzván k plnění také předžalobní upomínkou ze dne datum.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
19. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí dne datum poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, CCB a vlastních systémů. Žalovaný deklaroval příjmy ve výši 12 841 Kč a uvedl, že má pouze jeden zdroj příjmu. K doložení výše a pravidelnosti svých příjmů žalovaný nedoložil žádný doklad. Žalobkyně tvrdila, že mohla sledovat transakční pohyby na osobním účtu žalovaného, výpis z účtu však nepředložila a k dotazu soudu při jednání žalobkyně uvedla, že žalobkyně nemá k dispozici žádné další důkazní návrhy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
20. Pokud jde o výdaje, žalovaný uváděl měsíční výdaje v celkové výši 2 500 Kč, které jednoznačně nemohou odpovídat reálnému stavu za situace, kdy žalovaný bydlel v nájemním bydlení. Žalobkyně vyšla ze svého ekonomického modelu a z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení a ze statistických údajů a vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalovaného např. v souvislosti s nájemním bydlením. Dále vzala právní předchůdkyně v úvahu, že splátky předchozích závazků dosahovaly měsíční výše 750 Kč, které zjistila z CCB, když žalovaný je v žádosti neuvedl.
21. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze. Pokud žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických údajů a normativních nákladů na bydlení a zjištěných výší splátek, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
22. Žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
23. Žalobkyně by měla nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaný na jistině úvěru za celou dobu trvání revolvingového úvěru čerpal částku 23 736,23 Kč. Dále bylo žalobkyní doplněno tvrzení, že za dobu trvání úvěru žalovaný v souhrnu uhradil částku 31 102,28 Kč, což bylo prokázáno z předloženého výpisu a žalovaný výslovně prohlásil, že souhlasí, že uvedenou částku žalobkyni uhradil. Z uvedených částek vyplývá, že žalovaný žalobkyni již uhradil tolik, resp. více, než to co mu žalobkyně poskytla, a proto soud žalobu zamítl.
24. S ohledem na výše uvedený právní závěr soud pouze stručně k námitkám žalovaného uvádí, že předmětem řízení nebyla úhrada smluvní pokuty, obecně není v rozporu s právními předpisy nebo dobrými mravy, pokud jsou ve smluvním vztahu s bankou sjednány poplatky za správu úvěru a v dané věci nebylo s ohledem na závěr soudu nutné se výší poplatků podrobněji zabývat, ve smlouvě o úvěru jsou obsažena ujednání o tom, jakým způsobem a v jakém pořadí bude žalobkyně započítávat splátky úvěru.
25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady, byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Žalovaný byl v řízení úspěšný ohledně jistiny 5 386,39 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, a neúspěšný byl co do částky 2 130 Kč, ohledně které bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby z důvodu plnění žalovaného po podání žaloby, tedy ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo řízení zastaveno pro chování žalovaného, přičemž důvodnost žaloby v tomto ohledu soud nemůže posuzovat z hlediska hmotného práva, ale pouze procesně. Žalovaný tedy byl úspěšný ze 72 % a neúspěšný z 28 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalovanému 44 % vzniklých nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady za hotové výdaje v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za tři úkony - písemné podání ve věci samé ze dne datum, příprava účasti na jednání a účast na jednání soudu dne datum (§ 1 odst. 3 písm. a) , b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ) Celkem náklady řízení žalovaného představují částku 900 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 44 %, tedy částku 396 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.