Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 245/2022-36
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Bastlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 25 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 619,79Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 10 000 Kč s úrokem ve výši 20,82 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 518,13 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám titul titul. jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, se sídlem ulice a číslo, obec a číslo – část obce na nákladech řízení částku 490 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 619,79Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 10 000 Kč s úrokem ve výši 20,82 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 518,13 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] na nákladech řízení částku 490 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 15 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 6 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku 2 000 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), § 101 odst. 4 o.s.ř. ).
3. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že tato byla uzavřena dne datum právní předchůdkyní žalobkyně se žalovanou, podle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 27 000 Kč, skládající se z částky 15 000 Kč představující jistinu, z částky 3 000 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 3 000 Kč představující poplatek za administrativní činnost a z částky 6 000 Kč představující částku za hotovostní splácení. Celková finanční částka ve výši 27 000 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 32,15 % ročně. První splátka byla splatná ke konci týdne, ve kterém byla smlouva uzavřena.
4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že bydlí v nájmu a je zaměstnána na částečný pracovní úvazek jako uklízečka u společnosti právnická osoba Její čistý příjem měl činit 10 000 Kč a státní podpora měla činit 5 641 Kč. Její výdaje měly činit částku 7 000 Kč měsíčně. K ověření údajů měly být využity: výpisy z bankovního účtu a výplatní pásky.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne datum a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 30 200 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení dopisu; z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla odeslána datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 28 322,94 Kč nejpozději do datum; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána datum.
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 450 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. příjmení žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně, když uhradila pouze 2 000 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením ze dne datum byl žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 15 000 Kč a dlužný poplatek částku 10 000 Kč. Žalovaná tak do postoupení pohledávky uhradila částku 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne datum.
7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na webová adresa či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. webová adresa, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora
ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaná se dle tvrzení žalobkyně zavázal k úhradě celkové částky ve výši 27 000 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně ji plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu.
14. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku, a to od datum do zaplacení. Soud žalobkyni rovněž přiznal nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 619,79 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
15. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: poplatků ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 518,13 Kč, úroku ve výši 20,82 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení.
16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 25 000 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 15 000 Kč, tj. z 60 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 10 000 Kč, tj. z 40 %, a žalobkyni proto náleží pouze částečná náhrada nákladů ve výši 20 % z celku. Pro výpočet náhrady nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ustanovení § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze část nákladů řízení ve výši 490 Kč (20 % z celkových nákladů). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.