Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 CO 217/2022-50

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudkyň Mgr. Miroslavy Jarošové a JUDr. Hany Zemanové v právní věci

žalobkyně:

; obec anonymizována dvě slova, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalovanému:

; jméno příjmení, narozený dne datum

bytem adresa

o zaplacení 34 743 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2022, č. j. -25

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 568 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 568 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 743 Kč s příslušenstvím (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku 1 390 Kč za zaplacený soudní poplatek (výrok II).

K odůvodnění rozhodnutí o náhradě nákladů řízení dotčenému odvoláním žalobkyně uvedl, že vyšel z hlediska úspěchu ve věci ve smyslu ust. a žalobkyni, která byla ve sporu procesně úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vyložil, že jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně posoudil jen náklady, které vynaložila na zaplacení soudního poplatku, její náklady na právní zastoupení jako účelné neposoudil, neboť příspěvky podle ust. za provoz vozidel bez sjednaného povinného ručení, které žalobkyně v tomto řízení svou žalobou uplatňuje, je pověřena uplatňovat a vymáhat ze zákona, a proto je na místě, aby si k tomu vytvořila v rámci své organizační struktury potřebné personální a materiální předpoklady. Pokud její oddělení příspěvků do garančního fondu precizně sepsalo předžalobní výzvu, nepochybně by zvládlo i sepsání žaloby, která se svojí složitostí od výzvy neliší. Situaci přirovnal k uplatnění přirážky za neoznámený televizní přijímač, kdy řadou nálezů Ústavního soudu byla konstatována neúčelnost právního zastoupení České televize.

Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II o nákladech řízení včasným odvoláním. Pochybení soudu prvního stupně spatřovala v tom, že nesprávně aplikoval ust. Poukazovala na to, že je soukromou právnickou osobou, podnikatelem a proto jí podle ust. přísluší právo být v řízení zastoupena advokátem. Požadovala, aby jí byla přiznána vedle náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 390 Kč dále náhrada nákladů právního zastoupení v celkové výši 3 568 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle ust. advokátního tarifu (dále a. t.), a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé a za sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu spolu s náhradou hotových výdajů dle ust. a. t. ve výši 300 Kč, to vše s DPH 21 % v částce 378 Kč.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II o nákladech řízení včetně předcházejícího řízení (ust. , ) a aniž za podmínek ust. nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání oprávněné je důvodné.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. je třeba důsledně rozlišovat, zda je právní zastoupení advokátem využitím ústavně zaručeného práva na právní pomoc, anebo zda se jedná o jeho zneužití na úkor protistrany za účelem pouhého zvýšení nákladů řízení. V projednávané věci dle názoru odvolacího soudu pro závěr, že by se žalobkyně snažila zneužít právo být v řízení zastoupena na úkor žalovaného, nic nenasvědčuje. Je třeba zdůraznit, že Ústavní soud nepovažuje anonymizována tři slova za subjekt, kterého by z hlediska přiznávání nákladů řadil do stejné skupiny subjektů jako Českou televizi, jak jednoznačně plyne z jeho rozhodnutí, na které ostatně soud prvního stupně odkázal. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. , vyložil, že obec anonymizována dvě slova nepatří mezi subjekty hospodařící s veřejnými prostředky (na rozdíl od České televize), jak plyne z a ve znění pozdějších předpisů. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, ze kterých by se dalo usuzovat, že žalobkyně udělila plnou moc své právní zástupkyni nikoliv proto, aby jí jako advokátka poskytovala právní pomoc, ale proto, aby v souvislosti se zastoupením vznikly náklady, jejichž náhradu jí posléze bude povinen zaplatit žalovaný s ohledem na předpokládaný výsledek řízení. V neposlední řadě také nelze přehlédnout, že v praxi vyšších soudů je náhrada nákladů právního zastoupení žalobkyni běžně přiznávána, a není proto důvod upírat jí toto právo ani v tomto řízení.

Z vyložených důvodů odvolací soud za podmínek ust. napadený výrok II rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení změnil a žalobkyni přiznal podle kromě náhrady za zaplacený soudní poplatek také náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení ve výši, v níž ji v odvolání uplatnila. Žalobkyně v odvolání neuplatnila náhradu nákladů právního zastoupení v plné výši, jak jí podle a. t. přísluší. S ohledem na předmět řízení (34 743 Kč) mohla požadovat na paušální náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby nikoliv celkem 300 Kč, nýbrž dle ust. a. t. v souhrnu 900 Kč Odvolací soud byl však s ohledem na dispoziční oprávnění žalobkyně rozsahem jejího odvolacího návrhu vázán, a proto jí změněným nákladovým výrokem přiznal na náhradě nákladů řízení toliko částku 3 568 Kč, jak požadovala, namísto částky 4 294 Kč, která by jí jinak podle a. t. příslušela.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s ust. a s přihlédnutím k tomu, že se žalobkyně tohoto práva vzdala, resp. náhradu nákladů řízení nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.