Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 66/2022-29

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 9 502 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 502 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 202 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 502 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 202 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 9 502 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značka, příjmení: anonymizováno (dále jen:„ vozidlo“), za dobu od 15. 5. 2019 – 29. 8. 2019, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, a poplatku spojeného s uplatněním práva. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 86 Kč x 107 dnů, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 9 202 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvy žalobkyně.

2. Soud si od stát. instituce vyžádal výpis z registru silničních vozidel ohledně vlastníka vozidla v období, za něž žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo. Z výpisu předloženého stát. instituce plyne, že v soudem dotazovaném období byla vlastníkem vozidla jiná osoba než žalovaný (anonymizováno jméno příjmení). Soud se proto žalobkyně přípisem ze dne 4. 10. 2022 dotázal, zda trvá na podané žalobě.

3. K dotazu soudu žalobkyně žalobu podáním ze dne 10. 10. 2022 doplnila. Žalobkyně doložila kupní smlouvu ze dne 10. 5. 2019, z níž dovozovala, že vlastnictví k vozidlu přešlo ke dni uzavření smlouvy z anonymizováno jméno příjmení na žalovaného. Žalobkyně proto za skutečného vlastníka vozidla v daném období považovala žalovaného a žalovanou částku proto požadovala po něm.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud postupoval dle , (dále jen „ “) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve smyslu ustanovení vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva doručena fikcí do vlastních rukou dne 8. 8. 2022 v souladu s  ve spojení s  , 4 Žalovaný tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.

6. Na základě předložených listinných důkazů (výzva k úhradě příspěvku ze dne 9. 1. 2020 včetně informace o nepřevzaté zásilce anonymizováno a informace o doručení zásilky anonymizováno příjemci dne 21. 1. 2020, upomínka žalobkyně ze dne 24. 6. 2020 o úhradě nedoplatku, II. upomínka žalobkyně ze dne 7. 8. 2020 vč. dokladu o vrácení zásilky, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 8. 11. 2021 zaslané právnická osoba, a.s. předžalobní výzva ze dne 21. 1. 2022 včetně podacího archu a informace o uložení zásilky, kupní smlouva ze dne 10. 5. 2019) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalovaný byl od 10. 5. 2019 vlastníkem vozidla s registrační značka, příjmení: anonymizováno, ač změna vlastníka nebyla evidována v registru vozidel. V období od 15. 5. 2019 do 29. 8. 2019 žalovaný jako vlastník vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný žalobkyni nezaplatil příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 9 202 Kč, ač byl k úhradě opakovaně vyzýván. Poprvé byl žalovaný vyzván výzvou žalobkyně ze dne 9. 1. 2020, v níž byl vyzván též k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vše ve lhůtě 30 dní. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

Dle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je osoba povinná - vlastník nebo provozovatel vozidla, povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Pro určení osoby povinné je v  zákona o pojištění odpovědnosti stanovena vyvratitelná domněnka, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru vozidel je vlastníkem vozidla. Tuto domněnku lze vyvrátit tím, že bude prokázáno, že skutečným vlastníkem vozidla je jiná osoba, než osoba vedená v registru vozidel. Protože žalobkyně soudu předložila kupní smlouvu na vozidlo, z níž plyne, že vlastníkem vozidla se 10. 5. 2019 stal žalovaný, tak i za situace, kdy je v registru vozidel i po 10. 5. 2019 veden jako vlastník vozidla původní vlastník a nikoliv žalovaný, je osobou povinnou k zaplacení příspěvku skutečný vlastník vozidla - žalovaný.

Žalovaný jako vlastník vozidla neměl sjednáno předmětné pojištění v období od 15. 5. 2019 – 29. 8. 2019. Výše příspěvku se dle zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 86 Kč / den ( této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 86 Kč x 107 dnů, tj. činí 9 202 Kč. Dále, s odkazem na ust. zákona o pojištění odpovědnosti je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Náklady spojené s uplatněním činily částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 1. 2020 výzvu v souladu s  , 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila mu lhůtu 30 dní k úhradě dlužné částky. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni též vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s  , , ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté 30 denní lhůty pro zaplacení dlužné částky. Protože žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužné částky od pozdějšího data než ode dne následujícího po splatnosti žalované pohledávky, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení až od žalobkyní požadovaného pozdějšího data.

8. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem v částce 3 267 Kč. Odměna advokáta byla stanovena dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 502 Kč jednak dle a. t., dle něhož za každý ze tří úkonů právní služby realizovaný před podáním návrhu (příprava a převzetí, sepis výzvy, podání žaloby) činí odměna advokáta 200 Kč a náleží mu dle a. t. za každý z úkonů paušální náhrada výdajů po 100 Kč (celkem 900 Kč), jednak dle a a. t. dle něhož za jeden úkon právní služby (doplnění žaloby) činí odměna advokáta 1 500 Kč a náleží mu dle a) a. t. za každý z úkonů paušální náhrada výdajů po 300 Kč (celkem 1 800 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.

10. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

11. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení věta 1 a dle ustanovení byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.