Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 249/2022-30
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 121,28 Kč, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 934 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 121,28 Kč, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 934 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 5. 9. 2007 smlouvu o povoleném debetu. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl navýšen na 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 17,90 % ročně. Banka v souladu s obchodními podmínkami přistoupila k zesplatnění dlužné částky dne 16. 9. 2021. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a rovněž se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 5. 9. 2007 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky ve formě povoleného debetu do výše 5 000 Kč.
4. Z oznámení o navýšení debetu bylo zjištěno, že dne 26. 9. 2008 došlo k navýšení povoleného debetu u žalovaného na částku 10 000 Kč.
5. Z přehledu úrokových sazeb bylo zjištěno, že úroková sazba pro povolený debet na účtech privátních klientů činila 17,90 % ročně.
6. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal debet do výše povoleného limitu 10 000 Kč a úroky po splatnosti činily částku 1 121,28 Kč.
7. Z dopisu ze dne 16. 9. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěru za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k úhradě dluhu.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
9. Z oznámení ze dne 4. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.
10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s úrokem 17,90 % ročně. Žalovaný neplnil sjednané smluvní podmínky, a proto právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, včetně úroků. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni.
11. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle kterého není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto postupoval dle zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, (dále jen obch. zák.).
12. Podle ust. § 497 a násl. obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
14. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. zák., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínky úvěrové smlouvy, právní předchůdce žalobkyně pohledávku v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni ve smyslu ust. § 1879 o. z. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil, což v průběhu řízení nesporoval. O obchodním úroku ve výši 17,9 % ročně bylo rozhodnuto podle smlouvy o úvěru, a o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 , § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.