Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 234/2022-16

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 16 808 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 808 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, v této části se návrh zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 808 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], v této části se návrh zamítá. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne datum podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 16 808 Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, když v návrhu uvedl, že datum na základě žádosti žalovaného poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši

2

6 000 Kč splatný původně do datum, následně po prodloužení splatnosti na žádost žalovaného splatný do datum. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit sjednaný poplatek. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného (v návrhu žalobce uvádí způsob takového posouzení). Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. Z tohoto důvodu je na něm požadováno zaplacení úvěrové jistiny 6 000 Kč. Dále je na něm požadováno zaplacení částky 2 600 Kč, když se jedná o náklady žalobce v souvislosti s odesláním upomínek ve výších 450 Kč a 650 Kč a v souvislosti s předáním pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč. Dále je po žalovaném požadováno zaplacení částky ve výši 1 800 Kč, jedná se o smluvní pokutu 2 x 900 Kč, neboť žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající z čl. 7 a 7.3 uzavřené smlouvy. Další požadovanou částkou je částka 6 408 Kč představující poplatek, k jehož zaplacení společně s úvěrovou jistinou se žalovaný ve smlouvě zavázal.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovaným, blíže se žalovaný k návrhu žalobce nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, svou neúčast na rozdíl od žalobce neomluvil. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dálkovým způsobem dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z jejíhož obsahu vyplývá, že žalobce žalovanému poskytl převodem na v žádosti žalovaného uvedený účet úvěr ve výši 6 000 Kč, žalovaný se zavázal tento úvěr žalobci vrátit ve sjednané lhůtě 30 dnů. Společně s částkou 6 000 Kč se žalovaný zavázal žalobci zaplatit i jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč s tím, že pokud úvěr řádně a včas vrátí, zavázal se žalobce žalovanému poskytnout na tomto poplatku slevu tak, že po slevě bude poplatek činit 1 488 Kč. Z čl. 4 smlouvy vyplývá, že v rámci tohoto poplatku byl mezi účastníky sjednán úrok z úvěru ve výši 39% ročně, tedy tento úrok je již přímo obsažen jako část předmětného poplatku. Pro případ prodlení (čl. 7 smlouvy) byla sjednána kromě úroků z prodlení v zákonné výši i náhrada všech nákladů, které žalobci v důsledku prodlení žalovaného vzniknou a dále smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Dále za porušení povinností nepeněžité povahy, které byly ve smlouvě specifikovány (čl. 7), byla sjednána další smluvní pokuta ve výši 15% z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení a v případě některých povinností 15% z jistiny poskytnutého úvěru. Dále byl sjednán pro případ prodlení poplatek 450 Kč za prvou upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení, poplatek 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti dnech prodlení a poplatek 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání cestou inkasní agentury. Dále soud v rámci způsobu uzavření úvěrové smlouvy dálkovým způsobem zjistil, že dle dispozic účastníků byla z účtu žalovaného na účet žalobce datum převedena částka 1 Kč, opačně na účet žalovaného pak byla z účtu žalobce datum pod stejným variabilním symbolem zaslána částka 6 000 Kč. Žalobce soudu doložil i upomínky, ohledně nichž požaduje zaplacení sjednaných poplatků, jakýsi výpočet těchto poplatků v rámci uvedení, z jakých konkrétních pracovních a finančních nákladů byly tyto poplatky stanoveny. Dále soud konstatoval žalobcem předložené y a zjištění v rámci předsmluvního posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

4. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru, jedná se o úvěrovou smlouvu dle , (dále pouze o.z.). Žalovaný tuto skutečnost nepopírá.

5. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu

3

oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

6. V daném případě došlo při uzavírání smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částku, která byla ve smlouvě nazvána poplatkem, když z obsahu smlouvy vyplývá, že v tomto poplatku je obsažen i sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 39%, tento úrok je obsažen v částce 6 408 Kč, která je společně s úvěrovou jistinou žalobcem v návrhu na žalovaném požadována. Je zcela evidentní, že ve smlouvě byl tímto způsobem sjednán úrok ve velmi vysoké výši a soud tedy automaticky přistoupil k jeho přezkumu z hlediska posouzení platnosti tohoto smluvního ujednání. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru s ohledem na určitou vyšší míru rizika tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky obec národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem na spotřebu bydlení a ostatní v době uzavření úvěrové smlouvy sazbu 5,55% ročně. Sjednaná úroková sazba ve smlouvě ve výši 39% trojnásobek těchto obvyklých úroků značně přesahuje, a tedy v této části se jedná o mezi účastníky sjednané neplatné ujednání o výši úroků. Pokud se jedná o smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky, ta sama o sobě není svou výší v rozporu s ustálenou judikaturou. Žalobce nyní v návrhu tuto smluvní pokutu nepožaduje, toto ujednání je však součástí smlouvy a může být kdykoli proti žalovanému v budoucnu uplatněno. To nemění nic na tom, že v celkovém souhrnu je úvěrová smlouva zjevně nevyvážená. Žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o spotřebitelském úvěru zakotvil další smluvní pokuty v rozsahu 15% z úvěrové jistiny, buď v případě porušení některé povinnosti nepeněžité povahy jako jednorázovou smluvní pokutu a nebo v případě porušení některé povinnosti nepeněžité povahy jakou smluvní pokutu opakovanou za každé porušení (povinnosti ve formě předložení potvrzení o trvání zaměstnání, informace, že žalovaný v pracovním poměru není, předložení potvrzení okresního soudu, že vůči němu nejsou vedena soudní řízení), dále další sankční poplatky za odesílané upomínky v případě prodlení žalovaného, které představují postupně částky 450 Kč, 650 Kč a 1 500 Kč, tedy opět ve vztahu k výši úvěrové jistiny dosti vysoké poplatky, když z obsahu upomínek vyplývá, že jsou v podstatě totožné, obsahují vlastně pouze vždy navýšení dluhu a zcela jistě vyhotovení druhé a třetí upomínky nemohlo být nijak nákladnější, než vyhotovení a odeslání prvé upomínky, naopak další upomínky v podstatě kopírují obsah upomínky prvé. Svým způsobem všechny tyto poplatky jsou dalšími skrytými smluvními pokutami, byť jsou nazvány pojmem poplatky. Dále byl sjednán v úvěrové smlouvě poplatek, v kterém byl obsažen i shora uvedený úrok. Tento poplatek ve vztahu k úvěrové jistině při jakési slevě za včasné zaplacení činí přibližně 20%, v případě prodlení žalovaného pak již činí částku téměř se rovnající výší úvěrové jistiny, tedy pro takový případ se jedná o 100% navýšení úvěrové jistiny. Tento poplatek podle názoru soudu je svým způsobem dalším skrytým úrokem, poplatek u tohoto typu smluv by neměl být s ohledem na charakter smlouvy nijak vysoký, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být administrativní činnost jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Ze všeho shora uvedeného je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v popsané

4

podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek.

7. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalovaného provedenou platbou nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získal. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru získal žalovaný od žalobce částku 6 000 Kč, žalobci ničeho nezaplatil a tedy míra jeho bezdůvodného obohacení je dána částkou 6 000 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se žalovaný dostal dnem datum, protože podle prvé upomínky, která mu byla žalobcem zaslána, měl žalobci dluh vrátit do datum. Za této situace je od následujícího data v prodlení ve smyslu a o.z., výše úroků z prodlení je dána dle v rozsahu 15% ročně. Za této situace tedy soud návrhu vyhověl pouze částečně, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 6 000 Kč s uvedeným úrokem z prodlení a ve zbývajícím rozsahu návrh žalobce zamítl.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaný byl ve věci úspěšný z více jak 50% předmětu řízení, měl by tedy mít právo na náhradu nákladů řízení v jejich části rovnající se procentuálně výši stanovené po odečtu neúspěchu od jeho úspěchu, žádné náklady však žalovanému nevznikly a proto soud rozhodl, že žalovaný toto právo nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.