Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 245/2022-21

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 2 024,97 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 2 025 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 162,26 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 63 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 2 025 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 162,26 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do částky 63 Kč zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně podala dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se domáhala po žalované zaplacení částky 2 024,97 Kč s příslušenstvím, když žalovaná řádně neplatila poplatky za televizní přijímač, jak jí ukládá ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná splnila svoji povinnost přihlásit se jako poplatník od měsíce ledna 2019, dluží však žalobkyni televizní poplatky za leden 2021 až březen 2022, tj. za 15 měsíců po 135 Kč.

Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 2 025 Kč zpět, jelikož žalovaná tuto částku dne datum uhradila.

Ústní jednání ve věci se konalo dne datum, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se nedostavila, předvolání se žalobou měla řádně doručeno dne datum. Soud postupoval dle a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když měl dostatek podkladů pro rozhodnutí.

Podle ustanovení , 2 žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

Soud s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyní postupoval tak, že řízení co do částky 2 025 Kč zastavil (výrok I.).

Podle o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 2, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (věta prvá). Dle odst. 3, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí (věta prvá). Podle § 10, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

Soud vycházel z provedeného důkazního řízení, zejména z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne datum, dle něhož žalovaná je přihlášena jako poplatník od anonymizováno rok, z detailu dluhu žalované a z upomínky ze dne datum, a má za prokázané, že žalovaná dlužila ke dni podání žaloby celkem částku 2 025 Kč za 13 měsíců po 135 Kč. Tuto částku žalovaná uhradila a řízení bylo v této části zastaveno.

Pokud se týče příslušenství k pohledávce, toto právo žalobkyně se odvíjí od ust. obč. zákoníku (z.č. ), příslušenství je v daném případě tvořeno úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá vládního . Žalovaná byla v prodlení se zaplacením jednotlivých dlužných poplatků vždy od 16. dne v měsíci, žalobkyně úrok z prodlení ke dni podání žaloby kapitalizovala částkou 162,26 Kč, další úroky za pozdější období nepožadovala, proto soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení právě v této výši (výrok II.). Splatnost žalované částky byla stanovena do tří dnů od právní moci rozsudku dle

Žalobkyně dále požadovala částku 63 Kč jako náhradu nákladů na upomínku. Tento nárok žalobkyně odvozuje od Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum, která nebyla soudu předložena. Dle soudu žalobkyni tato náhrada nákladů nenáleží v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. sp.zn. ze dne 22. 10. 2008). Mezi jednáním, spočívajícím v nezaplacení, a vynaložením nákladů na inkasní společnost schází příčinná souvislost. Škoda totiž musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Najmutí inkasní společnosti k vymožení pohledávek tedy není nutným důsledkem prodlení s placením závazku a náklady vynaložené ve vztahu k inkasní společnosti tedy nejsou bezprostředně způsobeny jednáním škůdce. Nejednalo se tedy o účelně vynaložený náklad, neboť byl vynaložen na činnost, která nebyla nezbytně nutná. Náklady na vymáhání pohledávky jsou zároveň dle soudu zahrnuty v paušální náhradě nákladů soudního řízení, které soud žalobkyni přiznává, jak je uvedeno a vysvětleno níže, proto soudu žalobu co do částky 63 Kč zamítl (výrok III.).

Na rozhodnutí o nákladech řízení se v daném případě vztahuje ustanovení podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V daném případě žalovaná uhradila žalovanou částku až po zahájení řízení, je proto povinna platit žalobkyni náklady řízení. Na daný případ je třeba aplikovat nález Ústavního soudu ČR vedený pod sp. zn. ze dne datum, na jehož obsah soud pro stručnost odkazuje. V něm Ústavní soud dovodil, že při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury Ústavního soudu, jež se vztahuje k reflexi některých ústavněprávních aspektů právního zastoupení státu, není přiléhavé jako dominantní kritérium akcentovat skutečnost, že anonymizováno je nezávislá na státním rozpočtu, že hospodaří s vlastním majetkem a že stát neodpovídá za její závazky. Svědčí pro to jak povaha samotného televizního poplatku, tak i postavení České televize jako takové. Ústavní soud se ztotožnil se zjištěním, že činnost anonymizováno není výkonem veřejné moci, nicméně na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořeny specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Pokud anonymizováno sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru anonymizováno. Nad to lze vést úvahy i v tom směru, že pokrývá-li televizní poplatek takřka celý rozpočet anonymizováno, je žádoucí, aby anonymizováno činnost spojenou se správou a výběrem televizních poplatků si zabezpečovala sama, odměna za právní zastoupení tedy není nákladem účelně vynaloženým. Žalobkyni tedy náleží náhrada hotových výdajů, na které by měla nárok i za situace, kdy by nebyla zastoupena advokátem (srov. ) Tyto náklady tvoří náhrada hotových výdajů ke dvěma úkonům (předžalobní upomínka a podání žaloby), tj. 2 x 100 Kč dle a dále náklady soudního poplatku ve výši 400 Kč, celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 600 Kč Náklady řízení zaplatí žalovaná rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku dle

Poučení:

Proti výroku I. je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Proti výroku II., III. a IV. není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.