Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 247/2022-49

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7 104 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 4 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do datum a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 4 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a dále pro částku ve výši 900 Kč a ve výši 3 204 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na jeho žádost spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč splatný původně dne datum. Za jeho poskytnutí se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3 204 Kč. Žalovaný však jistinu spolu s poplatkem neuhradil a neučinil tak ani po následných urgencích. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s řádnou pečlivostí. Žalobkyně vyšla ze statistického modelu, z potvrzení o příjmech žalovaného formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem, daňovým přiznáním, výpisem z bankovního účtu, prohlášení žalovaného, lustrací centrální evidence exekucí s negativním výsledkem, lustrací insolvenčního rejstříku s negativním výsledkem, ověřením úvěrové zprávy z registru úvěrů REPI (zjištěné pravidelné měsíční splátky hrazené žalovaným ve výši 7 000 Kč), z registru platebních informací. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši minimálně 42 890 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činily 5 103 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč na osobní výdaje. Totožnost žalovaného byla ověřena registrační a ověřovací platbou ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného spolu s žalobkyní vygenerovaným variabilním symbolem. Touto platbou žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyni vznikly náklady s prodlením žalovaného (dvě upomínky, poplatek inkasní agentuře apod.) ve výši 2 600 Kč. Konečně žalobkyně požadovala smluvní pokutu v celkové výši 900 Kč (2 x 450 Kč).

2. Soud předně uvádí, že byť žalovaný reagoval na vydaný elektronický platební rozkaz včasným blanketním odporem, žalovaný již nezaslal ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu přes poučení dané podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), včasné vyjádření ve věci samé. I přes tuto skutečnost však nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle , neboť z obsahu spisu nebylo možné uzavřít, že požadovaný nárok není v rozporu s kogentní úpravou na ochranu spotřebitele (zejména řádné zjištění a ověření úvěruschopnosti žalovaného, jakož i výše jednotlivých požadovaných nároků). Soud proto věc projednal a rozhodl o ní.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení , tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně obdržela z účtu žalovaného dne datum částku ve výši 1 Kč pod variabilní symbol. Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne datum částku ve výši 3 000 Kč pod variabilní symbol. Žalobkyně má k dispozici občanský průkaz žalovaného. Dne datum žalovaného lustrovala v centrální evidenci exekucí bez záznamu. Žalovaný žalobkyni předložil výpisy ze svého účtu číslo (konečný zůstatek 9 101,03 Kč, celkové příjmy 81 722,04 Kč, celkové výdaje 72 490,92 Kč, poskytnutá půjčka ve výši 9 100 Kč od třetího subjektu) a číslo (konečný zůstatek 9,16 Kč, celkové příjmy 48 847,94 Kč a celkové výdaje 57 939,81 Kč). Žalobkyně vygenerovala předsmluvní informace a smlouvu o spotřebitelském úvěru, které na místě podpisu obsahují strojově psané údaje o osobě, datu podpisu a IP adrese. Dále žalobkyně sestavila posouzení úvěruschopnosti žadatele. Žalobkyně odesílala žalovanému opakované výzvy k úhradě dluhu, mj. dne datum odeslala upomínku k úhradě dluhu nejpozději do datum s tím, že zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne datum. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně.

6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dne datum akceptoval předloženou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jakož i předsmluvní informace ve znění žalobkyní předkládaném. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu, resp. pouze strojově uvedeného identifikátoru osoby, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanými platbami a kopií občanského průkazu žalovaného. Zvláště byla-li 1 Kč k ověření zasílána žalovaným již dne datum a v řízení předkládané dokumenty jsou až ze dne datum. Nadto v řízení nebylo ani prokázáno, že žalobkyně zjistila a ověřila příjmy žalovaného (např. u zaměstnavatele), jakož i výdaje, a to zejména ty podstatné (výdaje s bydlením, splátky dalších úvěrů apod.). Jelikož žalobkyně nebyla jednání přítomna, nemohl jí soud poskytnout příslušné poučení dle

7. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný pouze částečně. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, posoudil soud ve vztahu k této částce danou věc dle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala žalobkyně částku ve výši 3 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku v plné výši 3 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění ( o. z.). Žalovaný byl vyzván dopisem, který mu byl doručen dne datum k úhradě dluhu do datum, ode dne následujícího je tak v prodlení a žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

9. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, jakož ani dřívější dojití jakékoliv výzvy (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost soud dodává, že i kdyby bylo shledáno, že žalovaný projevil vůli být danou smlouvou vázán, nebylo v řízení prokázáno, že žalobkyně řádně zjistila a ověřila majetkové poměry žalovaného před poskytnutím smlouvy ve smyslu a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), následkem čehož je neplatnost dané smlouvy ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK). Žalobkyně by i v takovém případě měla pouze nárok z bezdůvodného obohacení.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.