Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 115/2022-61

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 482 179,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 411 520,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 411 520,33 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 70 658,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 482 179,14 Kč od 3. 6. 2021 do 22. 12. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 658,81 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 727,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 411 520,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 411 520,33 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 70 658,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 482 179,14 Kč od 3. 6. 2021 do 22. 12. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 658,81 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 727,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Původní žalobkyně (právnická osoba, IČO; v době uzavření smlouvy právnická osoba anonymizována čtyři slova; dále také jen„ původní žalobkyně“) se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 482 179,14 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 29. 10. 2018 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření – RU ke smlouvě o stavebním spoření číslo na jejímž základě poskytla žalovanému dne

9. 11. 2018 finanční prostředky ve výši 500 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet

č. bankovní účet. Úvěr byl sjednán za účelem modernizace, rekonstrukce a údržby stavby. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 630 Kč (splátka 2 121 Kč + povinné spoření 1 509 Kč). Žalovaný se zavázal splátkou hradit nejen jistinu, ale také úrok ve výši 5,09 % ročně, úroky z prodlení, poplatky, smluvní pokuty, náklady a další služby spojené s vedením úvěrového účtu a poskytnutím úvěru. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl v prodlení s úhradou splátek za měsíce leden 2021 až květen 2021, proto původní žalobkyně využila svého práva a prohlásila ke dni 2. 6. 2021 úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný se od následujícího dne dostal do prodlení se splacením celého dluhu.

2. Dne 15. 6. 2022 zaslala původní žalobkyně k výzvě soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil částku v celkové výši 88 479,67 Kč (s podrobným rozpisem plateb). Dále doplnila žalobní tvrzení o informace týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy, konkrétně, že splácí u jiných bank úvěry s celkovou měsíční splátkou 3 000 Kč, jiné výdaje nemá, je bezdětný a žije sám. Žalovaný předložil původní žalobkyni pracovní smlouvu uzavřenou dne 18. 7. 2018 se zaměstnavatelem právnická osoba, výpisy z běžného účtu za měsíce srpen až říjen 2018, potvrzení o výši příjmu vystavené zaměstnavatelem dne 12. 10. 2018, v němž byl potvrzen průměrný měsíční příjem za poslední 2,5 měsíce ve výši 15 015 Kč, potvrzení pro úvěry a půjčky vystavené zaměstnavatelem dne 6. 11. 2018, v němž byl potvrzen průměrný měsíční příjem za poslední 4 měsíce ve výši

16 154 Kč a v němž bylo uvedena informace o ukončení zkušební doby ke dni 24. 10. 2018. Dotazem do úvěrových registrů CBCB zjistila, že žalovaný má existující závazek u jiné banky s měsíční splátkou 1 500 Kč. Finanční poradce původní žalobkyni sdělil, že úvěr s měsíční splátkou 3 000 Kč uvedený v žádosti o úvěr, žalovaný již splatil. Do výdajů žadatele byla započítána částka 1 500 Kč zjištěná z registru CBCB. Platební schopnost žalovaného byla vyhodnocena automaticky v bankovním systému, kdy je počítáno s příjmy domácnosti, splátkami úvěrů včetně splátky požadovaného úvěru, ostatními zjištěnými výdaji domácnosti a životním minimem domácnosti. Žalovaný neměl u původní žalobkyni úvěrovou historii, byl prověřen občanský průkaz žalovaného, neprocházel ani insolvenčním rejstříkem.

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

4. Podáním ze dne 26. 8. 2022 původní žalobkyně společnost právnická osoba soudu navrhla, aby do řízení na stranu žalobce namísto ní vstoupila právnická osoba a.s.,

IČO, které byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 8. 2022 s účinností ke dni 19. 8. 2022 postoupena pohledávka za žalovaným. Usnesením zdejšího soudu ze dne

13. 9. 2022, č. j. -55, které nabylo právní moci dne 15. 10. 2022, bylo připuštěno, aby na místo žalobkyně vstoupila do řízení nabyvatelka práva právnická osoba a.s.

5. Žalobkyně ani žalovaný se, ač řádně a včas předvoláni, bez omluvy k jednání soudu nedostavili, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

6. Ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření – RU ke smlouvě o stavebním spoření číslo ze dne 29. 10. 2018 bylo zjištěno, že se původní žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 126 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 2 121 Kč a měsíčních splátek povinného spoření ve výši 1 509 Kč. Přidělení cílové částky bylo předpokládáno ke dni 30. 4. 2029. Pevná roční úroková sazba do předpokládaného přidělení cílové částky byla ve výši 5,09 %. Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření byla ve výši 2,99 % ročně. Celková částka ke splacení činila 785 261 Kč. Žalobkyně dále předložila Podmínky pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám (účinné od 1. 4. 2018).

7. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 10. 4. 2021 bylo zjištěno, že původní žalobkyně vyhotovila upozornění adresované žalovanému, v němž ho upozornila na dluh po splatnosti ve výši 16 149,15 Kč ke dni 10. 4. 2021 s podrobným rozpisem a vyzvala žalovaného k úhradě nejpozději do 26. 4. 2021, uvedla platební údaje a upozornila žalovaného na následky nezaplacení dluhu, možnost odstoupení od smlouvy, zesplatnění celého dluhu a následné možné soudní vymáhání.

8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 4. 6. 2021 bylo zjištěno, že původní žalobkyně prohlásila pohledávku na úvěrovém účtu č. bankovní účet za splatnou ke dni 2. 6. 2021 v celé zbývající části, kdy celková dlužná částka (nesplacená jistina) ke dni zesplatnění činila

482 179,14 Kč žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možné vymáhání pohledávky soudní cestou a na navýšení dluhu o případné náklady soudního vymáhání.

9. Z oznámení o právním zastoupení, výzvy k úhradě dluhu ze dne 6. 12. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 7. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce původní žalobkyně zaslal před pováním žaloby žalovanému výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení. Výzva obsahuje vyčíslení pohledávky, platební údaje a lhůtu k zaplacení (15 dnů od odeslání této výzvy).

10. Z tabulky – stav účtu překlenovacího úvěru ke dni odstoupení, číslo účtu číslo ze dne

1. 12. 2021 bylo zjištěno, že dne 9. 11. 2018 žalovaný čerpal úvěr ve výši 500 000 Kč, celkem po součtu příchozích plateb na úvěr žalovaný zaplatil 88 479,67 Kč. Dluh činil celkem

511 357,37 Kč, z toho na jistině 500 000 Kč a na řádném úroku 11 357,37 Kč, platby ze stavebního spoření činily celkem 29 178,23 Kč, z toho na jistinu 17 820,86 Kč a na řádný úrok 11 357,37 Kč. Výše dluhu po započtení stavebního spoření činila celkem 482 179,14 Kč.

11. Z pracovní smlouvy ze dne 18. 7. 2018 bylo zjištěno, že tuto uzavřel dne 18. 7. 2018 žalovaný jako zaměstnanec a společnost právnická osoba jako zaměstnavatel, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 18. 7. 2018 do 30. 6. 2019, s druhem práce operátor výroby, zkušební dobou 3 měsíce.

12. Z potvrzení o výši příjmu pro účely podání žádosti o úvěr ze dne 12. 10. 2018, resp. 15. 10. 2018, bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, zaměstnavatel žalovaného (společnost právnická osoba) potvrdil, že s žalovaným uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou od 18. 7. 2018 do 30. 6. 2019, žalovaný byl ve zkušební době, byl zaměstnán jako operátor, jeho průměrný měsíční čistý příjem (za 2,5 měsíců) činil 15 015 Kč.

13. Z potvrzení pro úvěry a půjčky ze dne 6. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, na dobu určitou od 18. 7. 2018 do 30. 6. 2019, žalovaný už nebyl ve zkušební době (uplynula dne 24. 10. 2018), byl zaměstnán jako operátor, jeho průměrný měsíční čistý příjem činil 16 154 Kč.

14. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádosti o překlenovací úvěr (anonymizována dvě slova) RU ze dne 24. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný navrhl uzavření smlouvy o stavebním spoření s cílovou částkou 500 000 Kč a požádal o překlenovací úvěr ve výši

500 000 Kč se splatností úvěru za 18 let, úvěr měl být poskytnut za účelem modernizace družstevního bytu. Žalovaný v žádosti v části osobní poměry žadatele a jeho rodiny uvedl počet členů domácnosti: 1, žádné děti, povolání operátor výroby, zaměstnavatel právnická osoba, odvětví, ve kterém pracuje – doprava, skladování, za poslední 3 roky měl dvě zaměstnání, je vyučen, bydlí v družstevním bytě, měsíční čistý příjem domácnosti činí 25 000 Kč, měsíční čisté výdaje domácnosti činí 9 240 Kč s tím, že měsíční výdaje sestávají z předpokládané splátky úvěru 3 740 Kč, splátky již existujících úvěrů 3 000 Kč, výdajů na bydlení ve výši 1 000 Kč, výdajů na stravování a domácnost 1 000 Kč, ostatních pravidelných výdajů 500 Kč.

15. Z výpisu z běžného účtu číslo ze dne 31. 10. 2018 bylo zjištěno, že se jedná o výpis obsahující platební transakce žalovaného v období od 26. 9. 2018 do 27. 10. 2018, kdy počáteční zůstatek na účtu v daném období byl 1 468,30 Kč a konečný zůstatek 228,80 Kč, dne 3. 10. 2018 byla na účet připsána platba ve výši 16 844 Kč od společnosti právnická osoba, žádná jiná příchozí platba nebyla na účet připsána, dne 15. 10. 2018 byla z účtu odeslána splátka úvěru ve výši 2 966 Kč, žalovaný dále prováděl další běžné platby a výběry hotovosti.

16. Z výpisu z běžného účtu číslo ze dne 27. 9. 2018 bylo zjištěno, že se jedná o výpis obsahující platební transakce žalovaného v období od 31. 8. 2018 do 24. 9. 2018, kdy počáteční zůstatek na účtu v daném období byl 347,82 Kč a konečný zůstatek 1 468,30 Kč, dne 5. 9. 2018 byla na účet připsána platba ve výši 19 154 Kč od společnosti právnická osoba, žádná jiná příchozí platba nebyla na účet připsána, dne 15. 9. 2018 byla z účtu odeslána splátka úvěru ve výši 2 966 Kč, žalovaný dále prováděl běžné platby a výběry hotovosti.

17. Z výpisu z běžného účtu číslo ze dne 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že se jedná o výpis obsahující platební transakce žalovaného v období od 29. 7. 2018 do 23. 8. 2018, kdy počáteční zůstatek na účtu v daném období byl 2 273,66 Kč a konečný zůstatek 347,82 Kč, dne 3. 8. 2018 byla na účet připsána platba ve výši 8 973 Kč od společnosti právnická osoba, dne 6. 8. 2018 byla na účet připsána platba ve výši 200 Kč označená jako platba na benzín, žádná jiná příchozí platba nebyla na účet připsána, dne 15. 8. 2018 byla z účtu odeslána splátka úvěru ve výši 2 966 Kč, žalovaný dále prováděl běžné platby a výběry hotovosti.

18. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: původní žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 10. 2018 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, kdy se původní žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 126 pravidelných měsíčních splátek v celkové výši 3 630 Kč (splátka jistiny úvěru a úroků ve výši 2 121 Kč a splátka povinného spoření ve výši 1 509 Kč). Pevná roční úroková sazba byla sjednána ve výši 5,09 %. Celková částka ke splacení činila 785 261 Kč. Původní žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, z údajů zjištěných z běžného účtu žalovaného, dokladů potvrzujících průměrnou výši měsíčního příjmu žalovaného a z pracovní smlouvy. Žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 16 154 Kč. Zůstatky (počáteční i konečné) na běžném účtu žalovaného ve třech měsících před poskytnutím úvěru vykazovaly pravidelně nízké hodnoty. Žalovaný v posuzované době pravidelně hradil splátku jiného úvěru ve výši 2 966 Kč. Původní žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč dne 9. 11. 2018. Žalovaný vrátil částku v celkové výši 88 479,67 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, původní žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 2. 6. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému dne

7. 12. 2021 výzvu k úhradě dluhu se lhůtou k zaplacení do 15 dnů od odeslání výzvy.

19. Dle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 29. 10. 2018 smlouvu o úvěru dle , na jejímž základě žalovaný obdržel od původní žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 500 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda původní žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Původní žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, tvrzené skutečnosti si ověřovala na běžném účtu žalovaného, předložených potvrzeních o příjmu, ale výdaje žalovaného byly zjištěny nedostatečně, zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila tak z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když z předložených listin jednoznačně vyplývá, že žalovaný nebyl schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru.

28. Konkrétně tedy ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného: žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč s výší měsíční splátky 3 630 Kč. Původní žalobkyně z pracovní smlouvy, výpisů z běžného účtu a dvou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu zjistila, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, na dobu určitou do 30. 6. 2019, a měl pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 16 154 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč (přesto, že současně uvedl, že žije sám), kdy uvedená výše příjmu nebyla nijak doložena. Původní žalobkyně nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného, kdy vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným v žádosti, a to že měsíční čisté výdaje domácnosti činí 9 240 Kč s tím, že měsíční výdaje sestávají z předpokládané splátky úvěru 3 740 Kč, splátky již existujících úvěrů 3 000 Kč, výdajů na bydlení ve výši 1 000 Kč, výdajů na stravování a domácnost 1 000 Kč, ostatních pravidelných výdajů 500 Kč. Kdy minimálně výdaje na bydlení, stravování a domácnost jsou značně podhodnocené s ohledem na výši cen a skutečnost uváděnou žalovaným, že bydlí sám v družstevním bytě. Také z výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný neměl dostatečné finanční prostředky ke splácení dalšího úvěru s měsíční splátkou ve výši 3 630 Kč. Konečné zůstatky na jeho účtu byly nízké hodnoty (nižší než předpokládaná splátka), z výpisů z účtu nelze ani zjistit, jaké byly jeho skutečné náklady na bydlení, na energie, když tyto platby zde nejsou evidovány. Žalovaný v dané době splácel další úvěr, a to s měsíční splátkou ve výši 2 966 Kč. Přes uvedená zjištění se původní žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného, a to i když se jednalo o úvěr ve výši 500 000 Kč. Nelze ani pominout skutečnost, že pracovní poměr žalovaného byl uzavřen na dobu určitou, a to do 30. 6. 2019. Lze tedy uzavřít, že se původní žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

29. Pokud pak bylo prokázáno, že původní žalobkyně poskytla žalovanému 500 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 88 479,67 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 411 520,33 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat ( , odst. 2 ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán ( ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve výzvou k úhradě dluhu ze dne 6. 12. 2021, k jejímuž doručení došlo v souladu s  třetí pracovní den po jejím odeslání (7. 12. 2021), tj. dne 10. 12. 2021. Žalobkyně ve výzvě stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 15 dnů od odeslání výzvy, tj. do dne 22. 12. 2021. Jelikož pak žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil, je od 23. 12. 2021 v prodlení ( ).

30. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 411 520,33 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 23. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z a jejich výše pak z Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

31. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu,

a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce v částce 19 288 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 482 179,14 Kč sestávající z částky 10 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 10 260 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 10 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 680 Kč ve výši 6 652,80 Kč. Za vyjádření předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 6. 2022 nebyla přiznána náhrada, neboť se jednalo o doplnění žaloby k výzvě soudu o skutečnosti, které měly být obsaženy již v samotné žalobě. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 411 520,33 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 30 379,22 Kč, tj. celkem v částce 441 899,55 Kč. Žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení částky 70 658,81 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 27 186,85 Kč (22 124,10 + 5 062,75), tj. celkem v částce 97 845,66 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 539 745,21 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 81,87 % a úspěch žalovaného 18,13 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 63,74 % svých nákladů, z částky 57 620,80 Kč tedy ve výši 36 727,50 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle povinen zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

32. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.