Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 75/2022-29
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 500 Kč od 10. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši
683,01 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021
do 9. 12. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 283,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 500 Kč od 10. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 683,01 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do 9. 12. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 283,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 6 747 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 25. 10. 2019 s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaná úvěr uzavřela prostřednictvím zprostředkovatele úvěru - právnická osoba a.s., IČO číslo. Žalovaná se zavázala vrátit částku 4 500 Kč spolu s příslušenstvím do 24. 11. 2019. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila řádně a včas, čímž jí dále vznikla povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 25. 6. 2021. Žalovaná částka 6 747 Kč sestává z jistiny ve výši 4 500 Kč a smluvní pokuty v částce 2 247 Kč. Žalobkyně dále požaduje paušální náhrady nákladů na upomínání v částce 150 Kč (kapitalizovaný úrok), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Podáním ze dne 9. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do částky 2 247 Kč (představující smluvní pokutu) a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč zpět z důvodu revize žalovaných částek s ohledem na neprověřování úvěruschopnosti žalované. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 5. 2022, č. j. 45 C 75/2022 -20, které nabylo právní moci dne 14. 6. 2022, bylo řízení, co do zaplacení částky 2 247 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč zastaveno. Předmětem řízení nadále zůstala částka 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 683,01 Kč.
4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
5. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 25. 10. 2019 při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti částku 4 500 Kč, a to prostřednictvím zprostředkovatele úvěru - právnická osoba a.s.. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalované úvěr splácet. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni částku 4 500 Kč nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
15. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbyde, než shledat smlouvu absolutně neplatnou.
16. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou měla uzavřít smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaná čerpala dne 25. 10. 2019 od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 4 500 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou, když žalobkyně v tomto ohledu nepředložila žádný důkaz. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
17. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 4 500 Kč a žalovaná nic nevrátila, když žalovaná netvrdila, tím méně prokázala opak, je třeba na částku ve výši 4 500 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu nejdříve výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 (odeslána 11. 11. 2021), k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání. Žalobkyně ve výzvě stanovila žalované lhůtu k plnění do dne 9. 12. 2021. Jelikož pak žalovaná v uvedené lhůtě neplnila, je od 10. 12. 2021 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021.
18. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 4 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 10. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
19. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle většinového úspěchu žalobkyně, když žalobkyně zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 4 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 353,16 Kč, tj. celkem v částce 4 853,16 Kč. Žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení částky 2 247 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 902,46 Kč (683,01 + 219,45), tj. celkem v částce 3 299,46 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 8 152,62 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 59,53 % a úspěch žalované 40,47 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 19,06 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 283,80 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinna zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.