Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 213/2022-32

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 6 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 750 Kč od 9. 3. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 6 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 750 Kč od 9. 3. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2016 domáhal zaplacení částky 6 750 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 2. 2. 2016 uzavřel s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč nejpozději do 8. 3. 2016. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na bankovní účet č. bankovní účet, z něhož předtím žalovaný uhradil registrační částku ve výši 1 Kč. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně nesplnil a úvěr ve stanovené lhůtě žalobci nevrátil. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný ve svém odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 15. 9. 2022 namítl, že v průběhu řízení byl insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Žalobce svou pohledávku do insolvenčního řízení řádně přihlásil, přičemž podle zprávy o plnění oddlužení za období číslo byla pohledávka žalobce uspokojena ve výši 73,94 % přihlášené pohledávky.

3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 2. 2. 2016 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr žalobci uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč nejpozději do 8. 3. 2016.

5. Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. bankovní účet ze dne 8. 2. 2016 bylo prokázáno, že žalobce dne 2. 2. 2016 zaslal na účet žalovaného č. bankovní účet, z něhož žalovaný téhož dne uhradil na účet žalobce částku 1 Kč, částku ve výši 5 000 Kč.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2016 ve spojení s podacím lístkem ze dne 16. 1. 2016 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a současně žalovaného upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

7. Z detailu insolvenčního řízení a z usnesení název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, má soud za prokázané, že tímto usnesením vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a současně žalovanému přiznal osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

8. Ze seznamu přihlášených pohledávek a z přihlášky pohledávky bylo zjištěno, že žalobce svou pohledávku, kterou v tomto řízení uplatnil žalobou vůči žalovanému, řádně a včas přihlásil do insolvenčního řízení žalovaného. Pohledávka žalobce byla v insolvenčním řízení v celé přihlášené výši 10 000 Kč uznána dlužníkem i insolvenčním správcem.

9. Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 28. 4. 2022 bylo prokázáno, že pohledávka žalobce byla v insolvenčním řízení uspokojena ze 73,9356 %, tj. v částce 7 393,56 Kč.

10. Další důkazy soud neprováděl, neboť skutkový stav byl v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé dostatečně zjištěn již provedenými důkazy.

11. Podle , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle , , vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle , , písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle , , ve znění účinném od 1. 6. 2019, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného a násl. , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru (úrokem) ve výši 1 750 Kč nejpozději do 8. 3. 2016. Žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěr neuhradil a nijak nereagoval ani na následnou předžalobní výzvu žalobce. Žalovaný uzavření Smlouvy ani následné porušení smluvní povinnosti uhradit ve sjednané lhůtě poskytnutý úvěr nijak nerozporoval. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba byla ve věci podána důvodně. Po podání žaloby byl nicméně zjištěn úpadek žalovaného a současně bylo žalovanému povoleno řešení úpadku formou oddlužení. Vzhledem k tomu, že žalovaný podmínky oddlužení řádně splnil, byl insolvenčním soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalobce vznikla před zahájením insolvenčního řízení, bylo povinností žalobce, pokud chtěl svou pohledávku alespoň částečně uspokojit, přihlásit ji do insolvenčního řízení, což také žalobce učinil, jak vyplývá z přihlášky pohledávky. Podle názoru Nejvyššího soudu ČR vysloveného v rozsudku ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz), přitom rozhodnutí vydané podle , jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle , v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka. Z výše uvedeného vyplývá, že pohledávka žalobce částečně zanikla jejím uspokojením v insolvenčním řízení v rámci oddlužení a ve zbývající výši má v souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR povahu tzv. naturální obligace, neboť se na ni vztahuje osvobození dlužníka podle . Z tohoto důvodu ji již nelze v soudním řízení dále vymáhat. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s  , neboť žalovaný byl sice v řízení zcela úspěšný, žaloba však byla žalobcem podána důvodně a zamítnuta byla pouze z důvodu úpadku žalovaného, který byl zjištěn až po podání žaloby, a následného osvobození žalovaného od placení pohledávek podle , jež se vztahuje rovněž na pohledávku žalobce. Soud má v tomto případě za to, že u žalobce jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž po něm nelze spravedlivě požadovat, aby hradil žalovanému náklady tohoto řízení. Soud proto z výše uvedených důvodů rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).