Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

215 C 108/2022-49

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Piknovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátem

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa

o zaplacení 25 141,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 25 141,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 652,16 Kč ve výši 11,75 % ročně od 18. března 2022 do zaplacení, a s úrokem z prodlení z částky 9 652,16 Kč ve výši 29 % ročně od 18. března do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně, doplatek soudního poplatku ve výši 251 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 25 141,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 652,16 Kč ve výši 11,75 % ročně od 18. března 2022 do zaplacení, a s úrokem z prodlení z částky 9 652,16 Kč ve výši 29 % ročně od 18. března do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně, doplatek soudního poplatku ve výši 251 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobce B2 právnická osoba, se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 24. června 2022, domáhal na žalované celé jméno žalované zaplacení částky 25 141,64 Kč s příslušenstvím sestávající z nesplacené jistiny ve výši 9 652,16 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 5 374,84 Kč, sankčních poplatků ve výši 600 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 9 514,64 Kč a také příslušných úroků. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi jeho předchůdcem právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tuto svou povinnost však porušila. Následně došlo mezi předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, ta však na svůj dluh do dne podání žaloby zaplatila toliko částku 39 112 Kč.

2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti pohledávky žalobce.

3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřila ani neučinila žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignovala tak na svoji obranu v této věci.

4. Soud věc projednal v ústním jednání, k němuž řádně předvolal i žalovanou, která se jej však bez omluvy nezúčastnila. Jednal proto v nepřítomnosti žalované ve smyslu odstavce 3 , kdy vycházel z obsahu spisového materiálu a ze všech provedených důkazních prostředků.

5. Soud provedl v řízení dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalobcem právnická osoba, dne 28. ledna 2022 a ze seznamu pohledávek bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce.

7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo podepsané mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne 2. prosince 2018 a ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že na jejím základě byla žalované v hotovosti poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou se zavázala hotovostně splácet v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 3 003 Kč.

8. Ze zákaznické katry – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 2. prosince 2018 soud prokázal, že žalovaná uvedla, že je v domácnosti, má příjem ze dvou zdrojů v celkové výši 21 000 Kč měsíčně, její odhadované měsíční výdaje jsou 4 000 Kč měsíčně, a její interní splátky představují 5 000 Kč měsíčně.

9. Z bilance zápůjčky bylo prokázáno, že žalovaná předepsané splátky hradila řádně v době od prosince 2018 do května 2019, vždy v částce 3 010 Kč, v srpnu 2019 v částce 3 010 Kč, v září 2019 v částce 3 000 Kč, a v době od listopadu 2019 do března 2020, vždy v částce 3 008 Kč, kromě měsíce ledna, kdy uhradila částku 3 010 Kč Celkem tak žalovaná na svůj dluh zaplatila částku 39 112 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. února 2022 a z předžalobní upomínky ze dne 20. května 2022, jejíž doručení do sféry žalované je dokládáno potvrzením o podání, bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a posléze byla vyzvána k úhradě svého dluhu.

11. Z výzvy ke splacení ze dne 10. února 2022, jejíž doručení do sféry žalované je dokládáno potvrzením o podání, soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k okamžitému zaplacení ve lhůtě do 17. března 2022.

12. Soud zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem osoby, která předmětnou smlouvu o zápůjčce s žalovanou uzavírala, neboť je zřejmé, že k jednání mezi nimi došlo před téměř čtyřmi lety, přičemž žalovaná nepochybně nebyla jedinou osobou, s níž jednala obchodní zástupkyně tak velkého poskytovatele spotřebitelských úvěrů, jako je předchůdce žalobce. Lze tedy s pravděpodobností hraničí s jistotou konstatovat, že by již nebyla schopná si na skutečnosti jednání s žalovanou nijak blíže vzpomenout, a její výslech tak soud považoval za nadbytečný.

13. Žalobce ani žalovaná netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná na svůj dluh zaplatila více, než připouštěl žalobce, ani že by její závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že žalovaný požadovaný dluh neuhradila v požadované výši.

14. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci.

15. Smlouva o zápůjčce číslo ze dne 2. prosince 2018, byla mezi předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou celé jméno žalované uzavřena podle . Na jejím základě byla žalované při podpisu smlouvy poskytnuta v hotovosti částka 25 000 Kč, kterou se žalovaná, včetně úroku a dalších poplatků, zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách, svou povinnost však nesplnila zcela, kdy zaplatila toliko částku 39 112 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce B2 právnická osoba, který vyzval žalovanou k úhradě zbylého dluhu, ta však na něj již nic nezaplatila.

16. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci.

17. Podle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 86 odstavce 1 zákona číslo 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavcem 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Soud na základě shora provedeného dokazování, daného do souvislostí s platnou právní úpravou a konstantní judikaturou, uzavřel, že výše specifikovaná smlouva o zápůjčce byla uzavřena v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, a je proto absolutně neplatná, neboť předchůdce žalobce porušil svou povinnost dostatečně před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C 679/18). Předchůdce žalobce sice provedl určitá zkoumání ohledně úvěruschopnosti žalované, konkrétně si vyžádal od žalované vyplnění zákaznické karty, takto zjištěné informace však nedal do potřebného kontextu skutečných výdajů žalované, a stejně tak nijak blíže nezkoumal záznamy žalované v příslušných registrech. Za situace, kdy byl čistý příjem žalované 21 000 Kč měsíčně, přičemž žalovaná byla v domácnosti a vyživovala dvě další osoby, předchůdce žalobce bez dalšího uvěřil jejímu tvrzení, že její měsíční výdaje představovaly pouze částku 4 000 Kč měsíčně. Žádným způsobem pak nebyly zohledněny výdaje žalované na bydlení, přičemž navíc žalovaná měla také další interní splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nelze proto nevidět, že předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, na čemž nic nezmění ani ta skutečnost, že žalovaná byla dlouhodobě schopna předmětný závazek splácet. Jeho prvořadým úkolem totiž bylo, aby se na základě údajů zjištěných od žalované důkladněji zaměřil na prozkoumání její finanční situace, především pak ohledně reálných výdajů žalované. V rámci řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná od předchůdce žalobce obdržela částku 30 000 Kč, na niž doposud zaplatila částku 39 112 Kč, a proto soud nemohl žalobci přiznat ani nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, a žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 1 , neboť žalovaná sice měla ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady k náhradě neuplatila a nevyplývají ani z obsahu spisového materiálu.

25. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž nebyl soudem vydán, zaplatila soudní poplatek toliko ve výši 1 006 Kč. Je proto povinen, podle položky 2 odstavce 2, ve spojení s položkou 1 odstavce 1 písmena b), sazebníku poplatků zákona číslo Sbírky, o soudních poplatcích, zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 251 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího uspokojení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení.