Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 222/2022-124

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 184 135,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 835 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 835 Kč od datum do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 160 300,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 56 469,91 Kč od datum do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 57 135 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 1 841 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 835 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 835 Kč od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 160 300,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 56 469,91 Kč od [datum] do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 57 135 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 1 841 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 184 135,95 Kč s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že mezi účastníky došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 56 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit i úroky ve výši 55 096 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách po 1 543 Kč Smluvní strany si zároveň sjednaly doplňkovou službu„ anonymizováno“. Tento doplněk umožňuje odklad splácení úvěru či jeho přerušení. Splátkový kalendář však žalovaný nedodržel. Žalovaný přes upomínky nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto přistoupila žalobkyně k zesplatnění jistiny a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. odst. 5.4. a 5.5. Smlouvy). Tento nárok byl vyčíslen na částku 184 295,76 Kč. Tato položka sestává ze zbylé části jistiny 53 536,61 Kč, ze zbylé části úroků 46 758,21 Kč, zbylé části doplňkové služby anonymizováno za odklad 11 375 Kč, nemoc 22 880 Kč a práce 22 880 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 97,64 Kč a smluvní pokuty ve výši 26 768,30 Kč. Žalobkyně pokutu 97,64 Kč nepožaduje a taktéž zohledňuje platbu žalovaného ve výši 62,17 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 80 304,91 Kč od datum do zaplacení a smluvní úrok z prodlení je požadován ve výši 0,1 % denně z částky 57 135 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dle sdělení žalobkyně z titulu smlouvy uhradil 7 splátek v celkové výši 16 954 Kč.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání omluvila. Žalovaný se dostavil a k věci vypověděl, že si u žalobkyně vzal na základě telefonické žádosti úvěr, chtěl původně vyšší částku, než bylo 28 000 Kč, kterou mu nabídli, ale protože toto bylo tedy maximum, které mu dali, tak uzavřel tuto smlouvu telefonicky s tím, že mu teda ale přišlo méně než oněch 28 000 Kč, protože si tam strhli nějaký poplatek a následně mu hned druhý den telefonovali, že by mu tedy půjčili víc. Nabídli mu tedy uzavření další smlouvy s tím, že součástí té smlouvy byla i úhradu za tu první smlouvu, ale v těch poplatcích se úplně přesně neorientoval, takže takto to přijal a byla mu tedy vyplacena další částka, ale ve výši necelých 20 000 Kč, ty částky si úplně přesně nevybavuje. příjmení si potom zřídil inkaso, takže na základě toho si žalobkyně strhávala splátky z titulu smlouvy. Protože potom neměl dostatečný zůstatek na účtu, takto inkaso zaniklo, nemohly se tedy strhávat splátky. Žalovanému byl sdělen právní názor soudu o neplatnosti předložených smluv pro rozpor s dobrými mravy, přičemž žalovaný poté požádal, aby mu bylo uloženo uhradit pouze bezdůvodné obohacení.

3. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum včetně příloh – Vzorec pro výpočet RPSN, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Tabulky umoření, Smlouvy o inkasní službě, Dotazníku k posouzení bonity spotřebitele, Smlouvy o zřízení doplňkové služby anonymizováno, Souhlasu se zpracováním osobních údajů. Dále byly předloženy Žádosti: o zřízení doplňkové služby anonymizováno, o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 56 000 Kč, přičemž částku 8 400 Kč si ponechala žalobkyně jako„ náklady poskytovatele“, částku 29 211 Kč si ponechala žalobkyně rovněž jako splátku úhrady předchozího dluhu žalovaného u žalobkyně z titulu smlouvy číslo ze dne datum a zbývající částka 18 389 Kč odešla na účet žalovaného. Celkově se žalovaný zavázal k úhradě částky 111 096 Kč v četnosti 72 měsíčních splátek. Z detailu plateb soud zjistil, že žalovaný zasláním na účet žalobkyně 1 Kč (datum) ze svého účtu projevil souhlas s návrhem smlouvy číslo okamžikem připsání této verifikační platby se stala smlouva účinnou, podle smluvních podmínek věřitele. Dne datum byla na účet žalovaného zaslána částka 18 389 Kč a téhož dne byla uskutečněna platba převodem uvnitř banky s var. symbolem číslo ve výši 29 211 Kč. Dále žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi účastníky dne datum, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 28 000 Kč, přičemž částku 5 600 Kč si ponechala žalobkyně jako„ náklady poskytovatele“ a zbývající částka 22 400 Kč odešla na účet žalovaného. Celkově se žalovaný zavázal k úhradě částky 51 840 Kč v četnosti 72 měsíčních splátek. Z detailu platby soud zjistil, že dne datum byla na účet žalovaného zaslána částka 22 400 Kč. Dle potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum byl dne datum splacen úvěr číslo. Upomínka číslo je datována dnem datum, je adresována žalovanému, zároveň s výzvou k úhradě částky 2 422 Kč + 300 Kč. Upomínka číslo je datována dnem datum a týká se částky 2 422 Kč + 300 Kč + 500 Kč za upomínky. Dále byl předložen dopis ze dne datum adresovaný žalovanému ohledně Zesplatnění úvěru a výzvy k úhradě dluhu ve výši 184 295,76 Kč s výzvou k úhradě do datum, který je zároveň označen jako předžalobní upomínka.

4. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo dle § číslo a násl., § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 28 000 Kč, přičemž částku 5 600 Kč si ponechala žalobkyně jako„ náklady poskytovatele“, a pouze zbývající částka 22 400 Kč odešla na účet žalovaného. Celkově se žalovaný zavázal k úhradě ve prospěch žalobkyně částky 51 840 Kč, dle splátkového kalendáře. Hned následující den, tedy datum byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo dle § číslo a násl., § 2395 o. z. a násl., na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 56 000 Kč, přičemž částku 8 400 Kč si ponechala žalobkyně jako„ náklady poskytovatele“, částku 29 211 Kč si ponechala žalobkyně jako splátku úhrady dluhu žalovaného ze smlouvy číslo uzavřené předchozí den a pouze zbývající částka 18 389 Kč odešla na účet žalovaného. Celkově se žalovaný zavázal k úhradě ve prospěch žalobkyně částky 111 096 Kč, dle splátkového kalendáře.

5. Žalovaný tak fakticky obdržel dne datum částku 22 400 Kč, za což si žalobkyně účtovala poplatek ve výši 5 600 Kč a zároveň následující den prostřednictvím smlouvy číslo dluh ze smlouvy číslo zcela umořila tak, že žalovanému strhla z nové smlouvy částku 29 211 Kč. Žalovaný tedy měl fakticky pouhý jeden den zapůjčenou částku 22 400 Kč a žalobkyně za toto inkasovala poplatek 5 600 Kč a dalších 6 811 Kč, které si strhla nad rámec poskytnuté částky dne datum (29 211 – 22 400). Ze smlouvy číslo žalovaný dostal fakticky pouhých 18 389 Kč Celkem z titulu obou smluv, uzavřených bezprostředně po sobě, kdy poskytnutý úvěr z té druhé byl použit na úhradu pohledávky ze smlouvy první, žalovaný fakticky obdržel 40 789 Kč, za což žalobkyně požadovala celkem na poplatcích a úrocích 75 907‬ Kč (5 600 + 6 811 + 8 400 + 55 096).

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum i číslo ze dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byly smlouvy mezi účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalovaného. Smlouvu soud posuzoval dle a násl. o. z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z. č. o spotřebitelském úvěru. Podle o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobkyní předem, byla zaslána žalovanému e-mailem s instrukcí k uzavření smlouvy a ještě téhož dne byla autorizována podpisem. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Jak sama žalobkyně uvádí, tzv. doplňkové služby inkasní i tzv. anonymizováno, jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobkyně si ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr zjišťovala, jak doložila, vycházela ze sdělení žalovaného. Smlouva o úvěru byla uzavřena v jeden den, v řádu několika hodin a již z uvedeného časového sousledu je zřejmé, že informace o zvážení míry rizikovosti uzavíraného kontraktu, vztažmo k žalovanému, vzhledem k jejím poměrům, mohla být posouzena jen formálně. Žalobkyně své úkony v tomto směru dokládala občanským průkazem žalovaného, výpisem z jeho účtu, posouzením úvěruschopnosti žalovaného.

7. Úvěr dle předložené smlouvy ze dne datum byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců. Výše základní splátky byla sjednána na 720 Kč měsíčně, tzn., že žalovaný zaplatí za poskytnutý úvěr„ úrok“ ve výši 23 840 Kč, celkem tedy 51 840 Kč Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný uhradí žalobkyni účelně vynaložené náklady úvěru ve výši 5 600 Kč – což je žalobkyní odečteno z poskytnutého úvěru. Tato částka představuje náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč a ostatní náklady administrativy ve výši 3 420 Kč, odměnu zprostředkovateli ve výši 1 120 Kč a náklady na ověření úvěrového případu ve výši 560 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5 Smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ve které je žalovaný v prodlení, náklady na upomínání jsou v čl. 5 smlouvy, a to na upomínku číslo ve výši 300 Kč, číslo ve výši 500 Kč. Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – o inkasní službě a o službě anonymizováno, obě byly uzavřeny„ dohodou“ stran. Soud je přesvědčen, že Smlouva byla takto již žalovanému předložena, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto„ služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka výhodné. Nicméně pokud se ve Smlouvě o inkasní službě v příloze číslo v čl. 1 hovoří o tom, že cílem inkasní služby je zajištění závazků spotřebitele vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele, pak toto ustanovení je zavádějící a nepřesné. Dalším zpoplatněným ustanovením je tzv.„ Smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno“. Jejím cílem je rovněž zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením (čl. 1 Přílohy číslo Smlouvy). Obě„ doplňkové služby“ jsou postaveny především k prospěchu žalobkyně, která jednak tyto„ služby“ nezahrnuje do RPSN, což zkresluje pohled na celkové náklady úvěru a jednak se i v tomto případě jedná o placenou službu za to, že žalovaný může požádat v případě nenadálé životní situace o možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců či odklad tří splátek ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po termínu splatnosti, vždy za vymezených podmínek (pozn. tato vstřícnost by u spotřebitelských smluv měla být samozřejmostí, aniž by podléhala dalšímu zpeněžování). Bez sankcí tedy měl žalovaný uhradit částku za poskytnutý úvěr 22 400 Kč po odečtení částky 5 600 Kč ve prospěch žalobkyně (viz shora), částku 1 211 x 72 = 87 192 Kč, což je téměř čtyř násobek, než žalovaný od žalobkyně obdržel.

8. Úvěr dle předložené smlouvy ze dne datum byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců. Výše základní splátky byla sjednána na 1 543 Kč měsíčně, tzn., že žalovaný zaplatí za poskytnutý úvěr„ úrok“ ve výši 55 096 Kč, celkem tedy 111 096 Kč Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný uhradí žalobkyni účelně vynaložené náklady úvěru ve výši 8 400 Kč – což je žalobkyní odečteno z poskytnutého úvěru. Tato částka představuje náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč a ostatní náklady administrativy ve výši 4 540 Kč, odměnu zprostředkovateli ve výši 2 240 Kč a náklady na ověření úvěrového případu ve výši 1 120 Kč (ačkoliv úvěruschopnost žalovaného byla ověřována den předem taktéž za poplatek). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5 Smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ve které je žalovaný v prodlení, náklady na upomínání jsou v čl. 5 smlouvy, a to na upomínku číslo ve výši 300 Kč, číslo ve výši 500 Kč. Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – o inkasní službě a o službě anonymizováno, obě byly uzavřeny„ dohodou“ stran. Soud je přesvědčen, že Smlouva byla takto již žalovanému předložena, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto„ služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka výhodné. Nicméně pokud se ve Smlouvě o inkasní službě v příloze číslo v čl. 1 hovoří o tom, že cílem inkasní služby je zajištění závazků spotřebitele vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele, pak toto ustanovení je zavádějící a nepřesné. Dalším zpoplatněným ustanovením je tzv.„ Smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno“. Jejím cílem je rovněž zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením (čl. 1 Přílohy číslo Smlouvy). Obě„ doplňkové služby“ jsou postaveny především k prospěchu žalobkyně, která jednak tyto„ služby“ nezahrnuje do RPSN, což zkresluje pohled na celkové náklady úvěru a jednak se i v tomto případě jedná o placenou službu za to, že žalovaný může požádat v případě nenadálé životní situace o možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců či odklad tří splátek ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po termínu splatnosti, vždy za vymezených podmínek (pozn. tato vstřícnost by u spotřebitelských smluv měla být samozřejmostí, aniž by podléhala dalšímu zpeněžování). Bez sankcí tedy měl žalovaný uhradit částku za poskytnutý úvěr 40 789 Kč (18 389 Kč + úhrada ze smlouvy ze dne datum ve výši 22 400 Kč) po odečtení částky 8 400 Kč a 6 811 Kč (29 211 – 22 400) ve prospěch žalobkyně (viz shora), částku 2 422 x 72 = 174 384‬ Kč, což je více než 4 násobek, než žalovaný od žalobkyně obdržel.

9. Z důvodů uvedených shora, soud považuje toto právní jednání v případě obou předložených smluv za neplatné zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně totiž požaduje po žalovaném úrok za poskytnutí úvěru v nepřiměřené výši. Výši úroku (odměny) za poskytnutí spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Tato„ úroková míra“ zcela jasně překračuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a přesahuje tak i tolerovaný trojnásobek jejich výše u nebankovních subjektů, s přihlédnutím k jejich vyššímu ekonomickému riziku při poskytování úvěrů. Není tedy ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok, čili odměna za poskytnutí finančních prostředků spolu s dalšími smluvními pokutami (sankcemi) nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva je dle názoru soudu pro spotřebitele nevýhodná a plná zneužívajících ustanovení a vytváří tak nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran v neprospěch spotřebitele, požadavek přiměřenosti zde dle názoru soudu nebyl splněn. Smlouva o úvěru je tedy s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. Je navíc nepřehledně a nadmíru přiměřenou zvyklostem překombinovaná, pro běžného spotřebitele zavádějící a nesrozumitelná.

10. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalované plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatných smluv a soud dospěl k závěru o jejich neplatnosti, byl pak nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z., jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný na základě smluv prokazatelně obdržel částku 40 789 Kč (18 389 Kč + 22 400 Kč), na což uhradil dle sdělení žalobkyně částku 16 954 Kč, bezdůvodné obohacení tak představuje částku 23 835 Kč. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni i úrok z prodlení, který byl přiznán od data požadovaného žalobkyní, tj. od datum do zaplacení dle předžalobní výzvy. Jde-li o prodlení z plnění peněžitého dluhu, má věřitel dle o. z., právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis ( ). Dlužnou částku zaplatí žalovaný do 3 dnů od právní moci rozsudku dle .

11. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobkyně domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků než faktického plnění a úroků zákonných.

12. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měl ve věci větší úspěch žalovaný, které ovšem žádné náklady řízení nepožadoval, proto soud rozhodl, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo.

13. Dle položky 2 odst. 2 přílohy , sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 9 207 Kč, z čehož bylo již 7 366 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 1 841 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.