Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
13 C 328/2020-103
Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení, advokátkou
sídlem adresa
o zaplacení částky částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně, a to z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně, a to z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku ve výši částka spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil následovně. Žalobce uzavřel s žalovaným dne číslo smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které vznikl žalobci na jedné straně závazek dodávat žalovanému plyn ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu a na straně druhé nárok na úhradu ceny za odebraný plyn od žalovaného. Žalobce v souladu se smlouvou na odběrné místo na adrese adresa žalovaného, EIC odběrného zařízení anonymizováno, dodával plyn za ujednanou cenu, přičemž žalovaný na sjednaném odběrném místě plyn odebíral a spotřebovával. Žalovaný však svou povinnost hradit cenu plynu řádně neplnil. Žalobce vystavoval žalovanému řádné daňové doklady za odebrané a spotřebované množství plynu, které však žalovaný zcela neuhradil. Žalobce proto v souladu se smlouvou ukončil dodávku plynu žalovanému a vystavil mu konečné vyúčtování za jím odebrané a dosud neuhrazené množství plynu. Toto konečné vyúčtování je předmětem faktury číslo ze dne datum, splatné dne datum, znějící na částku částka, a dále i faktury číslo ze dne datum splatné dne datum, znějící na částku částka. Žalovaný na tuto pohledávku k dnešnímu dni ničeho neuhradil.
2. Opatrovník žalovaného (k důvodům jeho ustanovení viz usnesení zdejšího soudu č.j. 13 C 328/2020 - 41 ze dne 6. září 2021) se k dané věci vyjádřil jednak tak, že podle jeho názoru není dána ve věci pravomoc soudů České republiky. Žalovaný není občanem České republiky a nemá zde ani bydliště. Vzhledem k přeshraničnímu prvku je pravomoc soudů stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení anonymizováno I bis“). Žalovaný je nepodnikající fyzickou osobou, naproti tomu žalobkyně je osobou právnickou, obchodující s elektřinou a zemním plynem. Smlouva uzavřená mezi stranami je tak nepochybně smlouvou spotřebitelskou, když se žalobkyně zavázala dodávat plyn žalovanému v rámci své profesionální a podnikatelské činnosti. Mezinárodní příslušnost je proto dána podle čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení anonymizováno I bis, podle kterých může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný bydliště v České republice nemá a již delší dobu se zde nezdržuje. Lze tak uzavřít, že mezinárodní pravomoc českých soudů není v této věci dána. Dále pak opatrovník uvedl, že žalobce je povinen tvrdit, jaké konkrétní množství plynu a za jakou konkrétní cenu (jakým konkrétním způsobem sjednanou a určenou) žalovanému dodal a v jakém období, což však v žalobě žalobce nečiní. Logicky pak uvedené ani nijak neprokazuje.
3. V replice k tomuto vyjádření pak žalobce jednak uvedl, že nelze souhlasit s tím, že by zde nebyla dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis se speciální příslušnost u spotřebitelských smluv použije v případě, že smlouva byla uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelskou činnost v členském státě, v němž anonymizováno spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoliv způsobem taková činnost a tento členský stát nebo několik členských států včetně tohoto zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených dodávkách plynu na adrese adresa žalovaného, přičemž má rovněž k dispozici nájemní smlouvu, podle které si na této adrese žalovaný pronajal dům za účelem bydlení. Lze tedy souhlasit, že jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu citovaného článku nařízení Brusel I bis. Z toto nicméně nejde dovodit nedostatek pravomoci soudů České republiky, jelikož nelze přijmout závěr, že při změně bydliště spotřebitele po uzavření smlouvy odkazuje čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. na členský stát nového bydliště spotřebitele, jelikož by v tom případě pojem:„ členský stát v němž má spotřebitel bydliště“ měl jiný význam v čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis, což by vedlo k nepřípustné arbitrárnosti. Žalobce je proto přesvědčen, že tento pojem v obou těchto článcích si drží stejný význam, a proto je zde mezinárodní pravomoc soudů České republiky dána. Dále žalobce v reakci na vyjádření žalovaného a v reakci na výzvu soudu doplnil, že fakturou číslo dne datum, která byla následně opravena fakturou číslo ze dne datum vyúčtoval žalovanému cenu za dodávku plynu v množství 13, číslo MWh v období od datum do datum ve výši částka a fakturou číslo ze dne datum pak cenu za dodávku plynu v množství 4, číslo MWh v období od datum do datum ve výši částka Cena plynu se pak skládá z části obchodní, která má dvě části, a to za prvé jednotkovou cenu za komoditu ve výši částka za MWh bez DPH a za druhé stálou měsíční platbu ve výši částka za měsíc. Dále se pak cena skládá z části regulované, která má opět dvě části, a to za prvé jednotkovou cenu za distribuci komodity ve výši částka za MWh a za druhé stálou měsíční platbu za přistavenou kapacitu v Kč za měsíc ve výši částka za měsíc.
4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu číslo soud zjistil, že žalobce jako obchodník s plynem a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne datum takto označenou dohodu, ve které se dohodli, že uzavírají smlouvu na dodávku plynu na dobu neurčitou do odběrného místa na adrese: adresa žalovaného, EIC kód anonymizováno. Dále se strany dohodly, že nedílnou součástí této smlouvy jsou přiložený ceník a obchodní podmínky.
5. Z obchodních podmínek soud zjistil, že se v nich mimo jiné žalobce zavázal dodávat žalovanému komoditu a zajistit s tím související služby, za což se žalovaný zavázal platit řádně a včas zálohy a faktury, dále pak soud zjistil, že se v těchto podmínkách účastníci dohodli, že cena je uvedena v příslušném ceníku, přičemž se skládá z ceny obchodní, tedy ceny za odebranou komoditu a za služby dodávky a z ceny regulované.
6. Z ceníku bylo soudem zjištěno, že při ročním odběru od 15 do 25 Mwh (jako tomu bylo v předmětné věci, viz odst. 7 až 9 rozsudku) činí cena za dodávku po sečtení regulované a obchodní ceny částku částka včetně DPH za 1 Mwh, a dále částku částka za 1 měsíc.
7. Z faktury na částku částka bylo soudem zjištěno, že touto fakturou vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši částka za dodávku plynu za období od datum do datum v množství 20 852,23 kWh, a dále soud zjistil, že tato faktura obsahuje i detailní vyúčtování, ve kterém je uvedeno odběrné místo: adresa žalovaného, jeho kód anonymizováno a rovněž i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem.
8. Z opravného vyúčtování bylo soudem zjištěno, že touto fakturou s datem splatnosti datum vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši částka za dodávku plynu za období od datum do datum, jelikož po opravě spočetl množství dodaného plynu za toto období na 13, číslo MWh, což činilo rozdíl oproti původnímu vyúčtování ve výši částka, a dále soud zjistil, že tato faktura obsahuje i detailní vyúčtování, ve kterém je uvedeno odběrné místo: adresa žalovaného, jeho kód anonymizováno a rovněž i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem, přičemž soud z těchto údajů zjistil, že došlo k opravě údaje konečného stavu měřidla.
9. Z faktury na částku částka bylo soudem zjištěno, že touto fakturou s datem splatnosti datum vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši částka za dodávku plynu za období od datum do datum v množství číslo kWh, a dále soud zjistil, že tato faktura obsahuje i detailní vyúčtování, ve kterém je uvedeno odběrné místo: adresa žalovaného, jeho kód anonymizováno a rovněž i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem.
10. Z předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že v tomto dopise ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 19 526 spolu se zákonným úrokem z prodlení představující cenu za dodávku plynu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Z dodejky k této výzvě bylo zjištěno, že byla doručena dne datum.
11. Z nájemní smlouvy ze dne datum bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřeli Ing. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení jako pronajímatelé a žalovaný a paní příjmení celé jméno žalovaného jako nájemci dohodu, ve které pronajímatelé pronajali nájemcům dům na adrese adresa žalovaného, a to za účelem bydlení.
12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:
13. Dne datum uzavřeli Ing. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení jako pronajímatelé a žalovaný a paní příjmení celé jméno žalovaného jako nájemci dohodu, ve které pronajímatelé pronajali nájemcům dům na adrese adresa žalovaného, a to za účelem bydlení. Z této dohody soud tedy i dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný na adrese adresa žalovaného.
14. Žalobce jako obchodník s plynem a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne datum dohodu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu číslo ve které se dohodli, že uzavírají smlouvu na dodávku plynu na dobu neurčitou do odběrného místa na adrese: adresa žalovaného, EIC kód anonymizováno. Dále se strany dohodly, že nedílnou součástí této smlouvy jsou přiložený ceník a obchodní podmínky. V těchto obchodních podmínkách se pak mimo jiné žalobce zavázal dodávat žalovanému komoditu a zajistit s tím související služby, za což se žalovaný zavázal platit řádně a včas zálohy a faktury, rovněž se zde účastníci dohodli, že cena je uvedena v příslušném ceníku, přičemž se skládá z ceny obchodní, tedy ceny za odebranou komoditu a za služby dodávky a z ceny regulované. Podle tohoto ceníku pak při ročním odběru od 15 do 25 MWh (jako tomu bylo v předmětné věci, viz níže) činí cena za dodávku po sečtení regulované a obchodní ceny částku částka včetně DPH za 1 MWh, a dále částku částka za 1 měsíc.
15. Žalobce vyúčtoval fakturou žalovanému nedoplatek ve výši částka za dodávku plynu za období od datum do datum v množství 20 852,23 kWh. Následně pak žalobce další fakturou s datem splatnosti datum vyúčtoval žalovanému nedoplatek ve výši částka za dodávku plynu za období od datum do datum, jelikož po opravě spočetl množství dodaného plynu za toto období na 13, číslo MWh, což činilo rozdíl oproti původnímu vyúčtování ve výši částka. Dále pak žalobce fakturou s datem splatnosti datum vyúčtoval žalovanému nedoplatek ve výši částka za dodávku plynu za období od datum do datum v množství 4 582,73 kWh. Všechny tyto faktury obsahují i detailní vyúčtování, ve kterém je vždy uvedeno i odběrné místo: adresa žalovaného, jeho kód 27ZG100Z0627237D a rovněž vždy i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem, přičemž v oné opravné faktuře došlo k opravě údaje konečného stavu měřidla. Soud dospěl na základě těchto faktur a vyúčtování, která byla jejich součástí, ke skutkovému závěru, že žalobce skutečně dodal žalovanému do předmětného odběrného místa za období od datum do datum 13, číslo MWh plynu a za období od datum do datum 4, číslo MWh plynu. Je sice pravdou, že jde o listin y vyhotovené samotným žalobcem, avšak je třeba uvést, že všechna vyúčtování obsahují jak údaj o kódu měřidla, který vždy odpovídá kódu měřidla uvedenému v dohodě uzavřené mezi účastníky, tak zejména i detailní údaje o stavech měřidla, a soud proto neměl důvodu těmto listinám neuvěřit, když v předmětném řízení ani nebyl proveden žádný důkaz, z kterého by vyplývalo, že dodané množství plynu bylo ve skutečnosti jiné. Ostatně lze uvést, že obecně pro řízení týkající se dodávek energií je typické, že množství dodané energie je prokazováno právě a jen listinami vyhotovenými dodavatelem energie.
16. V dopise ze dne datum následně žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 19 526 spolu se zákonným úrokem z prodlení představující cenu za dodávku plynu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Tento dopis byl doručen dne datum.
17. Při právním posouzení věci se soud nejdříve zabýval tím, zda je ve věci dána pravomoc soudů České republiky věc rozhodnout, a to i s ohledem na námitku žalovaného, že tomu tak není, přičemž po zvážení věci dospěl k závěru, že zde tato pravomoc (mezinárodní příslušnost) dána je. K této námitce žalovaného samotné lze pak pro úplnost uvést, že soud o ní již v souladu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování rozhodl usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, aby účastníci znali názor soudu na tuto zásadní otázku, přičemž se však soud s touto otázkou vypořádává i v tomto rozsudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 30 Cdo 3853/2017 ze dne 5. 3. 2019).
18. Otázku pravomoci v projednávané věci upravuje nařízení anonymizováno I bis.
19. Podle č.l. 17 bodu 1 písm. c) nařízení anonymizováno I bis platí, že ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7 (mimo jiné) ve všech … … případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.
20. Ze shora uvedeného skutkového stavu je přitom zřejmé, že předmětná smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu pod definici zakotvenou právě citovaným článkem spadá, jelikož ji na jedné straně uzavřel žalobce jako podnikatel, konkrétně obchodník s plynem dodávající plyn v České republice a žalovaný jako spotřebitel neprofesionál, který v době jejího uzavření bydlel v České republice, a to právě na adrese odběrného místa. Předmětná smlouva je tudíž skutečně tzv. spotřebitelskou smlouvou i ve smyslu, jak ji definuje nařízení anonymizováno I bis.
21. Podle čl. 18 bodu 2 nařízení anonymizováno I bis. pak platí, že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.
22. Soud se přitom ztotožňuje s názorem strany žalující, že právě citovaným článkem má nařízení anonymizováno I bis. na mysli ty soudy, v němž má spotřebitel bydliště k datu uzavření té které spotřebitelské smlouvy. Tento výklad totiž odpovídá principu právní jistoty, jelikož je žádoucí, aby již při uzavření smlouvy její strany věděly, soudy kterého členského státu budou příslušné k rozhodování případných sporů z této smlouvy vzešlých. Opačný výklad, tedy výklad, že jde vždy o aktuální bydliště spotřebitele v době podání žaloby, by naopak ve věcech s mezinárodním prvkem způsobil značné oslabení vymahatelnosti práva, jelikož není reálně v možnostech jakéhokoliv věřitele aktuální bydliště spotřebitele odlišné od původního zjistit. Takovýto opačný výklad tohoto článku by dále pomíjel smysl a podstatu čl. 17 bodu 1 písm. c) nařízení anonymizováno I bis., který má za cíl pokrývat situace, kdy profesionál přímo či nepřímo cílí na spotřebitele za účelem uzavření smlouvy, ať už shora citovaným zaměřováním nebo provozováním činnosti. Měla by proto existovat souvislost mezi zaměřením či provozováním činnosti profesionála, uzavřením smlouvy a především předmětným členským státem, kde je činnost profesionála provozována nebo kam je zaměřován, která by tu však již v případě členského státu„ nového“ bydliště spotřebitele vůbec nebyla, respektive minimálně být nemusela (srov. odborný článek: MIGRUJÍCÍ SPOTŘEBITELÉ A URČENÍ MEZINÁRODNÍ PŘÍSLUŠNOSTI V KONTEXTU NAŘÍZENÍ BRUSEL příjmení příjmení publikovaný v právních rozhledech číslo, s. 625). Jinak a zjednodušeně řečeno, o věci by v případě takovéhoto výkladu rozhodovaly soudu členského státu, který nemá s projednávanou věcí nic společného, což jednak není logické, a jednak by to ve výsledku přinášelo pro předmětná řízení mnohé praktické problémy, a to například jak při dokazování, tak při aplikaci práva (jelikož právem rozhodným bude ve většině případů právo členského státu onoho původního bydliště spotřebitele, jako je tomu i v projednávané věci, viz níže). Ze všech těchto důvodů je soud názoru, že v článku 18 v bodě 2 má nařízení anonymizováno I bis. na mysli ty soudy, v němž má spotřebitel bydliště k datu uzavření té které spotřebitelské smlouvy, tedy v projednávané věci soudy České republiky (a konkrétně soud zdejší).
23. Rozhodným právem je pak v projednávané věci, jak již soud naznačil výše, právo české, a to v souladu s čl. 6 bodem 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro závazkové vztahy, který stanoví, že smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Zde lze přitom dodat, že u rozhodného práva je již bez jakýchkoliv diskuzí, že pro jeho určení musí být rozhodné skutkové okolnosti podle stavu, který zde byl ke dni uzavření předmětné smlouvy.
24. Výše uvedený skutkový děj proto soud posoudil podle českých právních předpisů, konkrétně podle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen:„ energetický zákon“). Podle ust. § 72 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.
25. Ze shora uvedeného závěru o skutkovém stavu je přitom zřejmé, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah, na základě kterého vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci cenu za dodaný plyn ve shora uvedeném množství a rovněž i za služby s touto dodávkou spojené. Žalobcem požadovaná cena přitom v projednávané věci odpovídá dohodnutým smluvním ujednáním (viz opět závěr o skutkovém stavu, zejména odst. 14 a 15 rozsudku). V řízení přitom ani nebylo tvrzeno, že by žalovaný na tuto zažalovanou cenu v celkové výši částka za rozhodné období od datum do datum čehokoliv uhradil, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalobci tuto částku, a to v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od datum (den následující po splatnosti oněch dvou rozhodných faktur) do zaplacení. Lhůta k zaplacení byla podle § 160 odst. l zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), určena třídenní.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 6 , § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1 , 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce částka za každý z 5 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis žaloby, předžalobní upomínky a vyjádření k obraně žalovaného ze dne datum a za účast na jednání dne datum. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za úkon spočívající v účasti na jednání dne datum, protože se nejednalo o účelné uplatňování práva, jelikož na prvním jednání nebylo možné věc rozhodnout pouze z důvodů spočívajících na straně žalobce (a to jednak kvůli neúplnosti žalobních tvrzení, a zejména pak kvůli nedoložení oné opravné faktury včetně vyúčtování, tedy důkazu naprosto zásadního). Z obdobných důvodů soud nepřiznal ani náhradu za úkon spočívající v sepisu vyjádření na výzvu soudu ze dne datum, za který však ostatně žalobce ani náhradu nepožadoval. Dále pak náklady sestávají z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů činí tedy částku částka, a proto soud uložil žalovanému na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci tuto částku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř. ) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuční návrh.