Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 148/2022-49
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci
pro 1 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč, s úrokem z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 1 510 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě se náhrada nákladů, které v řízení platil stát, nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě se náhrada nákladů, které v řízení platil stát, nepřiznává.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 7.5.2020 na lince silniční dopravy číslo. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 10 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z jeho úřední činnosti a byly doloženy platnými smluvními přepravními podmínkami a tarifem jízdného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni.
K námitkám vzneseným proti návrhu opatrovníkem žalovaného soud uvádí, že totožnost žalovaného byla v rámci přepravní kontroly ověřena v souladu s přepravními podmínkami cestovním pasem, jehož číslo bylo do zápisu o přepravní kontrole uvedeno. Žalovaný svým podpisem údaje uvedené do zápisu o přepravní kontrole stvrdil, a to včetně adresy bydliště. Soud nemá žádné pochybnosti v tom směru, že by žalovaný nebyl kontrolovanou osobou, a tedy u něho byl dán nedostatek pasivní legitimace. Pokud opatrovník žalovaného namítal, že číslo cestovního pasu uvedené v zápisu o provedené přepravní kontrole se liší od čísla pasu evidovaného Krajským ředitelstvím Policie Kraje obec, odborem cizinecké policie, tak pouze ze zprávy policie obsahující údaje platné ke dni 4.3.2022, nelze dovodit, že žalovaný k datu 7.5.2020 nedisponoval pasem opatřeného číslem uvedeným v zápise o provedené přepravní kontrole. Pokud jde o navrženou moderaci výše přirážky, tak přirážka je speciální finanční sankcí za porušení podmínek smlouvy o přepravy, na jejíž zaplacení má žalobkyně právo v souladu s níže citovanými zákonnými ustanoveními. Výše přirážky k jízdnému je omezena částkou 1 500 Kč, kterou nesmí (s ohledem na ochranu cestujícího jako spotřebitele) přesáhnout. Moderaci přirážky k jízdnému zákon (na rozdíl od smluvní pokuty) nepřipouští, soud k ní tedy nemohl přistoupit. Pokud jde o námitku, že výše přirážky nedostatečně odráží výši dlužného jízdného a je tedy v rozpory s dobrými mravy, tak k tomu soud uvádí, že ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany se promítá právě do omezení maximální výše přirážky k jízdnému a zákon neukládá žádnou povinnost přepravci, aby snižoval výši přirážky v závislosti na výši jízdného, když dlužné jízdné platí cestující, který ho předtím řádně nezaplatil, zvlášť. Kromě toho má soud za to, že jednou z funkcí přirážky k jízdnému je úhrada nákladů, které dopravce měl s prováděním přepravní kontroly, kdy tyto náklady nejsou závislé na výši jízdného.
Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).
Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.
Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč. Žalobce doložil, že na známou adresu žalovaného odeslal řádnou předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř. Námitky, které vůči předžalobní výzvě uplatnil opatrovník žalovaného, tedy že zástupce žalobkyně v ní uplatnil náklady řízení ve výši, ve které je již neuplatnil v soudním řízení, nemohou mít dle soudu za následek nepřiznání nákladů řízení žalobkyni podle § 142ao dst. 2 o.s.ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
Výrokem III. soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že státu právo na náhradu nákladů, které v řízení platil, nepřiznal. Tyto náklady představuje odměna a náhrada hotových výdajů opatrovníka žalovaného. U žádného z účastníků soud neshledal podmínky pro to, aby mu byla náhrada těchto nákladů uložena, neboť žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a žalovaný je účastníkem neznámého pobytu, pro jehož procesní ochranu byl opatrovník ustanoven.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.