Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 131/2022-31

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci

Anonymizovaný odstavec.

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 5 909 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 636 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 546 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 909 Kč od 1. 10. 2021 do 15. 2. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 546 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 636 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 546 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 909 Kč od 1. 10. 2021 do 15. 2. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 546 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 909 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 909 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne datum (dále také jen„ smlouva o úvěru“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Tvrdila, že se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit úvěr tak, že do konce každého kalendářního měsíce uhradí minimální splátku, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Každý měsíc žalobkyně zasílá žalovanému výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Účastníci si dále ve smlouvě sjednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 000 Kč. Poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle smlouvy o úvěru je žalovaný dále povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Pokud se celý dluh stane splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný od prvního dne splatnosti až do celkového zaplacení dluhu povinen zaplatit sjednaný úrok ve výši pevné úrokové sazby 8% ročně místo sjednaného úroku 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému úvěru činí 2 910 Kč. V případě prodlení se splacením dluhu je žalovaný povinen hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, který se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Žalovaný je, v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části, povinen hradit žalobkyni i účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. V tomto případě žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně (100 Kč + DPH) a součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil celkovou částku 3 364 Kč, kterou si žalobkyně započetla dle čl. 6 smlouvy. Pro případ prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší 2 měsíce se bez dalšího stává celý dluh splatným. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a je od 1. 10. 2021 v prodlení. Dne 10. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. K posouzení úvěryschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila tvrzení tak, že skutečné výdaje žalovaného lze ověřit jen obtížně, proto žalobkyně tyto ověřovala s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta a z údajů na internetové stránce ČSÚ vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činí 12 485 Kč a právě s touto částkou žalobkyně počítala a k této připočetla náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet pravidelné splátky úvěru.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání rovněž neomluvila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s 

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, všeobecných obchodních podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný označený ve smlouvě svým jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem uzavřel s žalobkyní označenou ve smlouvě obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem smlouvu, na základě mohl žalovaný čerpat finanční prostředky až do výše 50 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně u právnická osoba v období červen 2021 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 5 000 Kč dne 29. 6. 2021. Z výpisů k revolvingovému úvěru bylo zjištěno, že žalovaný na poskytnutý úvěr splatil celkem částku 3 364 Kč. Žalovaný byl vyzván žalobkyní, aby uhradil pohledávku z titulu smlouvy o úvěru nejpozději do 15. 2. 2022. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě dne 10. 1. 2022. Dále soud provedl důkaz žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru z datum, v níž uvedl svůj příjem ve výši 16 150 Kč, druh bydlení pronájem, obživa 6 500 Kč, osoby v domácnosti 1 a náklady celkem 6 500 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, který byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm, peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč jednorázově na bankovní účet žalovaného. Žalovaný splatil pouze 3 364 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou z 10. 1. 2022.

5. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

6. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo spotřebitelskou smlouvu ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu o. z. a žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu o. z. ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti smlouvy. Z ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C -449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C -106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

7. Žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Neprokázala, že byly před uzavřením smlouvy zkoumány reálné příjmy a výdaje žalovaného např. dotazem na zaměstnavatele, předložením pracovní smlouvy, výpisů bankovních účtů, smlouvami o dodávkách energií, nájemní smlouvou apod. Spokojila se pouze s mzdovým výměrem z dubna 2021, účinného od 1. 5. 2021 s uvedením základní mzdy 16 800 Kč měsíčně a doklady o přijatých platbách za březen a květen 2021. Žalobkyně nezkoumala výši dalších nesplacených závazků žalovaného, přestože v době poskytnutí úvěru měl žalovaný povinnost splácet nejméně další dva úvěry. Žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 86, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný již vrátil 3 364 Kč, proto na straně žalovaného trvá bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši 1 636 Kč, které je povinen vrátit žalobkyni podle § 2993 o. z. Žalovaný byl vyzván, aby vrátil peněžní prostředky ve lhůtě do 15. 2. 2022. Žalovaný peněžité plnění nevrátil, tudíž mu vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle o. z. ve výši stanovené Protože byl žalovaný v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 3 636 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 2. 2022 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , 2 tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému, který by měl částečně nárok na náhradu nákladů řízení, prokazatelné výdaje v této věci nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ), když předmětem řízení byla částka nepřevyšující 10 000 Kč.

.Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.