Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 180/2021-38
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 74 381 Kč s příslušenstvím
takto:
I) Zamítá se žaloba na zaplacení 74 381 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 4. 2021 do zaplacení.
II) Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I) Zamítá se žaloba na zaplacení 74 381 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 4. 2021 do zaplacení. II) Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 14 C 26/2016 . Žalobce vystupoval v naříkaném řízení v pozici žalovaného a byl žalován na náhradu újmy, kterou jakožto lékař měl způsobit žalobci aplikací povinného i dobrovolného očkování. Po žalobci byla požadována vysoká náhrada újmy ve výši 17 000 000 Kč a řízení tak mělo pro žalobce jak ekonomický, tak profesní význam. Žalobce namítá, že délka řízení byla způsobena pouze nečinností soudu a vychází z roční částky odškodnění 20 000 Kč a přepočteno na skutečnou délku naříkaného řízení dospívá k žalované částce 74 381 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 19.12.2021. Žalovaná dospěla k závěru, že ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to zejména s ohledem na vysokou skutkovou složitost věci, kdy bylo třeba rozsáhlého dokazování listinami a znaleckým posudkem včetně jeho následného doplňku a pro tyto účely bylo třeba provést i několik časově velmi náročných speciálních vyšetření. Pro absenci odpovědnostního titulu tak žalovaná žalobce neodškodnila.
3. Z předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované a z vyjádření žalované má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil a to dne 30.3.2021.
4. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chrudimi pod sp. zn. 14 C 26/2016 soud zjistil následující: Dne 8.6.2016 byla podána žaloba žalobci nezletilou jméno příjmení a jejími rodiči jméno příjmení a jméno příjmení proti žalovaným celé jméno žalobce a Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví ČR. Žalobci se žalobou domáhají nemajetkové újmy ve výši 15 000 000 Kč pro nezletilou a 1 000 000 Kč pro každého z rodičů a to v souvislosti s tím, že po aplikaci povinného očkování a dobrovolného očkování se zastavil vývoj nezletilé a to zhruba v 6 měsících jejího života, přičemž tyto zdravotní následky trvají dodnes a do té doby se nezletilá vyvíjela normálně i přesto, že se narodila předčasně. Jelikož žalobkyně a) byla nezletilou, pak žalobci podali zároveň žalobu k opatrovnickému soudu o schválení podání této žaloby a soud v naříkaném řízení 13.7.2016 kontroluje, že toto opatrovnické řízení ještě ukončeno není. Dne 21.7.2016 soud vyzývá žalobce b) a c), tj. rodiče nezletilé k úhradě soudního poplatku, žalobci b) a c) žádají přípisem z 28.7.2016 o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 15.8.2016 soud žalobcům přiznal osvobození od soudních poplatků. V září 2016 soud kontaktuje opatrovnické oddělení za účelem sdělení stavu návrhu na schválení žaloby za nezletilou. Dne 26.9.2016 vyzývá pak soud žalované k vyjádření. Žalovaný 1 se vyjadřuje 20.10.2016, žalovaný 2 dne 3.11.2016. Dne 17.1.2017 vstupuje do řízení vedlejší účastník příjmení anonymizováno. Dne 2.1.2017 žalobci kontaktují soud se žádostí o zaslání vyjádření žalovaných, soud nařizuje jednání 6.2.2017 na 24.3.2017. Do spisu je poté založen rozsudek opatrovnického soudu z 3.8.2016, čj. 0 Nc 735/2016 -14, kterým se schvaluje podání předmětné žaloby za žalobkyni a), tj. nezletilou. Dne 24.3.2017 soud koná přípravné jednání. Soud probírá se stranami skutečnosti, které jsou sporné a nesporné, strany se obsáhle vyjadřují a udělují soudu souhlas s vyžádáním veškeré zdravotnické dokumentace nezletilé od všech citovaných lékařů. Soud po té stranami ještě podrobně probírá jejich skutková tvrzení důkazní návrhy a řízení je po té zkoncentrováno. S tím, že účastníkům je dána lhůta 30 dnů k případnému doplnění. Žalobci doplňují svá tvrzení 13.4.2017, žalovaná dne 19.4.2017 a žalovaný 1 dne 21.4.2017. anonymizována dvě slova tak činí rovněž 21.4.2017. Pokynem z 6.6.2017 soud kontaktuje celkem osm lékařů se žádostí o zaslání kopií veškeré lékařské dokumentace, kterou vedou ohledně nezletilé a dále soud vyzývá žalobce, aby předložil zbývající označené důkazy. Soud po té kontaktuje anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova obec s dotazem na vypracování znaleckého posudku, tento znalecký ústav odpovídá, že požadovaný znalecký posudek možno podat je ve lhůtě 6 měsíců ode dne shromáždění veškerých podkladů, neboť na tomto posudku bude spolupracovat několik odborných lékařů. Usnesením ze dne 8.6.2017 je pak znalcem ustanovena anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova obec za účelem posouzení odborných otázek z oboru zdravotnictví nezbytných pro naříkané řízení. V červnu 2017 soud kontaktují oslovení lékaři ohledně dokumentace, kterou soud vyžádal a tuto zasílají. Jedná se o desítky listin. Dne 22.6.2017 právní zástupce žalobců sděluje, že žalobci mu požadované listin y nepředložili, ale že souhlasí s jejich vyžádání soudem. Do spisu jsou následně doručeny listin y týkající se zdravotnické dokumentace od dalších oslovených lékařů, jedná se opět o desítky listin. Právní zástupce žalobců po té soudu dokládá požadované listin y 20.7.2017. Jedná se o rozsáhlejší zdravotnickou dokumentaci. Spis byl v mezidobí již předložen znalci ke zpracování znaleckého posudku a 31.7.2017 soud zasílá znalci doplněné lékařské zprávy o podání stran obsahující další přílohy týkající se zdravotního stavu nezletilé. Všeobecná fakultní nemocnice předkládá vypracovaný znalecký posudek 15.1.2018. Z tohoto znaleckého posudku se podává, že nejpravděpodobnější příčinou zdravotních obtíží nezletilé jsou neurometabolická onemocnění i s ohledem na rodinnou anamnézu a možnou genetickou zátěž ze strany otce. Soud 18.1.2018 rozesílá znalecký posudek stranám k vyjádření a dotazuje, zda žádají výslech znalce. Žalobci se vyjadřují 5.2.2018, žalovaný 28.2.2018. K návaznosti na reakci žalobců pak vyzývá soud žalobce, aby nejpozději do tří týdnů předložili lékařské zprávy ohledně možných neurodegenerativních poruch a to v návaznosti na závěry znalce. Žalobci reagují 27.3.2018, předkládají požadovanou zprávu. Z důvodu odchodu vyřizující soudkyně na mateřskou dovolenou je věc změnou rozvrhu práce přidělena jinému soudci. Dne 4.9.2018 pak soud žádá právního zástupce žalobce o zaslání celkových výsledků zdravotního vyšetření nezletilé, neboť žalobci původně zaslali pouze propouštěcí zprávu s tím, že zatím tyto listin y k dispozici nemají, nicméně aktuálně by je již k dispozici mít měli dle svého vyjádření, proto soud toto urguje. Žalobci na toto reagují 19.9.2018 a předkládají požadovanou listin u. Dne 25.10.2018 pak žalobci sdělují soudu, že u nich byly provedeny 16.10.2018 nezbytné odběry krve s tím, že výsledky by měly být známy do tří měsíců a tyto poté soudu neprodleně předloží nebo přímo znalci. Žalovaný 1 se po té dotazuje na stav řízení 28.10.2018, přípisem ze dne 14.12.2018 soud sděluje žalovanému, že stávající stav řízení je takový, že žalobci předložili novou propouštěcí zprávu po hospitalizaci nezletilé za účelem vyšetření poruch psychomotorického vývoje a tato je předkládána znalci za účelem případného doplnění posudku. Další skutečností je fakt, že žalobci se objednali na genetické vyšetření v říjnu 2018, které bude trvat tři měsíce. Soud proto aktuálně komunikuje se znaleckým ústavem, zda tato vyšetření a tyto podklady mají význam pro případné doplnění znaleckého posudku. Soud dále přípisem ze 14.12.2018 rovněž kontaktoval znalecký ústav ohledně nových listin a vyšetření, které se u žalobců i u nezletilé udály, s tím, zda je možné na základě těchto vypracovat doplněk znaleckého posouzení. Znalec na toto reaguje emailem z 15.1.2019 s tím, že považuje znalecký posudek ústav za vhodné vyčkat výsledku kompletního vyšetření nezletilé. Soud proto vyčkal žalobci avizovanou dobu a poté tyto kontaktoval 9.4.2019 ohledně výsledků jejich genetického vyšetření, které je třeba pro případné doplnění znaleckého posudku. Žalobci reagují 6.5.2019 s tím, že žalobci sdělují, že čekají ještě na další hloubkové testy, které však budou hotovy až koncem října nebo v listopadu 2019 a žalobci proto navrhují vyčkat konečné zprávy, aby mohlo být doplnění znaleckého posudku realizováno. Žalobci uvádějí, že nemají zájem řízení protahovat, ale jsou odkázáni na sdělení zprávy lékařů. Soud poté kontaktuje anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova obec s tím, že žádá potvrzení informace, že kompletní vyšetření nezletilé a hloubkových testů, které jsou u ní prováděny, budou skutečně až v říjnu či listopadu 2019. Na to pak reaguje anonymizována dvě slova anonymizováno přípisem z 20.6.2019, že skutečně výsledky hloubkového vyšetření nezletilé je třeba očekávat nejdříve do konce roku 2019, možná k později, neboť se jedná o metodu nikoliv rutinní, ale výzkumnou, vysoce technicky personálně a finančně náročnou. V aktuální situaci navíc hrazenou z grantů na vědecké účely, což je důvodem pro dlouhodobost dodání takovýchto výsledků. Ve spise je prováděna poté kontrola starších věcí vedením soudu bez výhrad. Všeobecná fakultní nemocnice po té kontaktuje soud 19.12.2019 s tím, že ohledně nezletilé je k dispozici nově výsledek celoexomového sekvenování, který ukazuje na možné mutace, tyto je třeba ještě potvrdit na biochemické úrovni, což si vyžádá čas do března či dubna 2020. Soud po té kontaktuje 8.1.2020 strany s tím, že se stále čeká na výsledky genetického vyšetření žalobkyně a), neboť z dosavadních výsledků znaleckého zkoumání se podává, že nelze prokázat příčinu kauzality mezi očkováním a současným zdravotním stavem nezletilé, přičemž k definitivnímu závěru je nutno vyloučit i ostatní možné příčiny, přičemž za tímto účelem se provádí právě rozsáhlé genetické vyšetření žalobkyně a) výzkumnými metodami a je třeba vyčkat výsledků takovéhoto zkoumání. Soud tedy informuje strany, že vyčká výsledku takovéhoto vyšetření. S tím, že tyto by měly být známy do března či dubna roku 2020. Dne 5.5.2020 pak soud činí dotaz na anonymizována dvě slova anonymizováno ohledně výsledků vyšetření. Všeobecná fakultní nemocnice reaguje přípisem ze dne 7.5.2020, znalec sděluje soudu, že pro další závěry je nezbytná spolupráce nezletilé a jejích rodičů, tedy další dostavení se k hospitalizaci za účelem vyšetření, ke kterému byli žalobci pozváni, avšak nedostavili se. Bez jejich účasti přitom potřebné doplnění zkoumání zdravotního stavu možné není. Soud tedy kontaktuje přípisem z 11.5.2020 právního zástupce žalobců ohledně návrhu dalšího postupu v řízení, neboť dle sdělení anonymizována dvě slova anonymizováno rodiče nespolupracují na genetickém vyšetření nezletilé tak, aby mohly být vyloučeny další příčiny zdravotního stavu nezletilé a bez tohoto nelze doplněk znaleckého posudku učinit. Právní zástupce žalobce pak sděluje 27.5.2020, že vyšetření v původním termínu neproběhlo s ohledem na karanténní opatření a že nezletilá vyšetření absolvovala 11. až 13.5.2020 s tím, že výsledky by měly být žalobcům k dispozici následně a jakmile tyto obdrží, předají je soudu. Žalobci poté kontaktují soud přípisem z 5.8.2020 a předkládají požadovanou lékařskou zprávu, kterou obdrželi. K této se podává, že očkování mohlo nastartovat velmi vzácnou chorobu, což však musí rovněž posoudit znalec. Soud přeposílá listin y, které obdržel od žalobců znalci s dotazem, zda toto je dostatečným podkladem pro doplnění posudku. Znalec uvádí, že tyto nové skutečnosti jsou relevantním podkladem pro vypracování doplňku k posudku a že toto je pro kapacitní náročnost počtu odborníků, kteří se budou znalecké komise účastnit možné v září roku 2020, s tím, že výsledky lze očekávat do listopadu 2020. Soud po té informuje přípisem z 16.9.2020 strany o tom, že bude vypracován doplněk znaleckého posudku na základě nově založených listin o zdravotním stavu nezletilé a že tomu se tak stane do listopadu 2020. Dne 16.12.2020 předkládá znalecký ústav doplněk znaleckého posudku a z tohoto se podává, že nezletilá trpí velmi vzácným dědičným onemocněním, které však bezpochyby není zapříčiněné provedeným očkováním. Dne 4.2.2021 pak žalobci berou žalobu zpět. Soud kontaktuje zbývající účastníky ohledně případných nároků na náhradu nákladů řízení a souhlasu se zastavením řízení a poté usnesením ze dne 1.3.2021 řízení zastavuje a to s právní mocí k 24.3.2021.
5. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.
7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:
Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
Podle ust. § 5 písm. a) , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").
Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
9. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.
10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
11. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009 ). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011 , je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012 ).
12. Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci (v naříkaném řízení v pozici žalovaného 1/) od 4. 10. 2016 (doručena žaloba ze dne 8. 6. 2016 k vyjádření) do 24. 3. 2021 (právní moc zastavení řízení), tj. 4 roky a 6 započatých měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu ještě přiměřená.
13. Soud dospěl k závěru, že ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, a to komplexním vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 písm. b) až e) odškodňovacího zákona.
14. K závěru o absenci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu pak vede soud zejména vyhodnocení kritéria písm. b) ust. § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. složitost řízení. Z provedeného dokazování se totiž podává, že naříkané řízení bylo po skutkové stránce extrémně složitým, neboť předmětem řízení byl nárok na nemajetkovou újmu, která měla nezletilé, žalobkyni a), a jejím rodičům, žalobci b) a c), vzniknout poškozením zdraví v důsledku očkování, které nezletilá podstoupila u žalovaného 1), tj. žalobce v tomto řízení. Na celkové délce řízení se totiž zcela dominantní měrou promítlo to, že podkladem pro rozhodnutí soudu bylo vyjádření znaleckého ústav u anonymizována čtyři slova obec ohledně možné příčiny zdravotních obtíží na straně nezletilé a jejich příčinné souvislosti právě s tvrzeným očkováním. Soud ve věci nechal vypracovat znalecký posudek, a to na základě ustanovení znalce z června roku 2017, a i přes vysokou odbornou náročnost, kdy na vypracování znaleckého posudku se podílelo několik specializovaných lékařů, byl tento posudek dodán v šestiměsíční lhůtě v lednu 2018, poté co byly znalci předloženy veškeré dostupné listin y týkající se zdravotního stavu nezletilé. Závěrem tohoto znaleckého posudku bylo, že nelze potvrdit ani vyloučit příčinnou souvislost očkování se zdravotním stavem nezletilé, nicméně že se tato příčina jeví jako málo pravděpodobná, avšak pro definitivní vyloučení této příčinné souvislosti by bylo třeba provést několik dalších vyšetření. Žalobci b) a c) na to poté reagovali tím, že podstoupili s nezletilou, a i oni sami, několik dalších vysoce odborných vyšetření, která byla časově velmi náročná. Soud v průběhu roku 2018 průběžně od žalobců vyžadoval listin y v návaznosti na další vyšetření jejich zdravotního stavu, nicméně získání kompletních informací, zejména o zdravotním stavu nezletilé, se stále protahovalo, nicméně nikoli z důvodu na straně soudu, ale z důvodu nutnosti dalších lékařských vyšetření či vyčkání na jejich závěry. V říjnu 2018 tak žalobci soudu avizovali, že budou mít potřebné výsledky do tří měsíců. Soud je poté kontaktuje, žádá zaslání těchto výsledků, a ze strany žalobců je soudu sděleno, že výsledky komplexního vyšetření nezletilé budou známy až na konci roku 2019. Soud toto prověřil dotazem na anonymizována tři slova a zde mu bylo potvrzeno, že skutečně vyšetření, které nezletilá podstupuje, je de facto raritní a je hrazeno z grantů na vědeckou činnost, tedy skutečně lze očekávat výsledky tohoto vyšetření až na konci roku 2019. Soud proto anonymizována tři slova opakovaně dotazoval - v jimi stanovených termínech -, zda jsou výsledky již k dispozici s tím, že se zaslání těchto výsledků posunulo na březen, resp. duben roku 2020. Tyto výsledky však nebylo možné ze strany nemocnice dodat ani v tomto termínu, neboť pro karanténní opatření (COVID) se žalobci včetně nezletilé nemohli doplňujícího vyšetření zahrnujícího i hospitalizaci zúčastnit, a toto proběhlo pak až v květnu roku 2020. V návaznosti na toto vyšetření, které mohlo být v květnu 2020 konečně realizováno, pak žalobci dodali soudu jeho výsledky a soud neprodleně kontaktoval znalce s dotazem, zda tyto podklady jsou relevantní pro doplněk původního znaleckého posudku. Znalec sdělil soudu, že tomu tak je a že pro doplněk znaleckého posudku se musí sejít znalecká komise složená z několika odborných lékařů a že znalecký posudek může být dodán zhruba v listopadu roku 2020. Znalecký ústav poté skutečně vypracoval doplněk znaleckého posudku, a to v prosinci roku 2020, přičemž závěrem je to, že u nezletilé žalobkyně a) bylo po komplikovaném komplexním zdravotním vyšetření zjištěno velmi vzácné onemocnění, u něhož je vyloučeno, že by toto bylo způsobeno právě vakcinací. V návaznosti na to pak již tedy žalobci berou žalobu zpět a řízení je zastaveno.
15. Z uvedené rekapitulace se proto podává, že na celkové délce řízení se promítla právě nadstandardně, extrémně vysoká skutková složitost předmětu řízení, kdy bylo třeba zjistit pravou příčinu zdravotního stavu nezletilé, zejména v tom směru, zda je skutečnou příčinou jejího zdravotního stavu tvrzená vakcinace, nebo zda jsou to příčiny jiné. Pro tyto znalecké závěry bylo třeba provést rozsáhlá zdravotní vyšetření jak u rodičů, tak zejména u nezletilé, na které bylo nutno dlouhou dobu vyčkávat, a to zejména proto, že se jednalo o vyšetření vysoce odborná, běžně neprováděná, navíc prováděná i s vědeckým účelem (a i díky nim) a hrazená z grantů. Tato extrémní skutková složitost věci tak odůvodňuje celkovou dobu trvání naříkaného řízení.
16. O závěru, že celkovou dobu řízení je ještě třeba považovat za přiměřenou, svědčí i vyhodnocení kritéria písmena d) ust. § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. postupu orgánů veřejné moci. Úkony soudu v naříkaném řízení byly činěny plynule, soud reagoval na změny v řízení, zejména pokud jde o nově zjištěné stavy ohledně zdravotního stavu nezletilé, a v činnosti soudu nelze shledat ani dílčí průtahy, když jak uvedeno, soud úkony činil kontinuálně, ve snaze zjistit skutkový stav v takovém rozsahu, aby bylo možno ve věci rozhodnout. Nelze tak dospět k závěru, že by soud svou činností či nečinností (průtahy) celkovou délku řízení zapříčinil. Naopak, jak soud uvádí, úkony soudu byly plynulé.
17. Závěr o absenci odpovědnostního titulu pak nevyvrací ani vyhodnocení kritérií zbývajících, tedy procesní či právní složitosti řízení, která sice nebyla zvýšená, nicméně tato kritéria se na délce řízení fakticky vůbec nepromítla, neboť soud po právní stránce fakticky pouze vyhodnotil nezbytnost znaleckých závěrů pro zjištění skutkového stavu, na kterých by tedy bylo možno teprve následně činit závěry právní. A po procesní stránce pouze rozhodoval o osvobození od soudních poplatků. Ve věci rozhodoval pouze soud I. instance, což však bylo dáno tím, že žaloba byla vzata zpět poté, co bylo znaleckým zkoumáním zjištěno, že je vyloučena příčinná souvislost. Zde nelze ani přisvědčit námitce žalobce, že by jistě řízení trvalo velmi dlouhou dobu, kdyby žalobci žalobu zpět nevzali, neboť i s ohledem na dosavadní činnost soudu se podává, že pro absenci příčinné souvislosti by právní zhodnocení žalobou uplatněného nároku nevyžadovalo dalšího času.
18. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, pak soud v řízení neshledal úkony, kterými by se žalobce, v pozici žalovaného 1), na řízení negativně či pozitivně podílel. Žalobce byl stejně jako ostatní účastníci odkázán na to, že je třeba vyčkat výsledků složitých zdravotních závěrů ohledně nezletilé žalobkyně a).
19. Posledním kritériem pak je kritérium významu řízení. Typově se nejedná o řízení se zvýšeným významem, neboť za tyto jsou považována řízení pracovněprávní, trestněprávní, opatrovnická apod., přičemž v tomto případě se jednalo o nárok na náhradu nemajetkové újmy. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobce, že by celkovou dobu řízení bylo nutno považovat za nepřiměřenou s ohledem na zvýšený subjektivní význam řízení pro žalobce, neboť, jak se podává z průběhu naříkaného řízení, ve věci byl již v lednu 2018 vypracován prvý znalecký posudek, z něhož se podává, že předmětná vakcinace velmi pravděpodobně příčinou zdravotního stavu nezletilé není, a jakkoliv tento závěr nebyl definitivní a bylo třeba vyčkat rozsáhlého zkoumání zdravotního stavu nezletilé a doplnění tohoto znaleckého posudku, pak pro žalovaného 1) (zde žalobce) i toto dílčí dokazování znamenalo, že byly k dispozici závěry znaleckého ústav u, které příčinnou souvislost vyvracejí, přičemž je třeba však dále hledat i možné příčiny jiné. Tedy, jak uvedeno, nejednalo se rozhodně o závěr pro skutková zjištění konečný, ale ani tímto pohledem významu řízení nelze dospět k závěru, že by význam řízení pro žalobce za této situace byl natolik významným, že by toto převáželo kritéria ostatní, zejména kritérium skutkové složitosti řízení a kritérium postupu soudu. Soud tedy ani pro kritérium významu řízení nedospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu.
20. Vyhodnocením všech těchto kritérií tak soud tedy dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk), a soud tak žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, neboť zde není odpovědností titul.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši jednoho režijního paušálu á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. (vyhláška č. 254/2015 Sb. ), a to za písemné vyjádření k žalobě. Jejich zaplacení uložil soud žalobci, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).