Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 21/2021-114
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 37 740 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 37 740,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 631 Kč od datum do datum a z částky 32 631 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 35 % ročně z částky 27 221,01 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 115 430 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 37 740,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 631 Kč od [datum] do [datum] a z částky 32 631 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 35 % ročně z částky 27 221,01 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 115 430 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 37 740,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 631 Kč od
datum do datum a z částky 32 631 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru
číslo (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč. Splátky byly splatné vždy ke 14. dni kalendářního měsíce. Žalovaný však řádně neplnil své povinnosti z této smlouvy, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradil za období od datum do datum 16 splátek po 2 004 Kč, tedy celkovou částku 32 064 Kč. V souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, v době od datum do datum žalobkyni nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného se splátkou splatnou datum po dobu delší než 65 dní byl úvěr k datu datum zesplatněn, kdy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž tato nová jistina úvěru činila celkem 32 334,80 Kč a žalovaný byl povinen tuto novou jistinu uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru dne datum žalovaný žalobkyni uhradil částku 3 000 Kč.
2. S ohledem na výše uvedené má tedy žalobkyně za to, že žalovaný dluží žalobkyni novou jistinu ve výši 32 631 Kč s příslušenstvím (odpovídající aktuální nové jistině úvěru ve výši 29 334,80 Kč s příslušenstvím, smluvním pokutám v celkové výši 1 497 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 800 Kč s příslušenstvím), pohledávku odpovídající smluvní pokutě ve výši 5 109,77 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající původní dlužné jistině úvěru ve výši 27 221,01 Kč ode dne datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 115 430 Kč, a to v nominální roční úrokové sazbě 75,95 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě. Dne datum byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.
3. Žalovaný se k věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne datum, z něhož vyplývá, že svůj závazek považoval za uhrazený, když žalobkyni uhradil ve splátkách po 2 004 Kč celkovou částku 30 000 Kč, a poté ještě jednorázově částku 3 000 Kč. Žalovaný dále popisuje komunikaci s „ anonymizováno příjmení“, kterou však blíže nespecifikuje, ani neuvádí, zda se jedná o osobu pověřenou jednat jménem žalobkyně, a požádal o úhradu dluhu formou splátek.
4. Žalobkyně se následně ve svém podání ze dne datum kladně vyjádřila k žádosti žalovaného o úhradu dluhu formou splátek a vzala žalobní návrh částečně zpět, a to co do úroku ve výši 40,95 % ročně z částky 27 221,01 Kč od datum do zaplacení.
5. Usnesením ze dne 2. 3. 2022, č. j. 209 C 21/2021 -102, tedy soud řízení v tomto rozsahu zastavil, předmětem řízení je tak nadále pohledávka ve výši 37 740,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 631 Kč od datum do datum a z částky 32 631 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrok ve výši 35 % ročně z částky 27 221,01 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 115 430 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, ve které byl mimo jiné ujednán závazek žalobkyně poskytnout částku
30 000 Kč žalovanému, který je ve smlouvě označován jako Klient, a který se naproti tomu zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 004 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem anonymizováno rok. Dle bodu 6.1 smlouvy vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se Klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se Klient ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Dle bodu 6.3 smlouvy platí, že pokud se Klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru.
7. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou, bylo zjištěno, že žalobkyně je od datum držitelem povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
8. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), bylo zjištěno, že zde byl proveden skóring žalovaného v registru NRKI, skóre nebylo uvedeno, uveden byl kód příznaku 25, který znamená, že klient je v registru příliš nový a není v databázi.
9. Z výpisu z registru příjmení bylo zjištěno, že žalovaný nebyl k datu datum v tomto registru evidován s dlužnou částkou po splatnosti.
10. Z formuláře„ Hodnocení klienta“, potvrzení zaměstnavatele žalovaného a výplatních pásek žalovaného, bylo zjištěno, že dne datum byla provedena analýza bonity žalovaného, v rámci níž žalobkyně pracovala s údaji, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí částka ze zaměstnání, výdaje částka (anonymizována dvě slova), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) částka, v domácnosti s žalovaným nežije žádná jiná osoba, ani dítě, jiné splátky úvěrů a zápůjček nejsou, celkem výdaje částka, volné zdroje částka. Žalovaný podpisem prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé informace. Zprostředkovatel doporučil úvěr schválit.
11. Z předsmluvního formuláře podepsaného dne datum žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, tento byl uveden jako spotřebitelský bezúčelový úvěr, celková výše spotřebitelského úvěru 30 000 Kč, výpůjční úroková sazba 108,84 % p.a., kdy se jedná o pevnou výpůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, RPSN 108,84 %, základní doba trvání spotřebitelského úvěru 48 měsíců, úvěr je splatný v měsíčních splátkách ve výši 2 004 Kč, které zahrnují jistinu a úroky, základní celková částka, kterou je třeba zaplatit, činí 96 192 Kč.
12. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne datum vyhotovila listin u adresovanou žalovanému na adresu ulice a číslo, obec a číslo anonymizováno, ve které mu sdělovala schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo. V oznámení bylo uvedeno bankovní spojení pro úhrady splátek úvěru, a to číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol.
13. Z dodejky soud zjistil, že dne datum žalovaný na adrese anonymizována tři slova, PSČ obec, převzal zásilku zasílanou žalobkyní, na které je uvedeno číslo.
14. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že z účtu č. bankovní účet, byla pod variabilní symbol ve prospěch účtu
číslo bankovní účet, který byl za účelem platby úvěru uveden jako bankovní spojení žalovaného ve smlouvě, dne datum, odepsána částka 30 000 Kč.
15. Z karty klienta k číslu smlouvy číslo (číslo) soud zjistil, že v této jsou evidovány úhrady po částkách 2 004 Kč ve dnech datum, datum, datum, datum,
datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, dále ve výši 996 Kč dne datum.
16. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru z uvedené smlouvy, a to splátek číslo splatných dne datum a datum, vyzvala jej k okamžité úhradě, včetně náhrady nákladů ve výši 1 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a upozornila na možnost zesplatnění dluhu. Oznámení bylo adresované žalovanému na adresu ulice a číslo, obec.
17. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru z uvedené smlouvy, a to splátek číslo splatných dne
datum a datum, vyzvala jej k okamžité úhradě, včetně náhrady nákladů ve výši
1 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč, a upozornila na možnost zesplatnění dluhu. Oznámení bylo adresované žalovanému na adresu ulice a číslo, obec.
18. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru z uvedené smlouvy, a to splátek číslo splatných dne datum, datum a datum, vyzvala jej k okamžité úhradě, včetně náhrady nákladů ve výši 1 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, a upozornila na možnost zesplatnění dluhu. Oznámení bylo adresované žalovanému na adresu ulice a číslo, obec.
19. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru u uvedené smlouvy o délce 65 dnů a že tímto dnem došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Vyzvala jej k okamžité úhradě celkové částky 35 631 Kč. Oznámení bylo adresováno žalovanému na adresu ulice a číslo, obec.
20. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení částky 32 631 Kč s příslušenstvím, a to do 15 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení. Výzva byla adresována žalovanému na adresu ulice a číslo, obec.
21. Z poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku pro žalovaného, adresovanou na adresu ulice a číslo, obec.
22. Ze zprávy bank k tomu, jak vysokou úrokovou sazbu sjednávaly u úvěrů poskytovaných fyzickým osobám – spotřebitelům v anonymizováno rok, s parametry jistina úvěru 30 000 Kč, při splatnosti 48 měsíců, soud zjistil, že právnická osoba požadovala roční úrokovou sazbu 14,9 %, právnická osoba 19,46 % p. a., právnická osoba 10,8 % - 16,5 % p. a., právnická osoba uvedla úrokovou sazbu 7,9 % s tím, že nejnižší možná půjčka byla 50.000 Kč, příjmení příjmení příjmení anonymizováno and právnická osoba uvedla úrokovou sazbu od 4,4 % do 11,9 % dle rizikovosti klienta, právnická osoba 10,46 %, právnická osoba, 5,9 % - 16,9 %, právnická osoba takový produkt neposkytovala, právnická osoba 12,37 %, právnická osoba
12,9 % - 16,9 % p. a.
23. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum, vypracovaného Mgr. jméno příjmení Ph.D., příjmení soud zjistil, že v uvedené listin ě se zpracovatel zabývá rozdílem mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou s tím, že nominální sazba je považována za úrokovou sazbu sjednanou mezi poskytovatelem a příjemcem kapitálu, efektivní úroková míra pak přichází v úvahu v situaci, kdy dochází ke složenému úročení a úroky jsou v rámci jednoho období připisovány více než jednou, přičemž vztah mezi těmito sazbami je reprezentován vzorcem ie = (1 + i/m) m + 1, kde ie je efektivní úroková míra, i je nominální úroková míra a m je četnost skládání úroku v rámci jednoho období. Efektivní úrokové sazbě 108 % ročně odpovídá nominální úroková sazba 75,5178 % ročně.
24. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne datum požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 30 000 Kč. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo žalobkyní akceptováno dne datum a téhož dne byl úvěr v částce 30 000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč, celkem 96 192 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 108,84 %
p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru příjmení, kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru měl žalovaný kód příznaku 25, který znamená, že klient je v registru příliš nový. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru doloženého potvrzením zaměstnavatele, kdy žalovanému byl vyplácen čistý měsíční příjem částka, dále byly vzaty v úvahu měsíční výdaje žalovaného sestávající z životního minima žalovaného ve výši částka a výdajů na bydlení ve výši částka. K těmto výdajům byla připočítána rezerva v částce částka. Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovaným nijak doloženy. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši částka a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 115 430,40 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2 999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Po dobu od datum do datum pak trvala ochranná lhůta dle zákona č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemii COVID-19, po kterou byla zápůjční úroková sazba snížena na výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou snížené o 8 procentních bodů, tj. v daném případě 9 % p. a. Žalovaný uhradil 16 splátek po 2 004 Kč, s úhradou splátky číslo se dostal do prodlení o délce 65 dnů, proto byl úvěr žalobkyní ke dni datum zesplatněn. Po zesplatnění úvěru žalovaný žalobkyni uhradil částku 3 000 Kč, a to dne datum. V anonymizováno roku rok jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 30 000 Kč splatné v 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 4,4 % ročně do 19,46 % ročně. Žalovaný dosud žalobkyni uhradil celkem částku 35 064 Kč. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k zaplacení výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum, předanou k poštovní přepravě dne datum.
25. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
26. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému
27. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
28. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
31. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Posouzení úvěruschopnosti lze s ohledem na výši úvěru hodnotit jako dostatečné, nicméně soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , sp. zn. 33 Odo 236/2005 či sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 ). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je absolutně neplatné. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry.
33. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 1 Tdo 416/2013 , půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy. Byť k naplnění skutkové podstaty lichvy je třeba i zneužít něčí tísně, nezkušenosti apod., má soud za to, že je vyloučené, aby soudy v civilním řízení vůbec uvažovali nad tím, že by úrok s roční úrokovou sazbou 108,84 % mohl být v souladu s dobrými mravy za stavu, kdy soudy v trestních řízeních považují úrok 44 % ročně za naplňující jeden ze znaků trestného činu lichvy.
34. V projednávaném případě byla sjednána úroková sazba ve výši 108,84 % ročně. Soud dotazem učiněným u bankovních ústavů zjistil, že horní hranice úrokových sazeb dosahovala u úvěrů s obdobnými parametry maximální výše 19,46 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než pětinásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru. Žalovaný tak měl při řádném splácení úvěru zaplatit více než trojnásobek poskytnuté částky. Za této situace je dle soudu rozpor ujednání o výši úroků zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tedy i absolutně neplatné. S ohledem na skutečnost, že úroky jsou jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a úvěrová smlouva je závazek pojmově úplatný, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 576 o. z. není možné hodnotit jako neplatné pouze dílčí ujednání o úrocích, ale smlouvu jako celek. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že pokud byla ve smlouvě o úvěru sjednána jako„ pevná úroková sazba“ sazba ve výši 108,84 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a v předsmluvním formuláři, je třeba tuto sazbu posoudit jako úrokovou sazbu, která byla mezi účastníky sjednána, byť v bodě 2.1 smlouvy je uvedeno, že se jedná o úrokovou míru„ efektivní“, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla znát výši nominální úrokové míry, kterou hodlala žalobkyně následně vypočítávat a uplatňovat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 108,84 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat za mezi účastníky sjednanou. Pro posouzení rozporu ujednání o výši úroků s dobrými mravy je podstatná sjednaná výše úroků, nikoliv jen výše úroků, kterou žalobkyně následně v řízení požaduje. Nadto je nutno při posuzování rozporu výše sazby s dobrými mravy vycházet nejen z její výše, ale i z celkové částky, kterou se žalovaná zavázala za dobu trvání úvěru uhradit, tedy o kolik by žalovaná při řádném splácení poskytnutou částku přeplatila. Pozdější částečné zpětvzetí žaloby, které žalobkyně svým podáním ze dne datum učinila, tak nemá na posouzení otázky platnosti smluvního ujednání ohledně úrokové sazby, resp. platnosti samotné smlouvy, žádný vliv.
35. S ohledem na výše uvedené posoudil soud žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne datum převedla na jeho účet částku 30 000 Kč. Žalovaný však následně žalobkyni zaplatil celkem částku 35 064 Kč, tedy částku vyšší než je částka 30 000 Kč poskytnutá žalovanému žalobkyní. Žaloba byla proto zamítnuta.
36. Pro úplnost soud uvádí, že podání žalovaného ze dne datum nebylo možné posoudit jako uznání dluhu ve smyslu § 153a o. s. ř. o. s. ř. , neboť nesplňuje parametry stanovené ustálenou soudní judikaturou pro uznání dluhu jako procesní úkon účastníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 522/2001 ), tedy není úkonem, v němž by dlužník nepochybně projevoval nejen vědomost o svém dluhu vyplývajícím ze žalobního návrhu, ale i vůli nárok nepodmíněně uspokojit. Naopak zde žalovaný výslovně uvádí, že svůj závazek považoval za uhrazený, když žalobkyni uhradil ve splátkách po 2 004 Kč celkovou částku 30 000 Kč, a poté ještě jednu splátku navíc. V dané věci by navíc nebylo možné postupovat dle § 153a o. s. ř. o. s. ř. ani v případě, že by předmětné podání žalovaného jasným a nepochybným uznáním dluhu bylo, neboť dle § 153a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§99 odst. 1 a 2). Dle § 99 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Ve věci, kdy je dána neplatnost smlouvy rozporem ujednání o úrokové sazbě s dobrými mravy, by soud postupem dle § 99 o. s. ř. o. s. ř. , resp. 153a o. s. ř. o. s. ř. , legalizoval protiprávní stav, který by jinak nemohl nalézt právní ochrany.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť plně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.