Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 136/2022-64
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z téže částky jdoucími od 6. 2. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 964 Kč.
III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá v části, jež se týká 4000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z téže částky jdoucími od 6. 2. 2021 do zaplacení a dále v části, jež se týká úroků z prodlení ve výši 8,05 % p. a. ze 14000 Kč téže částky jdoucích od 3. 1. 2017 do 5. 2. 2021.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z téže částky jdoucími od 6. 2. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 964 Kč. III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se zamítá v části, jež se týká 4000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z téže částky jdoucími od 6. 2. 2021 do zaplacení a dále v části, jež se týká úroků z prodlení ve výši 8,05 % p. a. ze 14000 Kč téže částky jdoucích od 3. 1. 2017 do 5. 2. 2021.
1. Žalobce podal dne 15. 3. 2022 žalobu ve věci výše rubrikované a domáhal se vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že dne původní věřitel právnická osoba uzavřel se žalovaným o úvěru a poskytl mu 10000 Kč. Žalovaný nevrátil poskytnutou částku ani dalších 4000 Kč – dohodnuté poplatky za poskytnutí úvěru a za prodloužení splatnosti. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku žalobci.
2. Žalobce předložil soudu nepodepsanou úvěrovou smlouvu. Nedoložil však, že by původní věřitel posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Proto nelze na smlouvu hledět jako na platnou Ze zprávy právnická osoba soud ověřil bezhotovostní převod 10000 Kč na bankovní účet žalovaného dne 19. 10. 2016. Upomínkami o zaplacení žalobce prokázal, že se snažil předejít soudnímu sporu – v rámci oznámení o postoupení pohledávky vyzval žalovaného dne 2. 2. 2021 k zaplacení dluhu do 3 dnů. Postoupení pohledávky doložil postupní smlouvou.
3. Žalovaný se ničím nebránil.
4. Když žalobce neprokázal, že by původní věřitel splnil zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka tak, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, nelze na úvěrovou smlouvu hledět jako na smlouvu platnou ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené, například v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. 47 Co 56/2021 -80: Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
5. Posuzovaný případ je sporem na základě nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení plyne z ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. I když je smlouva neplatná, lze její (nesporný) obsah považovat za výzvu k vrácení vyplacené částky. Žalovaný je tak v prodlení se zaplacením 10000 Kč, a proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku , v závislosti na výzvě k zaplacení – oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, adresované na adresu bydliště žalovaného, kterou uvedl v úvěrové smlouvě. Žalovaný se ocitl v prodlení 4. den po výzvě, když v dopisu byl vyzván k zaplacení do 3 dnů. Doručení dopisu žalovanému nebylo ve sporu zpochybněno. Naproti tomu soud zamítl nárok na úroky z prodlení požadované před 6. 2. 2021, když v té době ještě žalovaný nebyl v prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. )
6. Poplatky za poskytnutí úvěru a za prodloužení splatnosti (2 x 2000 Kč) mají svůj základ v neplatné smlouvě, tudíž je nelze žalobci přiznat. To platí i pro úroky z prodlení, jež se k nim vážou.
7. Na základě pouze částečného úspěchu žalobce ve věci postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a nepřiznal žádné ze stran právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.
8. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu ). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění.
9. Účastníku soudního sporu, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. (ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Žalobce uspěl ve sporu jen zčásti. Proto má žalovaný právo na poměrnou náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu . Základem pro výpočet nákladů řízení je hodnota předmětu řízení 14000 Kč. Míra úspěchu žalobce odpovídá podílu 71,42 %. Míra úspěchu žalovaného odpovídá 28,57 %. Soud odečetl úspěch žalobce od úspěchu žalovaného a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů v poměru 42,85 % z jeho uplatněných nákladů.
10. Náklady řízení, které žalovaný vynaložil, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a z náhrady nákladů zastoupení - náhrady odměny zástupce, náhrady hotových výloh zástupce a náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad.
11. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1 , 3 advokátního tarifu)
12. Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu.
13. V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu)
14. Zástupce žalovaného provedl účelně 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínku o zaplacení. Za 3 úkony právní služby mu náleží odměna ve výši 3x 300 Kč. Podle ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh, vždy 100 Kč za 1 úkon právní služby, za 3 úkony tedy 300 Kč. Dále zástupci žalobce náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad, a dále náhrada zaplaceného soudního poplatku 800 Kč Celkem 2252 Kč. Soud tak přiznal žalovanému právo na náhradu 964 Kč jako 42,85 % z celkové částky nákladů.
15. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu ). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění.
16. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ).
17. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu . Nenalezl takové důvody. Nikdo z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání je třeba podat u tohoto soudu ve dvou vyhotoveních, rozhodne o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Pokud by snad žalovaný nesplnil povinnost uloženou tímto rozsudkem, vystavil by se nebezpečí výkonu rozhodnutí za použití státního donucení.