Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 361/2021-111

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa, obec

adresa pro doručování anonymizována tři slova, ulice a číslo,

PSČ obec

o zaplacení 21 457,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 536,04 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 536,04 Kč ve výši 10 % p.a. od 22. 2. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabyde právní moci, a to až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.

II. Řízení se co do částky 3 900 Kč zastavuje.

III. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 3 721,09 Kč a úrok ve výši 16,9 % ročně z částky jistiny od 16.9.2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky jistiny od 16. 9. 2019 do 21. 2. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 300 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 536,04 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 536,04 Kč ve výši 10 % p.a. od 22. 2. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabyde právní moci, a to až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.</b> <b>II. Řízení se co do částky 3 900 Kč zastavuje.</b> <b>III. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 3 721,09 Kč a úrok ve výši 16,9 % ročně z částky jistiny od 16.9.2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky jistiny od 16. 9. 2019 do 21. 2. 2020, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 300 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobce požadoval po žalovaném 21 457,13 Kč, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo dne 16.09.2019 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 16,90 % p.a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 000 Kč, vždy v 17. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobce právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne 21.02.2020 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Dlužná částka byla nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 19 744,24 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1 712,89 Kč, částku 3 216,40 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 16,90 % p.a. počítaného z aktuální jistiny úvěru do 19.10.2020, částku ve výši 21,93 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 19.10.2020 a dále smluvní úrok 16,90 % p.a. z částky 19 744,24 Kč od 20.10.2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10,00 % p.a. z částky 19 744,24 Kč od 20.10.2020 do zaplacení. Před uzavřením Smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 17.1.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě uvedl, že nárok neuznává, pravidelně splácí každý měsíc částku 300 Kč, a to na základě smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky. Od 19.5.2015 je žalovaný umístěn v domově pro seniory, jeho jediný příjem je invalidní důchod III. stupně, který nepostačuje ani na plnou úhradu sociální služby, navíc si doplácí na léky, které musí dle předepsané medikace pravidelně užívat.

4. Podáním ze dne 14.1.2022 vzal žalobce své podání co do částky jistiny ve výši 3 900 Kč zpět, když žalovaný po podání žaloby uhradil vždy 300 Kč ve dnech: 15.12.2020, 15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 14.5, 16.6., 15.7, 16.8, 16.9, 15.10, 15.11 a 15.12.2021. Soud proto řízení v rozsahu učiněného dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 zpětvzetí zastavil (výrok II.).

5. Oznámením ČSSZ obec a číslo bylo prokázáno, že žalovaný pobírá invalidní důchod III. stupně, který mu od ledna 2020 byl navýšen na 11 898 Kč. Oznámením o změně úhrady za pobyt a stravu ze dne 1.10.2020 bylo prokázáno, že žalovaný poskytovateli sociální služby hradí aktuálně za ubytování a stravu 10 133 Kč měsíčně, žalovaný nemá jiné příjmy ani exekuce. Dle prohlášení žalovaného o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 27.1.2022 mu byl invalidní důchod navýšen od ledna 2022 na 13 677 Kč, žalovaný nemá jiné příjmy ani cennější majetek, splácí dva úvěry poskytnuté žalobcem, aktuální platba na pobyt a stravu činí 10 788 Kč.

6. Žádostí o poskytnutí úvěrového produktu, Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 16.9.2019, Sazebníkem, Ceníkem a Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, měl soud prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva číslo na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 000 Kč vždy v 17. den každého kalendářního měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena tato Smlouva. Splátka bude vypočítána vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího v měsíci, ve kterém je příslušná splátka splatná. Nebude-li takto vypočtená částka dosahovat výše sjednané splátky, uplatní se splátka v takové nižší výši. Úroková sazba byla sjednána dle Ceníku žalobce, přičemž ke dni uzavření smlouvy její výše činila 16,9% ročně. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je svobodný, důchodce, žije v nájmu, nájem činí 1 000 Kč, od 1.1.2000 pobírá důchod ve výši 11 118 Kč, u žalobce má splátky úvěru, mimo žalobce žalovaný žádné splátky nemá, a to ani u nebankovních společností, ostatní splátky (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) nejsou žádné. Posouzením úvěruschopnosti žalovaného bylo prokázáno, že žalovanému byla tzv.„ kreditní linka“ napočtena na základě příjmů z předchozí úvěrové žádosti, který byl 9 882 Kč, žalovaný v žádosti uvedl příjem 11 118 Kč, nulové výdaje a nájemné ve výši 1 000 Kč. Žalobce stanovil životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 4 867 Kč. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr již poskytnutý jeden úvěr u žalobce, a to spotřební s úvěrovým limitem ve výši 40 000 Kč, se splátkou 698 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 000 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 1 698 Kč a příjem žalovaného byl tak dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

7. Potvrzením o čerpání úvěru, výpisem z úvěrového účtu měl soud prokázáno, že žalovaný čerpal v období od 18.10.2019 do 22.11.2019 celkem částku 21 000 Kč. Za období od 18.10.2019 do 15.10.2020 žalobci zaplatil celkem 3 563,96 Kč.

8. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl upozorněn, že na úvěrovém účtu má ke dni 20.1.2020 dluh po splatnosti, byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 3 497 Kč nejpozději do 21.2.2020 a dále byl upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 22.2.2020 byl úvěr z úvěrového účtu č. bankovní účet ke dni 21.2.2020 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě.

9. Dopisem ze dne 21.10.2020 spolu s podacím archem měl soud prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 13 536,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 22. 2. 2020 do zaplacení je důvodný - a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaný vyčerpal celkem 21 000 Kč, které se s úroky zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil – pokud byla uzavřena smlouva o úvěru již druhý měsíc po čerpání úvěru (v listopadu 2019) nebyl žalovaný schopen splátky řádně hradit, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právním předchůdcem žalobce zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů" (viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2014 ze dne 18. března 2014 k výkladu povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

18. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v  a by (zejména vzhledem k druhé větě ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany žalobce žalovanému, žalobci proto náleží pouze bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu částky, kterou žalovanému poskytl a částky, která mu byla žalovaným vrácena, tj. 13 536,04 Kč (21 000 Kč mínus 5 563,96 Kč zaplacených před podáním žaloby a mínus 3 900 Kč po podání žaloby a o něž bylo řízení zastaveno).

20. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout (výrok III.). Vzhledem k tomu, že po žalovaném bylo žalobcem požadováno plnění ke dni 21.2.2020, žalovaný se dostal do prodlení nejdříve dnem 22.2.2020, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. , , a nař. vl. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. od 22.2.2020 do zaplacení a nikoliv dříve.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  , neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 176 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle , v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně ( citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby dle , d/, jednoduchá předžalobní výzva dle , v pozdějším znění) činí odměna advokáta 750 Kč, za zpětvzetí žaloby 1 x 1 980 Kč dle ust. citované vyhlášky. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně ( citované vyhlášky), 1 x 300 Kč po podání žaloby dle ust. . K nákladům řízení přísluší podle ust. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 699 Kč. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 67,52 % z celku (úspěch žalobce činí 81,26 % - úspěch žalovaného 13,74 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 3 300 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. dle shodného návrhu účastníků v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž za odpovídající výši splátky soud považoval částku 500 Kč s ohledem na prokázané osobní a sociální, majetkové poměry žalovaného, který je invalidním důchodcem, nemá jiné příjmy než invalidní důchod, z ohledem na svůj zdravotní stav bydlí v zařízení sociální služby. Výše splátky s ohledem na poměry žalovaného a výši dlužné částky proto nepředstavuje neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele, který je bankou. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.