Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 134/2022-108

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo Malta, s žalovanou dne datum. Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy žalovaná čerpala úvěr v konečné výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaná žalovanou částku neuhradila, a to ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne datum. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum s žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla zamítnuta. Namítala, že v září rok měla uhradit částka, po zaplacení částky částka se v říjnu rok objevila dlužná částka ve výši částka. Dne datum jí pak bylo sděleno, že pohledávka bude postoupena s dlužnou částkou částka. Týž den jí byla doručena předžalobní upomínka, aby uhradila celou dlužnou částku, ve které jsou započteny náklady právního zastoupení ve výši částka, přestože dluh u právní předchůdkyně žalobkyně údajně činil částka. Uváděná tvrzení byla naprosto zmatečná a neprůkazná. Chyběla jakákoli specifikace požadovaných částek a promítnutí zaplaceného dluhu do faktur. K dotazu na možnost splácení, jí bylo sděleno, že pokud by chtěla dluh splácet, činila by měsíční splátka částku částka měsíčně.

3. Žalobkyně v replice ze dne datum uvedla, že žalovaná ke dni datum dlužila částku částka. Žalovaná částka se skládá ze součtu výběrů a poplatků za výběry žalované v celkové výši částka již snížených o případné úhrady, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši částka a z úroků za období čerpání úvěru ve výši částka. Žalovaná před postoupením pohledávky uhradila na účet původního věřitele částku částka.

4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně a její právní zástupce z nařízeného jednání konaného dne datum omluvili, soud projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti postupem dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “).

5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.

6. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že celková výše revolvingového úvěru měla činit částka s tím, že úvěr bude poskytnut formou opakovaného čerpání z úvěrového limitu. Minimální splátka bude tvořit 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, nebo částka, a to podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den kalendářního měsíce počínaje dnem prvního čerpání. Celková částka, kterou je třeba zaplatit, činí částka. Každé čerpání je navíc zpoplatněno poplatkem ve výši 12,5 % z čerpané částky úvěru.

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, jako věřitelem, a žalovanou jako klientem. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr do úvěrového limitu ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo částka, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a zaplatit žalobkyni úroky ve výši 8,5 % měsíčně. Celková částka splatná žalovanou byla vypočtena na výši částka. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva nebyla účastníky podepsána.

8. Z obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že k uzavření smlouvy může dojít na základě žádosti za použití komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek. Podáním žádosti žalované o uzavření první smlouvy se žalovaná zavázala do 24 hodin zadat platební příkaz, na základě kterého dojde k převodu jedné koruny (částka) z účtu, jehož je majitelem a z něhož bude hradit dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně na bankovní účet, jehož majitelem je právní předchůdkyně žalobkyně a který právní předchůdkyně žalobkyně specifikuje prostřednictvím webových stránek webová adresa) nebo prostřednictvím zákaznického servisu.

9. Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že z účtu společnosti právnická osoba byly odeslány následující platby: dne datum na účet č. bankovní účet částka částka, dne datum částka částka, dne datum na účet č. bankovní účet částka částka, dne datum částka částka, dne datum na účet č. bankovní účet částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka Celkem tak bylo takto poukázáno částka.

10. Z přehledu žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žádost o úvěr ve výši částka byla podána datum. Bylo zde uvedeno, že žalobkyně má adresu adresa.

11. Z platebních informací bylo zjištěno, že dne datum byl zůstatek po poslední platbě ve výši částka. Celková dlužná částka k datu splatnosti činila částka, neuhrazená částka z předchozího období činila částka a minimální měsíční splátka k datu splatnosti činila částka. K datu splatnosti dne datum měla žalovaná uhradit alespoň částka.

12. Z historie čerpání a splácení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná z účtu vybrala dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Naopak žalovaná uhradila dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a konečně dne datum částku částka. Žalované byly účtovány poplatky za výběry a„ faktury“. Žalovaná tak celkem čerpala částka a celkem uhradila částka.

13. Z potvrzení o vkladech a pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalovaná dne datum uhradila na dluh částku částka, dne datum uhradila částku částka, dne datum uhradila částku částka, dne datum uhradila částku částka a dne datum částku částka.

14. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena na žalobkyni.

15. Z výzvy zaslané právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne datum bylo zjištěno, že žalované zaslala výzvu k úhradě faktur po splatnosti ve výši částka.

16. Z výzvy zaslané právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne datum bylo zjištěno, že žalované zaslala výzvu k úhradě faktur po splatnosti ve výši částka.

17. Z výzvy zaslané právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne datum bylo zjištěno, že žalované zaslala výzvu k úhradě faktur po splatnosti ve výši částka.

18. Z výzvy zaslané právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne datum bylo zjištěno, že žalované zaslala výzvu k úhradě faktur po splatnosti ve výši částka.

19. Z výzvy zaslané právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne datum bylo zjištěno, že žalované zaslala výzvu k úhradě faktur po splatnosti ve výši částka.

20. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, vč. podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o převzetí pohledávky a o nutnosti uhradit dlužnou částku ve výši částka, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka a z nákladů právního zastoupení ve výši částka.

21. Z výzvy ze dne datum, údaj o čase hodin, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k úhradě dlužné částky ve výši částka do tří pracovních dnů.

22. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti ( o. z.).

23. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

27. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne datum.

30. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 sp. zn. ) plyne, že pouze jazykový výklad právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v ustanovení a by (zejména vzhledem k druhé větě ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s právní předchůdkyní žalobkyně uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. K výkladu právních norem Ústavní soud již v usnesení svého pléna ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. , zdůraznil, že„ Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad“ (srov. též nález sp. zn. ). Jinými slovy, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového. I rozsudek SDEU ve věci C -679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené Okresním soudem v Ostravě právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, a shodné stanovisko v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Výklad předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. V ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ustanovení o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2021, č.j. -52).

31. Z listin označených žalobkyní k důkazu a založených ve spise nelze považovat za prokázané, že příjmy a výdaje žalované jako klientky její právní předchůdkyně byly náležitým způsobem zkoumány, a její úvěruschopnost tak byla řádně prověřena. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili k nařízenému jednání dne datum, nemohli být soudem vyzváni k doplnění tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalované zkoumána a k předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení, a poučeni o následcích nesplnění výzvy soudu ve smyslu ustanovení Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Nebylo tak zjištěno, že by právní předchůdkyně žalobkyně blíže zkoumala výdaje žalované, tedy, kde žalovaná bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Právní předchůdkyní žalobkyně nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalované jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Právní předchůdkyně žalobkyně ani nijak nezkoumala příjem žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Pouhé vyplnění formuláře, resp. v tomto případě žádosti o úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít.

32. Neprokázala-li žalobkyně, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dlužníka, je třeba nahlížet na předmětnou smlouvu o úvěru jako na absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.). Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny.

33. Soud se poté zabýval otázkou, jaká byla žalované poskytnuta jistina a jakou částku žalovaná uhradila. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka ke dni datum činila částka a skládala se ze součtu výběrů a poplatků za výběry„ v celkové výši částka již snížených o případné úhrady“, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů částka a z úroků za období čerpání ve výši částka. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaná celkem čerpala částku ve výši částka a dále, že celkem uhradila částka. Z předložené historie čerpání a splácení úvěru je přitom zřejmé, že žalované byly účtovány úroky a poplatky. Je tak zcela jisté, že platby žalované byly započítávány i na částky, které jí byly účtovány na základě absolutně neplatné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná již celou čerpanou jistinu (částka) uhradila, je třeba žalobu v celém rozsahu zamítnout.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s  , kdy ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že se žalovaná náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ, ke Krajskému soudu v Praze, do 15 dnů ode dne doručení.