Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 383/2022-13

: Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 221,16 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 221,16 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 7. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 810 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že žalovaný nedostál své zákonné povinnosti platit televizní poplatky za období červenec až prosinec 2019.

Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud má v dané věci za zjištěné, že se žalovaný přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence na adrese adresa žalovaného, přičemž k jeho odhlášení jako poplatníka došlo ke dni 31. 12. 2019 (prokázáno potvrzením žalobce o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaný svoji povinnost platit televizní poplatky řádně neplnil a za období červenec až prosinec 2019 neuhradil žalobci měsíčně částku 135 Kč, celkem tak ke dni podání žalobního návrhu žalovaný žalobci na poplatcích dlužil částku 810 Kč (viz výpis detailu dluhu). Žalovaný, ačkoliv o úhradu dlužné částky byl žalobcem vyzýván, mu ji do dnešního dne nezaplatil (viz výzva žalobce ze dne 4. 4. 2022 včetně dodejky).

Dle ustanovení , o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

Dle ustanovení , o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána co do jistiny s příslušenstvím důvodně, a proto jí v tomto rozsahu vyhověl. Žalovaný jako poplatník televizního poplatku nesplnil svoji poplatkovou povinnost a za období červenec až prosinec 2019 žalobci neuhradil televizní poplatky po 135 Kč za měsíc, celkem tedy částku ve výši 810 Kč. Výše poplatku je v souladu s ustanovením , v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení ve smyslu ustanovení a žalobci vedle dlužné částky náleží i úrok z prodlení ve výši, která je v souladu s ustanovením , v platném znění. Ke splnění povinnosti byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení část věty před středníkem

Co se týče nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, který měl být dán na základě Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022, uzavřené mezi žalobcem a společnosti právnická osoba, tak soud žalobu zamítl, když žalobce neprokázal, že by mu tyto náklady skutečně vznikly, neboť předmětnou dohodu soudu nepředložil.

Žalobce měl ve věci co do jistiny plný úspěch, soud mu proto postupem dle přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který ve věci procesně úspěšná nebyl. Žalovanému proto byla stanovena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, představující zaplacený soudní poplatek za žalobu dle , o soudních poplatcích, v platném znění. Požaduje – li však žalobce po žalovaném rovněž zaplacení odměny právního zástupce žalobce, náhrady jeho hotových výdajů a daně z přidané hodnoty z odměny a náhrady, nejedná se o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce vůči žalovanému ve smyslu ustanovení a nemohou být proto soudem žalobci přiznány. Jak uvedl Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. ze dne 24. 7. 2013, žalobce spravuje agendu televizních poplatků. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění takových specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci útvaru žalobce, který odpovídá za správu této agendy. Pokud za této situace žalobce danou agendu předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí a nelze takový postup považovat za konvenující principům spravedlnosti. Nosné důvody tohoto nálezu jsou pro zdejší soud závazné (viz y ČR). Byť zde existuje do značné míry rozporná judikatura Ústavního soudu, týkající se této problematiky (viz analýza ve shora uvedeném nálezu), nelze přehlédnout, že citované rozhodnutí je v dané judikatorní řadě nejnovější, a rovněž se jedná o nález Ústavního soudu, nikoliv o pouhá usnesení, jako v případech časově vzdálenějších. Ke sjednocení judikatury Ústavního soudu existují potřebné zákonné prostředky. Dokud plénum Ústavního soudu nezaujme právní názor odlišný od názoru vyjádřeného shora uvedeným nálezem, zdejší soud je tímto názorem vázán, zvláště za situace, kdy není možno skutkově ani právně odlišit věc projednávanou zdejším soudem (viz k tomu níže). K tomu srovnej i usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 24. 10. 2013, kterým byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost ústavní stížnost žalobce, v níž žalobce mj. polemizoval se závěry vyslovenými ve shora citovaném nálezu Ústavního soudu. Zdejší soud se ztotožňuje s obecnými závěry Ústavního soudu, vyslovenými ve shora uvedeném nálezu. Nadto ani v projednávané věci nelze shledat konkrétní okolnosti, které by odůvodňovaly účelnost zastoupení žalobce advokátem. Žalobce podal standardní formulářovou žalobu, kdy ze skutkových tvrzení nelze dospět k závěru o jakékoliv výjimečnosti daného případu (např. aktivní obrana žalovaného již před podáním žaloby, na níž by bylo nutné v žalobě reagovat). Tento úkon nevyžadoval odborné znalosti advokáta. Za této situace přiznat žalobci náhradu nákladů řízení za právní zastoupení by bylo zásahem do práva žalovaného na spravedlivý proces podle d, jak je vyloženo v judikatuře Ústavního soudu. Ze shora vyložených důvodů proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení toliko ve výši zaplaceného soudního poplatku. I v tomto případě byla žalovanému ke splnění povinnosti stanovena běžná třídenní lhůta ( část věty před středníkem ), platební místo k rukám advokáta mu bylo stanoveno dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.