Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 61/2022-40

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 7.626 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 26.2.2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 26.2.2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.11.2021 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7.626 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem, dále úrokem 20,11 % ročně z částky 4.420,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4.420,36 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 5.2.2013 k uzavření smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši 5.000 Kč, a to v hotovosti, v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 3.626 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 477 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně, sjednanou v článku 3 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.349 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 192 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 17.12.2013. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18.2.2013. Ke dni 19.3.2013 vyčíslil žalobce dluh ve výši dlužné jistiny ve výši 4.420,36 Kč a dlužný poplatek ve výši 3.205,64 Kč. Poté nebylo na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021.

2. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:

3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 5.2.2013 mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným soud zjistil, že žalovanému je poskytována půjčka ve výši 5.000 Kč a že se zavazuje zaplatit za tuto půjčku poplatek ve výši 3.626 Kč, který je vypočten jako součet úroku ve výši 477 Kč, poplatku za administrativní činnost 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.349 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku uhradit ve 45 týdenních splátkách po 192 Kč Smlouva je žalovaným podepsána. Smluvní podmínky nejsou součástí smlouvy o půjčce a nelze z nich zjistit, zda byly žalovaným podepsány. Z tvrzení žalobce obsažených v žalobě a z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 18.2.2013 částku 1.000 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s výší dlužné pohledávky.

4. Po právní stránce soud věc posoudil podle , , ve znění platném do 31.12.2013 a , o spotřebitelském úvěru, platném k datu uzavření smlouvy o půjčce. Podle ustanovení přenechává smlouvu o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejm. peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ve znění platném do 31.12.2013 spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, příp. jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé dodavatel. Podle smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejm. nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle jsou neplatná. Podle spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Z ustanovení ve znění platném k datu uzavření smlouvy a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou smlouvu a musí obsahovat min. všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoliv až v dalších souvisejících dokumentech, např. ve všeobecných obchodních podmínkách. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání ( ). Z

vyplývá, že pokud smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z přílohy č. 3 k tomuto zákonu jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku. Sankcí za náležité nesplnění informačních povinností stanovených v  citovaného zákona je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, uveřejněné ČNB a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Jediným plněním, které může věřitel požadovat, kromě splátky jistiny, je tedy zmíněný úrok ve výši diskontní sazby a další poplatky ani jiné jakékoliv platby není spotřebitel povinen platit.

5. Soud dovodil, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce a zároveň že tato smlouva v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru č. neobsahuje informace stanovené přílohou č. 3 k tomuto zákonu, tedy povinné informace ke spotřebitelské smlouvě. Jednou z těchto povinných informací je stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a příp. údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr. Smlouva rovněž neobsahuje informace o právu na odstoupení od smlouvy a podmínek, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost nemůže zhojit ani obsah smluvních podmínek smlouvy o půjčce, neboť i podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru, a naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Pokud tak učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

6. S ohledem na učiněné závěry a s přihlédnutím k ustanovení soud uzavřel, že smlouva o půjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná a žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého by se žalobci mohlo dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby, ovšem požadavek na zaplacení takového úroku žalobce neuplatnil. Soud vychází z toho, že žalovaný na smlouvu o půjčce zaplatil částku 1.000 Kč. Pokud si půjčil 5.000 Kč, zbývá mu doplatit 4.000 Kč, kdy v tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když je zjevné, že se ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůtu k plnění ve výroku I. soud stanovil dle

7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil dle ustanovení , když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl ve věci úspěch přibližně v ½, ve stejné výši byl neúspěšný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.