Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 88/2022-87

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro: zrušení vyživovací povinnosti pro zletilé dítě

takto:

I. Vyživovací povinnost matky jméno příjmení, narozené dne datum, vůči dceři jméno příjmení, narozené dne datum, stanovená rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. 5. 2012, č. j. číslo jednací, se s účinností od datum zrušuje.

II. Pokud se žalobkyně domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované za období od datum do datum, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vyživovací povinnost matky [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], vůči dceři [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], stanovená rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. 5. 2012, č. j. [číslo jednací], se s účinností od [datum] zrušuje. II. Pokud se žalobkyně domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované za období od [datum] do [datum], v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované, a to zpětně od datum. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaná dne datum stala zletilou. Po nabytí zletilosti žalovaná nepožádala o výživné, žalobkyně žalovanou kontaktovala a chtěla se s ní sejít, k čemuž nedošlo. V roce 2021 žalovaná výhradně z vlastní nedbalosti nedokončila studium na střední škole a nebyla připuštěna k maturitní zkoušce. Podle žalobkyně se tedy z vlastní viny řádně nepřipravovala na své budoucí povolání a v důsledku toho nedokončila středoškolské studium. Její další studium již směřovalo jen k nižšímu stupni vzdělání a k nižšímu stupni její budoucí kvalifikace. Ani v dalším nadbytečném studiu žalovaná nestudovala řádně a k datum požádala o přerušení studia. O tomto žalovaná žalobkyni neinformovala. Ze strany žalované se tak nejedná o řádnou cílevědomou a soustavnou přípravu na budoucí povolání. Žalovaná si již v době své nezletilosti až do současné doby přivydělávala na brigádách u různých zaměstnavatelů. Žalovaná s žalobkyní nekomunikuje, žalobkyně neví, kde bydlí, a zda pracuje. Žalovaná od léta 2020 do konce roku 2021 žila ve společné domácnosti se svým přítelem, společně si nakupovali vybavení domácnosti a společně hospodařili. V 18 letech bylo žalované vyplaceno spoření Conseq. Žalovaná s žalobkyní nekomunikuje o svém studiu ani o svých potřebách, s žalobkyní není v kontaktu. V loňském roce žalobkyně žalovanou zvala na oslavu svých narozenin, což žalovaná odmítla a neposlala jí ani přání. Na otázky ohledně studia žalovaná sdělila, že ve studiu pokračuje. Žalobkyně je od datum nepřetržitě vedena na úřadu práce, nepobírá žádnou podporu v nezaměstnanosti. Od datum je žalobkyně nepřetržitě v pracovní neschopnosti a nepobírá žádnou nemocenskou dávku, nevlastní žádné nemovitosti, bydlí v nájmu a jejím jediným příjmem je invalidní důchod ve výši částka. Na nájmu a energiích žalobkyně platí částku částka měsíčně, a na vlastní obživu jí tak zbývá částka měsíčně, je jí poskytována potravinová pomoc. Žalobkyně nedosahuje životní úrovně žalované.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. K žalobě uvedla, že o úpravu výživného nepožádala, protože žalobkyně nebyla schopna platit ani minimum, které měla. Na výživném žalobkyně žalované dluží asi částka. Otec žalované pravidelně posílal peníze pro její potřeby, do toho jí platil školu, internát, potřeby do školy a podobně.

3. Z potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně je v pracovní neschopnosti od datum, s tím, že dočasná pracovní neschopnost žalobkyně stále trvá.

4. Z oznámení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyni byl zvýšen invalidní důchod prvního stupně na částku částka měsíčně.

5. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum obdržela invalidní důchod prvního stupně ve výši částka, že téhož dne z účtu žalobkyně odešla odchozí úhrada jako doplatek nájmu ve výši částka, a že téhož dne z účtu žalobkyně odešla odchozí úhrada ve výši částka (tato platba je označena jako„ výživné“).

6. Z katalogového listu žalované, týkající se průběhu jejího studia, bylo zjištěno následující:

a) v prvním ročníku studia měla žalovaná celkem 89 zameškaných hodin, z toho žádnou neomluvenou; průměrný prospěch žalované byl v prvním pololetí 3,33 a ve druhém pololetí 2,92;

b) ve druhém ročníku studia měla žalovaná celkem 141 zameškaných hodin, z toho 2 neomluvené; v prvním pololetí druhého ročníku žalovaná měla známku nedostatečnou z matematiky, její průměrný prospěch v prvním pololetí byl 3,00, ve druhém pololetí 3,08;

c) ve třetím ročníku studia žalovaná měla celkem 5 zameškaných hodin, z toho žádnou neomluvenou; v prvním pololetí třetího ročníku získala známku nedostatečnou z informačních technologií; průměrný prospěch žalované v prvním pololetí byl 3,18, ve druhém pololetí 2,91;

d) ve čtvrtém ročníku studia měla žalovaná celkem 9 zameškaných hodin, z toho žádnou neomluvenou; v prvním pololetí žalovaná získala dvě známky nedostatečné, a to z českého jazyka a literatury a z německého jazyka; ve druhém pololetí pak byla žalovaná klasifikována známkou nedostatečnou v 7 předmětech;

e) ve třetím ročníku učebního oboru žalovaná měla za první pololetí 13 zameškaných hodin, z toho žádnou neomluvenou; v případě dvou předmětů žalovaná nebyla klasifikována, v případě jednoho předmětu (odborné kreslení) byla žalovaná klasifikována známkou nedostatečnou;

f) v průběhu studia žalovaná dne datum (ve druhém ročníku) obdržela důtku ředitele školy za neomluvenou absenci;

g) dne datum (ve druhém ročníku) žalovaná obdržela pochvalu třídního učitele za přípravu a realizaci návštěvy dětského domova Trojlístek v obec; dne datum (ve druhém ročníku) žalovaná obdržela pochvalu ředitele školy za vzornou přípravu a realizaci návštěvy Trojlístku - Centra pro dítě a rodinu v obec; dne datum (ve třetím ročníku) žalovaná obdržela pochvalu třídního učitele za vzornou přípravu a realizaci návštěvy Trojlístku - Centra pro dítě a rodinu v obec nad Litvou.

7. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a ředitelem školy, kterou navštěvovala žalovaná, bylo zjištěno, že ředitel školy žalobkyni sděloval, že žalovaná, i když měla jen pár předmětů, z jednoho předmětu obdržela známku nedostatečnou a ze dvou nebyla klasifikována; odborný výcvik byl velmi dobrý. Ředitel školy žalobkyni dále sděloval, že žalovaná má jen 4 předměty, takže by studium měla zvládnout. Na teorii má individuální studijní plán a dochází tudíž jen na konzultace a přezkoušení, na praxi chodit musí. Podle toho, co se ředitel školy dozvěděl, to žalované moc nejde, a pokud bude takto pokračovat, nejspíš neukončí ročník nebo bude vyloučena.

8. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a ředitelem školy bylo zjištěno, že ředitel školy žalobkyni sdělil, že žalovaná k datum požádala o přerušení studia do datum s tím, že žalovaná měla ve čtvrtletí jednu pětku a ze dvou předmětů nebyla hodnocena. Ředitel školy žalobkyni sděloval, že v době přerušení studia žalovaná nemá status studenta.

9. Ze sdělení právnická osoba obec, z. ú., ze dne datum bylo zjištěno, že s žalobkyní spolupracují od datum, kdy žalobkyni podporují například při jednání na úřadech a u lékaře, a že jí nabízí možnost pobírat potravinovou pomoc.

10. Z výpisu z centrální evidence obyvatel žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně má 3 děti, s tím, že jedním z těchto dětí je žalovaná.

11. Z výpisu z centrální evidence obyvatel žalované bylo zjištěno, že žalobkyně je matka žalované.

12. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 11. 2018, č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalobkyně byla odsouzena za přečin zanedbání povinné výživy, kterého se dopustila tím, že od června 2014 do datum řádně a v plné výši úmyslně nepřispívala na výživu mj. žalované.

13. Z rozsudku zdejšího soudu dne 24. 11. 2021, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že žalobkyně byla (v době rozhodování soudu) nepravomocně odsouzena za přečin zanedbání povinné výživy, kterého se měla dopustit tím, že od května 2018 do datum neplnila svou vyživovací povinnost, mj. vůči žalované. Tento rozsudek byl Krajským soudem v Českých Budějovicích zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně.

14. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 2. 2013, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na snížení výživného, mimo jiné vůči žalované, byl zamítnut s odůvodněním, že žalobkyně se bez důležitého důvodu vzdala výhodnějšího zaměstnání a výdělečné činnosti, když žalobkyně má možnost ve své kvalifikaci uplatnit se na trhu práce a sehnat si odpovídající zaměstnání; přesto však žalobkyně namísto toho, aby mohla pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná pro pojišťovnu, tuto činnost nevykonává a místo toho se raději samovzdělává v kurzech od úřadu práce, za které vynakládá finanční prostředky v souvislosti s dopravou do obec. Soud chování žalobkyně vyhodnotil jako nezodpovědné, kdy žalobkyně upřednostňuje výhradně své zájmy. Z odůvodnění tohoto rozsudku dále bylo zjištěno, že poměry žalované byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, kdy žalovaná (a její dva sourozenci) byla svěřena do péče otce pro dobu po rozvodu manželství a žalobkyni bylo stanoveno výživné na žalovanou ve výši částka měsíčně.

15. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na snížení výživného pro žalovanou byl zamítnut s odůvodněním, že s ohledem na závěry znaleckého posudku je žalobkyně práceschopná, a to i přes hendikep spočívající v její diagnóze (panické poruše; nejedná se o duševní nemoc ve vlastním slova smyslu), kdy není zcela vyloučena z pracovního procesu a je schopná být výdělečně činná.

16. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 2. 2021, č. j. spisová značka, číslo jednací, bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na snížení výživného pro nezletilé jméno příjmení a jméno příjmení (sourozence žalované), byl zamítnut s odůvodněním, že současná výše výživného odpovídá možnostem a schopnostem žalobkyně ve spojení s odůvodněnými potřebami nezletilých. Soud dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně je snížena o 35 %, a i přesto, že je jí přiznána invalidita, je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. I přes objektivní omezení žalobkyně není vyloučena z uplatnění na trhu práce.

17. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2022, č. j. spisová značka, číslo jednací, bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na snížení výživného vůči jméno příjmení a jméno příjmení (sourozenci žalované) byl zamítnut. Proti tomuto rozsudku bylo podáno dne datum odvolání, v době rozhodování u soudu o této věci o odvolání dosud nebylo rozhodnuto.

18. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že výživné pro žalovanou bylo naposledy upraveno rozsudkem z roku 2012. Žalobkyně výživné na žalovanou neplatila, respektive pokud platila, jednalo se o cca částka na 3 děti. Tímto stylem žalobkyně platila výživné po celou dobu. Co se týče styku žalobkyně s žalovanou, k tomu nedocházelo, žalovaná uvedla, že pokud došlo k nějakému styku, bylo to poté, co žalobkyni musela kontaktovat. Žalovaná se s žalobkyní vídala přibližně jednou za rok, za dva. Žalovaná uvedla, že žalobkyně jí na školu nepřispívala ničeho, dárky jí kupovala ještě v době, kdy byla na základní škole, jinak to bylo jenom párkrát. Žalobkyně s žalovanou po dobu asi jednoho roku zpátky spolu vůbec nekomunikují. Co se týče průběhu studia, žalovaná uvedla, že v prvním a v druhém ročníku neměla špatné známky, ve třetím ročníku, co nabyla 18 let, šla bydlet do obec, kde měla svoje osobní problémy. Poté přišlo období koronaviru, a žalovaná chodila více do práce. Protože si chtěla dodělat ročník, tak si školu znovu obnovila. příjmení však nastoupit do třetího ročníku, v průběhu třetího ročníku zjistila, že je těhotná, školu by stejně nemohla dokončit. Na učňák žalovaná přestoupila proto, že si chtěla dodělat školu, s tím, že to měla propojené - práce, praxe, škola. Žalovaná pracovala v Lázních ulice, zprvu jako brigádnice, následně na poloviční pracovní úvazek, a to již současně se studiem. Studium ukončila k datum z důvodu těhotenství. Co se týče brigád, do lázní ulice nastoupila, když byla v prvním ročníku, v létě. Následně tam nastoupila ve třetím ročníku, od léta asi do listopadu, poté nastoupila někdy v půlce června a byla tam až do prosince. Práci měla nastavenou tak, že chodila do školy, ze školy potom chodila do práce. Práci na poloviční úvazek žalovaná začala přibližně v době, kdy začínala studium ve třetím ročníku na učebním oboru. V době, kdy žalovaná chodila do školy, bydlení, jídlo a ošacení, si hradila sama, popřípadě z příspěvků od otce. Příjmy z brigády používala na úhradu svých životních potřeb, protože jí žalobkyně neplatila výživné. V současné době žalovaná pracuje v restauraci obec husa, poté, co zjistila, že je těhotná, začala pracovat na„ brigádnickou smlouvu“. Žalovaná v současné době bydlí se svým partnerem v pronajatém bytě, náklady si hradí sama. Na mateřskou dovolenou by měla nastupovat v prosinci. Co se týče druhu studia, maturitní obor byl uměleckořemeslné zpracování skla, přičemž učební obor byl ten samý.

19. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně je matkou žalované. Výživné vůči žalované bylo naposledy upraveno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 5. 2012, č. j. číslo jednací.

21. Žalobkyně byla zdejším soudem pravomocně odsouzena za přečin zanedbání povinné výživy, kterého se dopustila tím, že v období od června 2014 do datum řádně a v plné výši úmyslně nepřispívala na výživu žalované. Co se týče (ne) plnění vyživovací povinnosti v období od května 2018 do datum, rozsudkem zdejšího soudu byla žalovaná nepravomocně uznána vinnou přečinem zanedbání povinné výživy.

22. Žalobkyně se v období od roku 2013 do současnosti čtyřikrát domáhala snížení výživného, jak vůči žalované, tak i vůči jejím dvěma sourozencům. Její návrhy byl vždy zamítnut (naposledy nepravomocně v srpnu letošního roku) s odůvodněním, že se žalobkyně bez důležitého důvodu vzdala výhodnějšího zaměstnání a výdělečné činnosti, že je žalobkyně práceschopná, a to i přes hendikep spočívající v její diagnóze (panické poruše; nejedná se o duševní nemoc ve vlastním slova smyslu), kdy není zcela vyloučena z pracovního procesu a je schopná být výdělečně činná, popř. že přestože je pracovní schopnost žalobkyně snížena o 35 %, je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a i přes objektivní omezení žalobkyně není vyloučena z uplatnění na trhu práce.

23. Vztahy mezi žalobkyní a žalovanou nejsou dobré, tyto mezi sebou v podstatě nekomunikují, ani se nenavštěvují.

24. Žalobkyně je v dočasné pracovní neschopnosti, pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši částka měsíčně, dle výpisu z účtu hradí nájemné ve výši částka. Společností Focus obec, z. ú., je žalobkyni poskytována podpora při jednáních na úřadech a u lékaře, žalobkyni je nabízena možnost pobírat potravinovou pomoc.

25. Co se týče žalované, ta byla od roku 2017 studentkou ulice odborné školy obec, obor uměleckořemeslné zpracování skla. V průběhu studia žalovaná měla spíše průměrný prospěch, co se týče jejich absencí ve škole, největší absence ve škole byly zaznamenány v prvních dvou letech studia, ve třetím a ve čtvrtém ročníku žalovaná měla minimum zameškaných hodin. Čtvrtý ročník maturitního oboru žalovaná nedokončila (ze sedmi předmětů byla klasifikována známkou nedostatečnou), a následující školní rok (od září 2021) žalovaná nastoupila na téže škole do třetího ročníku učebního oboru, uměleckořemeslné zpracování skla. V prvním pololetí učebního oboru byla žalovaná klasifikována známkou nedostatečnou z jednoho předmětu (odborné kreslení), v případě dvou předmětů žalovaná nebyla klasifikována. Ani v průběhu studia na učebním oboru žalovaná školu výrazněji nezameškávala. V průběhu studia žalovaná obdržela v jednom případě důtku ředitele školy za neomluvenou absenci (ve druhém ročníku), ve dvou případech pochvalu třídního učitele za přípravu a realizaci návštěvy příjmení domova Trojlístek v obec (ve druhém a třetím ročníku), v jednom případě pochvalu ředitele školy za vzornou přípravu a realizaci návštěvy Trojlístku - Centra pro dítě a rodiny v obec (ve druhém ročníku).

26. V průběhu studia žalovaná pracovala brigádně v Lázních ulice. V době, kdy zahajovala studium třetího ročníku učebního oboru, žalovaná začala v Lázních ulice pracovat na poloviční pracovní úvazek. Do práce žalovaná chodila tak, aby jí práce nezasahovala do výuky. V době, kdy žalovaná chodila do školy, bydlení, jídlo a ošacení, si hradila sama, popřípadě z příspěvků od otce. Příjmy z brigády používala na úhradu svých životních potřeb, protože jí žalobkyně neplatila výživné.

27. Ke dni datum žalovaná přerušila studium, a to z důvodu jejího otěhotnění. Přerušením studia žalovaná pozbyla status studenta. V současné době žalovaná pracuje v restauraci obec husa jako brigádnice s tím, že v prosinci by měla nastupovat na mateřskou dovolenou.

28. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

29. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

30. Podle ustanovení § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

31. Předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tedy existence rodinněprávního (v tomto případě příbuzenského) poměru a stav odkázanosti na výživu na straně oprávněné osoby, resp. jeho objektivní či subjektivní neschopnost se samostatně živit a existence schopností, možností a majetkových poměrů na straně povinné osoby.

32. Podle ust. § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

33. Podle ust. § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

34. Případem zjevného zneužití práva může být i požadování výživného po neúměrně dlouhou dobu, např. tzv.„ věčným studentem“, přičemž u zletilého dítěte lze předpokládat, že bude vyvíjet dostatečné úsilí, aby se uživilo samo; pokud studuje již druhou střední školu, je při rozhodování o vyživovací povinnosti rodičů nutno pečlivě zvažovat účelnost tohoto studia; přihlédnout je nutno nejen ke kvalitě školy a uplatnění jejích absolventů, ale i k docházce a studijním výsledkům dítěte (viz rozhodnutí Ústavního soudu ).

35. Co se týče povahy žaloby na zrušení vyživovací povinnosti, jedná se o určovací žalobu, jejímž předmětem je pouze existence vyživovacího závazku (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

36. Podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

37. V projednávaném případě soud shledal, že zde na straně žalobkyně je naléhavý právní zájem na určení, že její vyživovací povinnost vůči žalované zanikla, když bez tohoto určení by bylo právo žalobkyně nebo právní vztah, na kterém je žalobkyně účastna, ohroženo, resp. kde by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ).

38. V tomto řízení tedy bude nezbytné postavit najisto, zda právo zletilého dítěte - žalované - na výživné relativně zaniklo pro jeho schopnost samo se živit nebo pro rozpor dalšího poskytování výživného s dobrými mravy, a pokud ano, kdy tato skutečnost nastala.

39. Žaloba je částečně důvodná.

40. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že právo žalované na výživné zaniklo, a to pro její schopnost se samostatně živit. Žalovaná od datum není studentkou, nemá status studenta, a tudíž se nadále nepřipravuje na budoucí povolání. Od tohoto okamžiku je pak podle názoru soudu žalovaná schopna se samostatně živit, což i činí, když je zaměstnaná. Na tomto závěru ničeho nemění ani to, že je žalovaná v současné době těhotná, ani to, že je nyní„ zaměstnána“ pouze jako brigádnice.

41. Podle názoru soudu v období od datum do datum vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované trvala, a v tomto rozsahu je žaloba nedůvodná.

42. Je pravdou, že žalovaná nabyla zletilosti k datum, ovšem v žádném případě se nejedná o okamžik, od kterého se žalovaná byla schopna samostatně živit. Žalovaná se v tomto období připravovala na budoucí povolání. Je pravdou, že žalovaná nedokončila čtvrtý ročník maturitního oboru, nicméně, podle názoru soud má každý právo na druhou šanci, a pokud žalovaná z nějakých důvodů studium nedokončila, nelze jí klást k tíži, že se pokusila dokončit studium ve stejném, byť učebním oboru. Z katalogového listu žalované pak v žádném případě nevyplývá, že by žalovaná studium jakýmkoliv výrazným způsobem zanedbávala, když její prospěch (vyjma posledního pololetí) byl průměrný, a kdy (zejména ve třetím a čtvrtém ročníku) neměla ve škole žádné výraznější absence. Z průměrných hodnocení žalované v průběhu studia ani z výpisu docházky žalované pak nevyplývá, že by žalovaná v průběhu studia vyvíjela nedostatečné úsilí k tomu, aby se připravila na budoucí povolání. Na to nelze usuzovat ani ze dvou neomluvených absencí ve druhém ročníku. Naopak soud na tomto místě upozorňuje, že žalovaná v průběhu studia obdržela dvě pochvaly třídního učitele a jednu pochvalu ředitele školy. Pokud žalovaná pokračovala v učebním oboru, který je totožný s dříve studovaným maturitním oborem, žalovaná učinila vše pro to, aby byla na trhu práce uplatnitelná v oboru, který si zvolila. Chování žalované pak podle názoru soudu není (na rozdíl od chování žalobkyně) v žádném případě v rozporu s dobrými mravy, ani se ze strany žalované nejedná o zneužití práva.

43. Podle názoru soudu je naopak třeba zdůraznit jednání žalobkyně, která ač (alespoň částečně) práceschopná, na žalovanou soustavně od roku 2014 nehradí výživné, a opakovaně se nedůvodně snaží docílit snížení výživného. Právě toto jednání je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy, a nedokončení studia žalované může být i jedním z důsledků tohoto chování žalobkyně, když žalovaná místo toho, aby se řádně a nerušeně připravovala na budoucí povolání, byla nucena vyhledávat různé brigády, aby si mohla zajistit své základní životní potřeby. Toto jednání žalobkyně se pak podle názoru soudu projevilo i ve vztazích mezi žalobkyní a žalovanou, a žalované tak v žádném případě nelze vyčítat, že s žalobkyní nekomunikuje.

44. Pro doplnění soud konstatuje, že podaná žaloba působí dojmem, že se žalobkyně pokouší zvrátit pro ní nepříznivý vývoj trestního řízení vedeného u zdejšího soudu. Poměry žalobkyně uvedené v žalobě se soudu jeví jako nevěrohodné, když částka částka na měsíc v žádném případě nemůže pokrývat potřeby žalobkyně ve vztahu k životním nákladům např. na ošacení, hygienu apod. Pokud je žalované nabízena možnost pobírat potravinovou pomoc, ještě to neznamená, že by jí skutečně pobírala.

45. Z výše uvedených důvodů pak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. , neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, když soud sice žalobě vyhověl v tom směru, že zpětně zrušil vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované, avšak nikoliv od data nabytí zletilosti žalované (od datum), jak požadovala žalobkyně, ale až od datum, tedy od data, kdy žalovaná ukončila přípravu na budoucí povolání, a od kdy se byla schopna samostatně živit.

47. Vzhledem k tomu, že úspěch obou stran je v řízení podle názoru soudu srovnatelný, bylo

rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.