Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 216/2022-15

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 10 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 703,26 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 5. 5. 2022 do 14. 7. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 643,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 501,04 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a co do částky 3 500 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 703,26 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 5. 5. 2022 do 14. 7. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 643,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 501,04 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a co do částky 3 500 Kč, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne datum domáhala zaplacení částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 347,21 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 501,04 Kč, dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a zaplacení částky 3 500 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. B0001915916210076. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr celkem ve výši 7 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 7 644,70 Kč a smluvní úrok ve výši vypočtené z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy za dobu trvání úvěru, to vše se splatností do datum. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Zde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla, e-mailové adresy, přičemž v následující sekci vyplnila i údaje o svém zaměstnání, resp. typu příjmu a po vyplnění všech částí registračního formuláře byla povinna seznámit se s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného pole, jakož i následně seznámit se a odsouhlasit další související dokumenty, po čemž následovalo zaslání SMS zprávy s unikátním kódem na telefonní číslo žalovaného, jehož zadáním do internetového formuláře dokončila žalovaná tvorbu svého osobního profilu a zároveň odeslala žádost o poskytnutí úvěru. Smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovanou podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Žalovaná však poskytnutý úvěr ke dni splatnosti řádně nesplatila, když na svůj závazek neuhradila ničeho. Následně byla pohledávka, kterážto je předmětem této žaloby, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem původního věřitele ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 20 951,95 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 413,04 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 950,91 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 443,30 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 9 501,04 Kč, a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 413,04 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 443,30 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočten z dlužné jistiny úvěru za období od datum do datum Smluvní úroky za poskytnutí úvěru pak představují roční úroky ve sjednané sazbě z nesplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru, tj. datum do datum Náklady na vymožení pohledávky představují smluvně sjednané příslušenství pohledávky pro případ prodlení žalované se splacením úvěru (náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory). Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. datum, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 7 000 Kč do zaplacení. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou žalobkyně uvedla, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne datum vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována o tom, že v případě její nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky. Žalobkyně si nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 256 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1× 39 Kč a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1× 217 Kč. Od dne postoupení pohledávky žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzván k úhradě dluhu poslední upomínkou ze dne datum. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná neuhradila svůj závazek z uzavřené smlouvy byl původní věřitel oprávněn nárokovat si smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž byla žalovaná v prodlení (zůstatek jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru. Na žalobkyni byla postoupena smluvní pokuta v celkové výši 3 500 Kč tvořená nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalované, tj. ve výši odpovídající , o spotřebitelském úvěru, nepřesahující 50 % jistiny úvěru. Žalobkyně tak uplatňuje žalobou rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč za období od datum do datum.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , (dále jen „“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.

4. V průběhu řízení, a to ještě dříve než ve věci bylo jednáno, vzala žalobkyně svým podáním ze dne datum žalobu co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 703,26 Kč zpět s odůvodněním, že v žalobním návrhu požadovaná výše 1 347,21 Kč za období od datum do datum byla chybně vypočtena, a nadále tedy požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 643,95 Kč vypočtený z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů za období od datum, tj. od prvního dne prodlení se splacením úvěru, do datum.

5. Podle může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k uvedenému procesnímu úkonu žalobkyně souhlasu žalované ( a 4 ). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení a výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 703,26 Kč, zastavil.

6. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum distančním způsobem smlouvu o úvěru č. B0001915916210076 (dále též jen„ smlouva o úvěru“ či„ smlouva“), přičemž se jednalo o jednorázový, bezúčelový spotřebitelský úvěr. U osoby žalované jako klienta či úvěrovaného podle smlouvy je uvedeno její jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa, číslo občanského průkazu, e-mailová adresa, číslo bankovního účtu. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout částku 7 000 Kč. Potvrzením o platbě právnická osoba s datem zpracování transakce dne datum bylo doloženo, že původní věřitel toho dne zaúčtoval platbu ve výši 7 000 Kč ve prospěch bankovního účtu uvedeného jako účtu klienta ve smlouvě. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s celkovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč (před slevou), jakož i se smluvním úrokem, který společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a poskytnutou jistinou úvěru, představuje celkovou částku k zaplacení ve výši 14 874,84 Kč. Ve smlouvě jsou vysvětleny základní pojmy i mechanismus uzavření smlouvy prostředky na dálku. Doba trvání úvěru byla ujednána v délce 30 dní se splatností dne datum ulice zápůjční úroková sazba činila 40 % a RPSN 9 202,60 %. Čl. VIII.1. smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta se splněním kterékoli své platební povinnosti úvěrujícímu dle podmínek smlouvy, tzn. zejména pro případ, že úvěr nebude uhrazen klientem řádně a včas, je úvěrující oprávněn požadovat po klientovi, aby zaplatil poskytnutou jistinu úvěru, účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením klienta (zejména náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory), úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum bylo doloženo, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovanou byly učiněny dva úkony, a to obyčejný dopis ze dne datum a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne datum. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva ve smyslu , a to předáním k poštovní přepravě dne datum, jak plyne z podacího archu.

7. Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

9. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36y.

12. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

13. Soud shora uvedené a předložené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s 

14. Uzavřenou smlouvu o úvěru, jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle statistiky obec národní banky (tabulka B1 číslo) představovala roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci roku 2020 výši 8,06 %. Úroková sazba korunových úvěru poskytnutých bankami domácnostem v ČR (tabulka B1 číslo, kategorie UK3 – domácnosti na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně) představovala v prosinci roku 2020 výši 9,58 % ročně. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je maximálně 28,74 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 9 202,60 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka 7 874,87 Kč (14 874,84 Kč – 7 000 Kč), kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnutých 7 000 Kč, výrazně přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry a zápůjčky v daném období (28,74 % ze 7 000 Kč činí 2 011,8 Kč). Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 112,5 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení , pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednané úrokové sazbě. Soud si je vědom ustanovení a 577 , v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo).

15. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 7 000 Kč coby nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru. Pokud jde o prodlení, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum předané k poštovní přepravě dne datum mohlo být žalované doručeno podle nejdříve třetí pracovní den následující po odeslání, tj. dne datum, přičemž v oznámení byla stanovena desetidenní lhůta k plnění, která tak uplynula dnem datum a ode dne následujícího, tj. od datum se žalovaná ocitla v prodlení. V této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o. z. ve spojení s  a 2 od shora uvedeného data. Ve zbytku požadovaných nároků, tedy nároku na zákonný úrok z prodlení za období předcházející dni datum, nároku na smluvní úroky, náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti žalované hradit smluvní úroky, poplatky a smluvní pokutu.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (neúspěšná byla v 66,2 %, vyčísleno v souladu s ust. ), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství

17. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.