Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 295/2022-28
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 272 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 272 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 070 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení a
s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 602 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 070 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 602 Kč od 3. 4. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do anonymizována dvě slova za období od 22. 4. 2021 do 8. 7. 2021 a částku 902 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do anonymizována dvě slova za období od 26. 8. 2021 do 1. 9. 2021.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 19. 9. 2022 navrhla, aby zdejší soud žalobu zamítl, a to z následujících důvodů. Zaprvé, vozidlo mělo 24. 11. 2021 dopravní nehodu. Kvůli této nehodě bylo v období od 24. 11. 2021 do 30. 6. 2022 v havarijním stavu a nebylo způsobilé silničního provozu. Zadruhé, žalovaná uhradila povinné pojistné ve výši 4 408 Kč dne 9. 7. 2021 a následně rovněž dne 25. 1. 2022.
3. Žalobkyně v replice ze dne 12. 10. 2022 s námitkami žalované nesouhlasila. Námitka neprovozování vozidla není pro vymáhání příspěvku do garančního fondu relevantní. Zde žalobkyně odkázala na § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s tím, že pro povinnost hradit příspěvek je rozhodující již jen stav zapsaný v registru silničních vozidel. Žalovaná přitom ani netvrdí, ani neprokazuje, že by vozidlo v předmětném období bylo zapsáno v registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé nebo že by bylo v předmětném období odcizené. A pokud jde o úhradu 4 408 Kč ze dne 9. 7. 2021 a ze dne 25. 1. 2022, tak tyto úhrady žalované nemají žádný význam, neboť se jedná o následný časový úsek, který navazuje na nepojištěné období určené v žalobě.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu („o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že:
1/ Žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla
a) anonymizována dvě slova, VIN kód (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno), číslo technického průkazu vozidla anonymizováno („ vozidlo 1“), a
b) anonymizována dvě slova, VIN kód (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do anonymizována dvě slova anonymizováno), číslo technického průkazu vozidla anonymizováno („ vozidlo 2“).
2/ V době od 22. 4. 2021 do 8. 7. 2021 (celkem 78 dní) neměla žalovaná ohledně vozidla 1 uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem 1 (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 30. 8. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě částky 5 370 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 5 070 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, avšak ta na tuto výzvu, která se dostala do sféry její dispozice, nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 20. 4. 2022.
3/ V době od 26. 8. 2021 do 1. 9. 2021 (celkem 7 dní) neměla žalovaná ohledně vozidla 2 uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem 2 (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 17. 1. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě částky 902 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 602 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, avšak ta na tuto výzvu, která se dostala do sféry její dispozice, nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 23. 6. 2022.
4/ Vozidlo 1 bylo účastníkem dopravní nehody, která se stala 24. 11. 2021; výše škody na vozidle byla 120 000 Kč.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla („ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb. , občanským zákoníkem („ o. z.“).
7. Námitky žalované se týkají pouze vozidla 1 (nároku 1), nikoli vozidla 2 (nároku 2). Ani v případě vozidla 1 však nejsou důvodné, a to z následujících důvodů. Zaprvé, dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona byla žalovaná povinna pojistit odpovědnost dle zákona po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Přípustnou výjimku představuje situace, kdy je vozidlo v registru silničních vozidel„ zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.“. Z ničeho však nevyplývá, že by vozidlo bylo takto v registru silničních vozidel zapsáno nebo že by bylo odcizeno. Tato výjimka se tedy neuplatní. A zadruhé, ani skutečnost, že žalovaná v případě vozidla 1 uhradila povinné pojistné pojišťovně anonymizováno dne 9. 7. 2021 a 25. 1. 2022 na období od 9. 7. 2021 do 8. 7. 2022, není relevantní. Toto pojištění nepokrývalo období, které v žalobě uplatnila žalobkyně v případě nároku / vozidla 1 (tj. 22. 4. 2021 – 8. 7. 2021).
8. Ačkoliv byla žalovaná provozovatelem a vlastníkem vozidel 1 a 2, neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti (§ 1 odst. 2 písm. a/ zákona), a to
a) u vozidla 1 v období od 22. 4. 2021 do 8. 7. 2021 (celkem 78 dní) a
b) u vozidla 2 od 26. 8. 2021 do 1. 9. 2021 (celkem 7 dní).
Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby, a to
a) u vozidla 1 ve výši 65 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. („ vyhláška“) a
b) u vozidla 2 ve výši 86 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky,
vynásobené počtem dní (u vozidla 1 celkem 78 dní a u vozidla 2 celkem 7 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (§ 4 odst. 3 zákona), tj. a) u vozidla 1: 5 070 Kč a b) u vozidla 2: 602 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. za každý uplatněný nárok (uplatněny dva nároky). Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatila a lhůta k zaplacení uplynula
a) u vozidla 1 dne 1. 11. 2021 a
b) u vozidla 2 dne 25. 3. 2022,
čímž se žalovaná dostala dle § 1968 o. z. následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitých dluhů a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení soud žalobkyni přiznal od jí požadovaných dat, byť prodlení v jednotlivých případech nastalo dříve, neboť je soud vázán žalobním návrhem.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu („a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 272 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (replika ze dne 12. 10. 2022) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 1 500 Kč + 300 Kč + 300 Kč 567 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.