Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 232/2022-22
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 102 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
a) částku 936 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 936 Kč od datum do zaplacení,
b) částku 1 566 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 566 Kč od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 600 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 042 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 936 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 936 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 1 566 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 566 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 600 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 042 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 3 102 Kč a to co do částky ve výši 2 502 Kč z titulu neuhrazené ceny za dodanou elektřinu, kterou žalobkyně dodala žalované na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny číslo ze dne datum za období od datum do datum a co do částky 600 Kč za 6 odeslaných upomínek, přičemž žalobkyně požaduje za každou odeslanou upomínku 100 Kč.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
4. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalované na adrese adresa žalované. Žalobkyně vystavila žalované fakturu za dodanou elektřinu a poskytnuté služby za období od datum do datum na částku 936 Kč se splatností do datum a za období od datum do datum se splatností do datum. Žalovaná na tyto faktury ničeho neuhradila. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně zaslala žalované jakékoli upomínky.
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
6. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Mezi žalobkyní jako obchodníkem s elektřinou a žalovanou jako zákazníkem došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona, na základě které žalobkyně žalované poskytnula služby a dodala elektřinu v ceně 2 502 Kč, avšak žalovaná tuto částku neuhradila, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku žalobkyni.
8. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně žalované skutečně zaslala 6 upomínek, a proto soud žalobu co do částky 600 Kč zamítl.
9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
10. Soud přiznal žalobkyni dále úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované, neboť tato se dostala do prodlení se splacením peněžitého dluhu, přičemž úroky z prodlení byly přiznány ode dne následujícího po marném uplynutí splatnosti stanovené ve faktuře, tedy od datum co do částky 936 Kč a od datum co do částky 1 566 Kč.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 042 Kč.
12. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 102 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, přičemž soud zohlednil úspěch žalobkyně včetně přiznaného příslušenství (viz § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
13. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.
14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ). Soud uložil povinnost žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.