Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 161/2022-54

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

pro doručování: adresa

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 10 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 700 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 7 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 365,89 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 808,88 Kč, dále s 23,72 % úrokem z částky 7 778,27 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s 8,05 % úrokem z prodlení

z částky 7 778,27 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 5 078,27 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 712,50 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 700 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se do částky 7 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 365,89 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 808,88 Kč, dále s 23,72 % úrokem z částky 7 778,27 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 7 778,27 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 5 078,27 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 712,50 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 10 100 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne 14. 12. 2015 předchůdcem žalobce, společností právnická osoba ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu včetně poplatků ve výši 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 23. 1. 2017. Žalovaná uhradila pouze částku 7 300 Kč, kterou předchůdce žalobce započetl částečně na jistinu a částečně na sjednané poplatky. Předmětnou žalobou uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 7 778,27 Kč, dále dlužný poplatek ve výši 2 321,73 Kč, kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení a sjednaný úrok ve výši

23,72 % z dlužné jistiny včetně zákonných úroků z prodlení.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že s odkazem na ustanovení a násl. , vznáší námitku promlčení, kdy žalobce se domáhá uhrazení pohledávky, která byla splatná dne 23. 1. 2017, žalobou ze dne 2. 12. 2020.

3. Žalobce v replice na vyjádření žalované uvedl, že žalovaná hradila sjednané splátky i po splatnosti, která byla stanovena ke dni 23. 1. 2017, kdy na pohledávku žalovaná hradila po ukončení sjednaného splátkového kalendáře v období od 29. 8. 2017. Žalobce tak má za to, že v daném případě došlo v souladu s ustanovením k uznání závazku, kdy dle ustanovení , se právo promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Poslední platbu žalovaná uhradila dne 29. 8. 2017, desetiletá promlčecí lhůta, tak ke dni podání žaloby neuplynula, když žaloba byla podána dne 26. 11. 2020.

4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 14. 12. 2015 soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná převzetí zápůjčky v hotovosti stvrdila svým podpisem. Vedle jistiny ve výši 10 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit předchůdci žalobce poplatek ve výši 7 400 Kč, to vše v týdenních splátkách po 300 Kč v počtu 58 splátek. Z karty zákazníka ze dne 14. 12. 2015 soud zjistil, že předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované, kdy vycházel z údajů od žalované a to mzdy ve výši 4 500 Kč, přitom k důkazu od žalované pracovní smlouvu, či výplatní pásku neměl k dispozici, dále z údajů dle sdělení žalované tato pobírala výživné ve výši 1 000 Kč, dále státní podporu ve výši 6 100 Kč, přídavky na dítě ve výši 700 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 5 100 Kč, kdy předchůdce žalobce měl k důkazu k dispozici nájemní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory. Pokud jde o výdaje žalované, tyto měly spočívat v nájemném ve výši 6 630 Kč, výdaje na domácnost ve výši 6 500 Kč a výdaje telefon ve výši 300 Kč. Z přehledu splátek na půjčku číslo soud zjistil, že žalovaná zaplatila celkem částku 7 300 Kč, kdy poslední splátka ve výši 500 Kč, byla uhrazena dne 29. 8. 2017.

5. Z přípisu společnosti právnická osoba ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce, přitom výše uvedeným přípisem žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky z titulu uvedené zápůjčky do 10 dnů po obdržení dopisu. Předmětná zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky.

6. Dle ustanovení , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), spotřebitelským úvěrem je odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ustanovení , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Dle ustanovení , kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ustanovení , plní-li dlužník dluh z části, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

15. Dle ustanovení , uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.

16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce číslo dne 14. 12. 2015, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč Vedle jistiny se žalovaná zavázala uhradit žalobci poplatek ve výši 7 400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na den 23. 1. 2017. Na předmětnou zápůjčku žalovaná uhradila částku 7 300 Kč, kdy poslední splátku ve výši 500 Kč uhradila dne 29. 8. 2017. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEÚ-C číslo OPR-finance) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením výše uvedené smlouvy schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). Žalobce přes výzvu soudu danou mu v souladu s ustanovením , neoznačil a nedoložil žádný důkaz, kterým by prokázal prověření úvěruschopnosti kromě předložené karty zákazníka, ze které ovšem pouze vyplývá, že předchůdce žalobce měl k dispozici nájemní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory. Tyto y však žalobce nebyl schopen soudu předložit. Navíc z předmětné karty zákazníka se podává, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy ve finanční tísni, pobírala kromě výživného, státní podporu ve výši 6 100 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 5 100 Kč. Pokud uvedla, že její mzda činila 4 500 Kč, k tomuto nedoložila žalovaná ani žalobce u jednání žádnou u, kterou by tato tvrzení prokázali.

17. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného úroku a ostatních poplatků za uzavření smlouvy, nevzniklo a nelze jej proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě výše uvedené neplatné smlouvy předmět zápůjčky převzala ve výši 10 000 Kč, na tuto zápůjčku uhradila částku 7 300 Kč, je povinna vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení a násl. ). Pokud dle tvrzení žalobce žalovaná po uzavření smlouvy uhradila částku 7 300 Kč, je povinna zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení žalobci rozdíl mezi čerpanou částkou 10 000 Kč a uhrazenou částkou 7 300 Kč, tj. 2 700 Kč. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit částku 2 700 Kč včetně příslušenství spočívající v zaplacení úroku z prodlení, neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas a dostala se se svým plněním do prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení . Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto případě považovat přípis předchůdce žalobce ze dne 6. 12. 2019, který byl předán k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Předmětným přípisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Pokud byl přípis předán k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020, soud vycházel ze skutečnosti, že dnem 10. 1. 2020 byl přípis doručen, žalovaná byla povinna ve lhůtě do 20. 1. 2020 plnit, pokud tak neučinila, dnem 21. 1. 2020 se dostala se svým plněním do prodlení. Stran vznesené námitky promlčení, soud se v daném případě ztotožňuje s právním názorem žalobce, kdy v souladu s ustanovením , došlo částečným plněním k uznání dluhu. Žalovaná poslední splátku uhradila dne 29. 8. 2017 (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná), žaloba byla podána dne 2. 12. 2020, tedy v desetileté promlčecí lhůtě. Žalovaná pokud částečně plnila na svůj dluh, výslovně neuvedla, že by tímto částečným plněním dluh plně neuznala, předchůdce žalobce jako věřitel, byl oprávněn očekávat, že žalovaný jako dlužník, pokud částečně plnila dluh vůči němu, bez dalšího splní a uznává. Žalovaná si tak byla vědoma svého dluhu vůči předchůdci žalobce, kdy předmět zápůjčky převzala v hotovosti a to ve výši 10 000 Kč, musela si být vědoma toho, že tuto částku, kterou od předchůdce převzala, byť v daném případě z titulu bezdůvodného obohacení, je tuto povinna vrátit.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla z větší části úspěšná žalovaná a to do výše 73,268 %, po odečtení neúspěchu ve výši 26,732 %, ji náleží náhrada nákladů řízení ve výši 46,536 % Náklady řízení žalované spočívají v odměně za právní zastoupení a to za dva úkony právní pomoci po 1 540 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč dle , tj. úhrnem 3 680 Kč. Z této částky 46,536 % představuje částku 1 712,50 Kč, kterou soud žalované jako ve větší míře úspěšné vůči žalobci, přiznal na náhradě nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).