Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
27 C 57/2022-49
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní právnická osoba, IČO
sídlem adresa
o zaplacení 7 298 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 4. 2022 do 25. 4. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 750 Kč od 26. 4. 2022 do 30. 5. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 31. 5. 2022 do 28. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 250 Kč od 29. 6. 2022 do 20. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 21. 7. 2022 do 31. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 750 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 3 548 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2022 do 4. 4. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 250 Kč od 26. 4. 2022 do 30. 5. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 500 Kč od 31. 5. 2022 do 28. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 750 Kč od 29. 6. 2022 do 20. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 7. 2022 do 31. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 250 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 4. 2022 do 25. 4. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 750 Kč od 26. 4. 2022 do 30. 5. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 31. 5. 2022 do 28. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 250 Kč od 29. 6. 2022 do 20. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 21. 7. 2022 do 31. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 750 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 3 548 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2022 do 4. 4. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 250 Kč od 26. 4. 2022 do 30. 5. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 500 Kč od 31. 5. 2022 do 28. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 750 Kč od 29. 6. 2022 do 20. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 7. 2022 do 31. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 250 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 7 298 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 12. 2021, uzavřené prostřednictvím internetové domény webová adresa. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který se zavázala uhradit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč do 26. 1. 2022. Žalovaná dluh neuhradila, pročež se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 828 Kč Vedle toho požadovala zaplacení smluvní pokuty v částce 470 Kč (0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2022 do 30. 4. 2022) a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z jejího účtu a lustrací v databázi poskytovatelů úvěrů EUCB, CRIF, provozovaného společností Cz Credit Bureau, lustrací v databázi CEE, ISIR, Black List. Přitom vycházela i z pravidelných výdajů žalované, zjištěných výpisem z účtu. Dále žalobkyně uvedla k námitkám žalované, uvedeným níže, že výše poplatku i smluvní pokuty je přiměřená a jsou platně sjednány.
2. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně správně neposoudila její schopnost úvěr splatit. Nebyl posouzen její příjem ze zaměstnání ani její výplatní pásky. Ve smlouvě o úvěru jsou nepřiměřené smluvní podmínky, proto je nutné považovat úvěr za bezúročný a bezpoplatkový. Mezi nepřiměřené smluvní podmínky patří např. smluvní pokuta, poplatky za plnění, která nejsou po materiální stránce žalobkyní dodaná. Žalovaná neměla možnost se s podmínkami předem seznámit. Nepřiměřené smluvní podmínky jsou přitom neplatné. Z důvodu velkého počtu nemorálních a zneužívajících smluvních podmínek, které zakládají hrubou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, nemůže obstát smlouva o úvěru jako celek. Žalovaná rovněž poukázala, že žalobkyni žádala o úhradu dluhu ve splátkách, ale nebylo jí vyhověno, dosud na dluh uhradila 5 splátek po 250 Kč, celkem tedy 1 250 Kč.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 29. 12. 2021 poskytla na jí uvedený bankovní účet částku 5 000 Kč, což plyne z potvrzení o provedené platbě ze dne 9. 3. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 28 dnů, a to spolu s poplatkem ve výši 1 828 Kč. V bodě IX. odst. 1 smlouvy byla stanovena pro případ prodlení žalované smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva byla žalovanou podepsána SMS kódem, tj. za pomoci prostředků komunikace na dálku, a to po vygenerování smlouvy na webových stránkách žalobkyně webová adresa.
5. Z žádosti žalované o poskytnutí úvěru číslo vyhodnocení úvěruschopnosti ze dne 23. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná v žádosti o výše uvedený úvěr uvedla, že má příjem 38 055 Kč měsíčně, výdaje 2 000 Kč měsíčně a náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně, nesplácela žádné jiné úvěry. Po ověření žádosti bylo žalobkyní zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované činí 23 467 Kč, výdaje její domácnosti 8 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně, k tomu byl doložen výpis z účtu žalované. Žalobkyně nedoložila, jakým způsobem k těmto částkám dospěla. Žalovaná měla jedno dítě, životní minimum domácnosti bylo 6 630 Kč měsíčně. Žalobkyní bylo v databázích CEE a ISIR vylustrováno, že žalovaná nemá exekuce a není v insolvenci. Z profilu žalované bylo dále zjištěno, že měla být zaměstnána u jméno příjmení, IČO a poté u právnická osoba anonymizováno.
6. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 21. 9. 2021 do 22. 10. 2021 soud zjistil, že dne 29. 9. 2021 žalované byla na účet poukázána zápůjčka od společnosti právnická osoba ve výši 16 000 Kč, dne 11. 10. 2021 získala dodatečnou zápůjčku 9 000 Kč, dne 11. 10. 2021 jí byla poskytnuta zápůjčka od společnosti právnická osoba ve výši 5 000 Kč. Její další příjmy byly v uvedeném období následující: příjem ze dne 27. 9. 2021 ve výši 8 200 Kč z č. ú. bankovní účet, vklad od jméno příjmení 4 264 Kč dne 1. 10. 2021, příjem ze dne 8. 10. 2021 ve výši 2 000 Kč, příjem ze dne 14. 10. 2021 ve výši 1 000 Kč, vše z účtu č. ú. bankovní účet, vklad 10 000 Kč od jméno příjmení dne 18. 10. 2021, příjem ze dne 20. 10. 2021 ve výši 900 Kč, příjem ze dne 13. 10. 2021 ve výši 40 000 Kč, vše z účtu č. ú. bankovní účet Tyto příjmy nebyly blíže identifikovány. Dne 28. 9. 2021 odeslala úhradu splátky 5 361 Kč ze smlouvy číslo dne 28. 9. 2021 poukázala na účet společnosti právnická osoba částku 11 840 Kč, dále měla žalovaná zřízený blíže neidentifikovaný trvalý příkaz na částku 8 122,31 Kč, dne 21. 10. 2021 zaslala splátky blíže neupřesněného úvěru 4 103 Kč a 6 561 Kč. Na účet č. ú. bankovní účet dne 19. 10. 2021 zaslala 5 300 Kč.
7. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 21. 10. 2021 do 22. 11. 2021 soud zjistil, že dne 26. 10. 2021 přijala částku 10 000 Kč, dne 28. 10. 2021 přijala částku 1 000 Kč z č. ú. bankovní účet, dne 15. 11. 2021 přijala zálohu z právnická osoba ve výši 10 000 Kč, dne 21. 11. 2021 přijala od téže společnosti 5 400 Kč, dne 22. 11. 2021 přijala částku 1 400 Kč z č. ú. bankovní účet. Dne 29. 10. 2021 si prodloužila zápůjčku od právnická osoba za částku 4 150 Kč, dne 29. 10. 2021 zaslala 810 Kč a dne 22. 11. 2021 675 Kč za prodloužení smlouvy číslo dne 15. 11. 2021 byla na základě trvalého příkazu zaplacena z účtu žalované částka 8 122,31 Kč. Současně bylo z výpisů z účtu za rok 2020 a 2021 zjištěno, že na účet č. ú. bankovní účet, ze kterého žalované přicházely peníze, žalovaná zasílala různé částky, z tohoto účtu jí v minulosti v roce 2020 a 2021 chodily vyšší částky a ona na tento účet rovněž zasílala menší i vyšší částky peněz. Z výpisů z účtu rok 2020 až 2021 soud zjistil, že si žalovaná opakovaně brala úvěry u různých společností, které splácela dalšími úvěry.
8. Soud z potvrzení o výši příjmu ze dne 28. 11. 2020 a ze dne 24. 4. 2021 nezjistil žádné skutkové okolnosti, když potvrzení byla nečitelná (zřejmě však zde bylo uvedeno, že příjem žalované ze zaměstnání u jméno příjmení je okolo 38 000 Kč měsíčně). Z faktur – daňových dokladů bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2021 měla být žalovanou pro příjmení jméno příjmení vystavena faktura představující provizi žalované za dopravní služby za období od 13. 12. 2021 do 23. 12. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 10. 12. 2021 faktura za dopravní služby ve výši 15 000 Kč poskytnuté v období od 29. 11. 2021 do 10. 12. 2021, dne 24. 11. 2021 faktura za dopravní služby ve výši 20 000 Kč poskytnuté v době od 15. 11. 2021 do 23. 11. 2021, faktury nebyly jakkoliv podepsány nebo potvrzeny. Dle živnostenského rejstříku byla žalovaná podnikatelkou pouze do 15. 6. 2020.
9. Z REPI Credit Report (registru platebních informací) ze dne 30. 11. 2021 je zjevné, že žalovaná měla aktivní smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 30 000 Kč, u úvěru byla po splatnosti s částkou 14 624 Kč. Dále bylo zjištěno, že v minulosti si vzala 12 úvěrů, které již byly splaceny, měla přitom problémy je splatit. Z EUCCB lustrace plyne, že počet opožděně splacených půjček u žalované byl 4, celková částka čerpaných půjček byla 42 026 Kč, měla 29 zamítnutých žádostí o půjčku.
10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru upomínkou odeslanou dne 27. 3. 2022. Žalovaná měla dluh uhradit do 7 dnů od doručení výzvy.
11. Ze zadání tuzemských plateb a potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyně uhradila dne 25. 4. 2022 částku 250 Kč, dne 30. 5. 2022 částku 250 Kč, dne 28. 6. 2022 částku 250 Kč, dne 20. 7. 2022 částku 250 Kč a dne 31. 7. 2022 částku 250 Kč, tj. celkem 1 250 Kč.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
16. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru bylo zkoumat schopnost žalované coby spotřebitele splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009 , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k zákonu č. 257/2016 Sb. ). Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele.
17. Soud vzal z předložených důkazů za prokázané, že příjmy ani výdaje žalované nebyly před podpisem úvěrové smlouvy dostatečně ověřeny. Příjmy žalované měly být zjištěny z výpisu z účtu žalované, z něj však nebylo možné rozpoznat, které částky poukázané na účet žalované tvoří její příjem ze zaměstnání a které jsou poskytnutým úvěrem nebo jinou obdobnou platbou. Dále byly soudu předloženy žalovanou vystavené, ale nepodepsané faktury pro jméno příjmení. Nahlédnutím do živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná v době sjednání úvěrové smlouvy nepodnikala. Nebylo blíže objasněno, z jakého právního důvodu žalovaná vystavovala zaměstnavateli jméno příjmení faktury. Prokazatelný příjem ze zaměstnání (jméno anonymizováno a právnická osoba) dle výpisu z účtu nedosahoval výše tvrzené žalovanou, tedy okolo 38 055 Kč měsíčně, nýbrž se zpravidla jednalo o nižší částku okolo 10 000 Kč. Z účtu č. bankovní účet žalované přicházely větší částky peněz, nebylo však zřejmé, zda se jednalo o příjem ze zaměstnání nebo o příjem ze zápůjčky či jiného obdobného titulu, když na tento účet dlouhodobě žalovaná zasílala zpět vyšší finanční částky. Rovněž nebyly ověřeny výdaje žalované na bydlení, které tvoří podstatnou část výdajů každého člověka, tyto výdaje nebylo možné nahradit statistickými údaji, když žalovaná ani neuvedla, zda bydlí v nájmu, u rodičů atd. Poskytovatel úvěru je přitom povinen aktivně úvěruschopnost žalované zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale tyto tvrzené skutečnosti také prověřuje. Za této situace nelze učinit závěr o tom, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalované a tedy to, zda je schopna úvěr splatit. Nadto bylo z předložených důkazních prostředků zřejmé, že žalovaná si opakovaně sjednává úvěry u společností jako právnická osoba, právnická osoba, atd., a to ve velkém množství, přitom nebylo prokázáno, z jakých příjmů hodlá tyto úvěry zpravidla s krátkou dobou splatnosti uhradit. V této situaci bylo dle názoru soudu povinností žalobkyně prověřit u žalované výši jejích úvěrů, data jejich splatnosti a to, z jakých prostředků hodlá úvěry uhradit, když její prokazatelné příjmy byly nízké. Žalobkyně však neučinila nic, čím by tyto důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované odstranila.
8. S ohledem na to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že s kladným výsledkem dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, i když jí poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z. Soud má na základě shora předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, na dluh žalovaná po podání žaloby uhradila celkem 1 250 Kč. Žalovaná žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tudíž nadále dluží částku 3 750 Kč. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost prvního dne po dni, do kterého byla žalovaná povinna plnit. K vrácení bezdůvodného obohacení byla žalovaná vyzvána v předžalobní výzvě, odeslané jí dne 27. 3. 2022, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání plnění – bezdůvodného obohacení do 7 dnů, tj. do 4. 4. 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 4. 2022 do 25. 4. 2022, z částky 4 750 Kč od 26. 4. 2022 do 30. 5. 2022, z částky 4 500 Kč od 31. 5. 2022 do 28. 6. 2022, z částky 4 250 Kč od 29. 6. 2022 do 20. 7. 2022, z částky 4 000 Kč od 21. 7. 2022 do 31. 7. 2022, z částky 3 750 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a to při zohlednění plateb žalované specifikovaných v narační části tohoto rozsudku. Ve zbytku požadovaného nároku soud žalobu zamítl, jelikož se jednalo o nároky z absolutně neplatné smlouvy. Co se týče námitek žalované týkajících se nepřiměřenosti smluvních ujednání, soud se jimi blíže pro nadbytečnost nezabýval, když smlouva byla posouzena jako neplatná od počátku.
9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud může stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaná uvedla, že není schopna jednorázově částku žalobkyni splatit a současně doložila, že dosud splácela svůj závazek vůči žalobkyni ve splátkách po 250 Kč. Soud proto postupem dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého„ spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem,“ a rovněž aktuální judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ) zavázal žalovanou uhradit dluh ve splátkách po 500 Kč měsíčně, čímž bude dluh dle názoru soudu žalovanou splacen v přiměřené lhůtě. Žalobkyně se ani přes výzvu soudu nevyjádřila k podání žalované o jejím částečném a postupném plnění závazku. Za této situace proto soud nemohl konstatovat, že by úhrada předmětného dluhu splátkami byla nepřiměřeným znevýhodněním žalobkyně nebo že by založila nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy účastníků řízení.
10. Ohledně nákladů řízení bylo postupováno v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků, a to i při zohlednění požadovaných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, je takřka totožný. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.