Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 222/2022-45

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši výše úroku ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobní návrh se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem částka a co do částky částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [výše úroku] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobní návrh se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem [částka] a co do částky [částka], zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka], na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem název společnosti anonymizována tři slova. Na základě této smlouvy byla žalované půjčena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem částka a úrokem částka, tj. celkem částku částka, do 30ti dnů od obdržení předmětné částky. Dle dodatku ke smlouvě byla splatnost nově sjednána na datum a jistina byla ponížena na částka a poplatky na částku částka. Protože žalovaná nesplatila úvěr ani v prodloužené lhůtě splatnosti, pak se žalovaná zavázala vrátit částku částka Žalovaná však splátku řádně a včas neuhradila, nezaplatila ničeho. Ode dne datum se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno rovněž ničeho. Žalobce nemá informaci o tom, že žalovaná uhradila částku částka, což je hodnota postoupené pohledávky, která sestává z nesplacené jistiny částka, nesplaceného poplatku ve výši částka, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, smluvní pokuty částka, poplatků za odeslání upomínky částka. Žalobce provedl revizi těchto částek a požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu, tj. částka, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, poplatky za odeslání upomínek částka (částka) a smluvní pokutu částka (propočet dle čl. VIII odst. 1, písm. d) smlouvy, tj. výše úroku z dlužné částky za každý započatý den prodlení). Dále požaduje žalobce kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka po revizním přepočtu od datum do datum a zákonný úrok z prodlení od datum z jistiny částka. Na nákladech řízení je požadováno částka.

2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s název společnosti název společnosti anonymizováno ze dne datum na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem datum a doloženo poštovním podacím archem.

3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno dnem datum. Soud postupoval v souladu s ust. , 3 , neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.

4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo která byla uzavřena dle § 2395 a násl. o. z. dne datum, s původním věřitelem název společnosti název společnosti anonymizována dvě slova. Soud zjistil, že na základě této smlouvy byla žalované půjčena částka ve výši částka (potvrzení o provedené platbě žalobce doložil). Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem částka a úrokem částka, tj. celkem částku částka, do 30ti dnů od obdržení předmětné částky. V případě překročení doby splatnosti se zvyšuje poplatek za sjednání úvěru na částka, úrok je částka (výše úroku ročně). Dle Dodatku ke smlouvě ze dne datum byla splatnost nově sjednána na datum a jistina byla částka a poplatky částka. Úrok byl nově stanoven na výše úroku denně. Celková částka, která měla být nově splacena, byla částka. Žalobcem byl dále předložen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě částka na účet žalované dne datum, kopie upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a výzvu před podáním žaloby ze dne datum s doklady o doručování.

5. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne datum ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena od jeho právního předchůdce. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, předchůdce žalobce si zřejmě nezjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr, což nebylo žalobcem doloženo. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o spotř. úvěru) za neplatné nejen z tohoto důvodu, ale i pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované navýšení splatného dluhu po 30ti dnech o částku částka a dle dodatku ze dne datum se výpůjční úroková sazba mění na výše úroku denně, což markantně překračuje obvyklou úrokovou míru v daném místě a čase, poskytovanou bankovním sektorem. Ze smlouvy není patrné, jak byly tyto částky určeny a proč právě v této výši, smlouva se jeví celkově jako nevyvážená v neprospěch žalované jako spotřebitele, smlouva obsahuje řadu poplatků za prodloužení splatnosti úvěru, za odeslání upomínek, za administrativní náklady na vymáhání, poplatek i za„ inspektorský výjezd“ … Celkovou výši těchto poplatků vztažmo k půjčené částce, i ke lhůtě splatnosti, soud považuje za odporující dobrým mravům. Sjednané poplatky těžko lze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Proto soud považuje za neplatné právní jednání celou smlouvu. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle žalobce věřiteli ničeho neuhradila. Nicméně jistina byla ponížena na částku částka a tak je také žalována. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá celá částka částka. Proto bylo žalobě vyhověno v této části s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byla žalobcem žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky a nikoliv od data, požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího z plnění uzavřené smlouvy, tj. od datum. Výzva k plnění před podáním žaloby je ze dne datum, u které žalobce doložil podacím lístkem, že se žalované doručuje tato výzva se lhůtou splatnosti do datum. V prodlení se tedy žalovaná ocitla dnem následujícím poté, co byla k úhradě dluhu vyzvána, tj. od datum. Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši výše úroku ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku dle Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle , povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, pokud se týče do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem částka a co do částky částka, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. Z neplatného právního jednání se žalobce nemůže domáhat jiných nároků, než bezdůvodného obohacení.

6. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, pokud se týče nesplacené jistiny (i když jinak částečný úspěch), soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle ) odst. 1 částku částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony, tj. částka. Dále žalobci náleží dle a odst. 3 a ) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem částka x 3 = částka. Dle náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

8. Soud uložil žalované doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalované doplatit ve výši částka, ve lhůtě dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. Tuto povinnost soud uložil žalované proto, že soudní poplatek, i kdyby byla žalována pouze nezaplacená jistina, by činil částku částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.