Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 145/2022-62

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro doručení ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 55 172 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 48 254 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 496 Kč ve výši 11,75 % ročně od 11. 3. 2022 do 5. 5. 2022 ve výši 870,57 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 48 253,50 Kč ve výši 11,75 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, a dále částku ve výši 6 918,24 Kč a dále úrok ve výši 74,77 % ročně z částky 31 383 Kč od 11. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 11. 3. 2022 dosáhne částky 101 347 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 48 254 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 496 Kč ve výši 11,75 % ročně od 11. 3. 2022 do 5. 5. 2022 ve výši 870,57 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 48 253,50 Kč ve výši 11,75 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, a dále částku ve výši 6 918,24 Kč a dále úrok ve výši 74,77 % ročně z částky 31 383 Kč od 11. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 11. 3. 2022 dosáhne částky 101 347 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 48 254 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále částku ve výši 6 918,24 Kč a dále úrok. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem (úvěrovaným) byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 23. 2. 2016. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 1. 3. 2016. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,67 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 2 346 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2016, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedených údajů včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikacích znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení. V souladu se smlouvou byl dne 17. 10. 2016 žalované ze strany žalobce poskytnut revolving ve výši 18 581 Kč. Tím došlo k navýšení celkové výše úvěru. Počet splátek úvěru byl navýšen o dalších 24 měsíčních splátek ve výši 56 304 Kč. Výpůjční úroková sazba revolvingu činila 106,54 % ročně. Dále žalobce uvedl, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalobci uhradila celkem částku 92 567,34 Kč. Dále žalobce uvedl, že před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 12.1 smluvních ujednání smlouvy, když žalobce uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 304 Kč. Žalobce v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 40. Dále žalobce uvedl, že v důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky č. 8, splatné dne 18. 7. 2018. K datu 9. 3. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 12.4 smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši celkem 48 192,66 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dále žalobce uvedl, že v bodě 12.7 smluvních ujednání smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 11. 3. 2022 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce ale požaduje smluvní pokutu pouze v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Dále žalobce uvedl, že v bodě 4.4 smluvních ujednání smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce takto požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce takto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 31 383 Kč ode dne 11. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná dlužné částky neuhradila, přestože byla upomínána.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že celkem dluží u firmy právnická osoba právnická osoba 55 172 Kč, 42 007 Kč, 87 903 Kč, celkem tedy 185 082 Kč. Uvedla, že je na mateřské, má příjem 9 600 Kč měsíčně. Výživné není hrazeno pravidelně. Uvedla, že ví, že to musí splatit, může hradit tak 3 000 Kč měsíčně, je samoživitelka. Její matka jí s hrazením pomůže.

3. Po provedeném dokazování bylo z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo přílohy ke smlouvě číslo oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 3. 2016 zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobce poskytl žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem částku 84 8456 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 2 346 Kč. Výpůjční úroková sazba úvěru činí 129,67 % ročně a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Dále bylo z těchto důkazů zjištěno, že žalované byl poskytnut revolving ve výši 18 581 Kč s tím, že celková částka splatná úvěrovaným se v případě poskytnutí každého revolvingu navyšuje o 56 304 Kč a doba trvání spotřebitelského úvěru se s poskytnutím každého revolvingu prodlužuje o 24 měsíců. Počet splátek úvěru se poskytnutím každého revolvingu navyšuje o 24 měsíčních splátek ve výši 2 346 Kč. Výpůjční úroková sazba revolvingu činí 106,54 % ročně a byla dohodnuta jako pevná pro celou dobu splácení všech případně poskytnutých revolvingů. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobce dne 1. 3. 2016 zaslal na účet žalované částku 30 000 Kč a dne 17. 10. 2016 částku 18 581 Kč. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaná uhradila celkem částku 92 567,34 Kč, přičemž byla u plateb v prodlení, je pak prokázáno kartou klienta. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výzvou k zaplacení ze dne 9. 3. 2022 a oznámením ze dne 9. 3. 2022 včetně dokladu o doručení. Z oznámení bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že vzhledem k tomu, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru u smlouvy číslo o délce 60 dnů došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývající ze smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru v celkové výši 48 496 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smluvním ujednáním smlouvy o revolvingovém úvěru a předsmluvním formulářem.

4. Tvrzení žalobce o posuzování úvěruschopnosti žalované prokazuje žalobce u označenou hodnocení klienta, výpisy z účtu, prohlášením o splnění informační povinnosti úvěrujícího, pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisem z registru SOLOS a NRKI. Z hodnocení karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána s příjmem 14 000 Kč měsíčně čistého, což je její celkový měsíční příjem. U výdajů je uvedena částka 3 800 Kč jako výdaj žalované, dále 4 000 Kč jako výdaj na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní. Celkem 7 800 Kč. příjmení zdroje ke splácení činí 6 200 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána od 2. 9. 2015, je vyučena, svobodná, žije u rodičů. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná je od 2. 9. 2015 zaměstnaná u společnosti právnická osoba, přičemž pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2016 se zkušební dobou na tři měsíce. Z výplatního lístku bylo zjištěno, že mzda žalované za leden 2016 činila 13 261 Kč, za prosinec 2015 15 219 Kč. Z výpisu z účtu ze dne 10. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalované byla připsána na účet mzda ve výši 15 219 Kč. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že za období od 11. 1. 2016 do 13. 1. 2016 žalovaná vybrala celkem částku 4 712 Kč. Z výpisu z účtu ze dne 8. 1. 2016 bylo zjištěno, že žalované na účet byla připsána mzda ve výši 14 248 Kč, dále je zde úhrada od České správy sociálního zabezpečení ve výši 6 870 Kč, dále úhrada z jiné banky ve výši 454 Kč. Naopak výběr hotovosti činí 21 000 Kč.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. obč. zákoníku. Žalovaná vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž zákon o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru, přičemž porušení uvedené povinnosti má za následek absolutní neplatnost smlouvy (rozsudek Soudního dvora EU, 2. senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda žalobce splnil svou povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v  , a to z úřední povinnosti i bez námitky žalovaného. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobce nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalované, neboť žádným způsobem neověřoval výdaje žalované, vyšel pouze z y hodnocení klienta, kde výdaje neodpovídají výběrům z účtu žalované, které jsou doloženy výpisem z účtu. Navíc žalobce žádným způsobem neověřoval informace žalované ohledně výdajů na bydlení, dopravu do zaměstnání apod. Na výdajovou stránku žalované také připočetl pouze životní minimum, aniž by zkoumal faktické výdaje. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalované, když toto posouzení proběhlo bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu je tedy skutečnost, že předmětná smlouva odporuje obč. zákoníku a je proto absolutně neplatná.

6. Pokud jde o vyjádření žalované, je toto možné posoudit jako uznání nároku. Podle a) odst. 1 uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle a) odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Podle soud neschválí smír, je-li v rozporu s právní předpisy. Vzhledem k tomu, že soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako smlouvu, která byla uzavřena v rozporu se zákonem a je z tohoto důvodu absolutně neplatná, nebylo dle názoru soudu možné vydat rozsudek pro uznání.

7. Vhledem k tomu, že žalované byla celkem poskytnuta částka 48 581 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila částku 92 567,34 Kč, nevzniklo na straně žalované ani žádné bezdůvodné obohacení, které by byla povinna vydat dle § 2991 a § 2993 obč. zákoníku, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve věci plně úspěšná, měla by právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.