Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 228/2022-22
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, úrok ve výši 22,68 % ročně z částky částka od datum
do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky částka
od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, úrokem 22,68 % ročně
z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 %. V žalobě uvedla, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobkyní a právnická osoba Paribas Personal Finance, podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO. Žalovaná dne datum podala Žádost o revolvingový úvěr číslo. Žalovaná
v žádosti uvedla údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů a výdajů, kdy prohlásila,
že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé, a že žádné relevantní informace nezamlčela. Žádosti žalované banka vyhověla a akceptovala. Akceptace byla žalované doručena spolu s dokumentem Základní info o úvěru a jeho splácení. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření Smlouvy
o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr číslo s úvěrovým rámcem ve výši částka. Žalovaná rovněž souhlasila, že aktuální úvěrový rámec je možné zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce podle Produktových podmínek pro revolvingové úvěry (dále jen„ Podmínky“). příjmení svůj závazek splnila a otevřela žalované úvěrový účet číslo. V rámci uzavřené smlouvy
o revolvingovém úvěru žalovaná požádala o výši prvního čerpání, která je upraveny v čl. III. bod 5. Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo. Dle těchto specifických podmínek revolvingového úvěru se příjmení zavázala převést částku uvedenou v Přehledu podmínek, jako odchozí úhradu z úvěrového účtu na bankovní účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb. Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne datum na účet zprostředkovatele částku ve výši požadovaného úvěru částka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek upravených v čl. III. Smlouvy, a to měsíčními splátkami specifikovanými v téže článku Smlouvy vždy ke dni jejich splatnosti. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas dle sjednaných podmínek, čímž
se dostala do prodlení se splácením revolvingového úvěru, v jehož rámci byly tyto podmínky sjednány. Od data prodlení jsou tak žalované účtovány poplatky dle Sazebníku a úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 22,68 % dle revolvingového úvěru, a to v souladu s čl. 2 číslo Produktových podmínek. Jelikož žalovaná nesplácela poskytnutý úvěru řádně a včas prohlásila žalobkyně poskytnutý úvěr za splatný v celé výši, a to ke dni datum, z důvodu prodlení
se splátkou, čímž porušila svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Dlužná částka ve výši částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, poplatků ve výši částka, pokut ve výši částka a pojistného ve výši částka. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši
částka se skládá z úroku, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně právnická osoba Paribas Personal Finance, podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO („ Banka“)
se na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum zavázala žalované („ Klientovi“) poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek upravených v čl. III. Smlouvy, a to měsíčními splátkami specifikovanými v téže článku Smlouvy vždy ke dni jejich splatnosti (min 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však částka). Základní úroková sazba byla dohodnuta jako 22,68% ročně a žalovaná se zavázala hradit i pojištění ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru (Ze smlouvy o revolvingovém úvěru). Žalovaná postupně čerpala celkem částku ve výši částka a zaplatila částku v celkové výši částka (z výpisu z úvěrového účtu). Protože žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas dle sjednaných podmínek, čímž se dostala do prodlení se splácením revolvingového úvěru, právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne datum žalované oznámil zesplatnění úvěru ke dni datum (z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum, z podacího archu ze dne datum). Žalovaná v řízení netvrdila, že by jakoukoliv část dluhu žalobkyni či Bance zaplatila. Smlouvou
o postoupení pohledávek ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (Ze smlouvy
o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z poštovního podacího archu). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši částka
a to do 7 dnů; výzva byla odeslána dne datum (z předžalobní výzvy k plnění, z podacího archu).
4. Žalobkyně k výzvě soudu v rámci zjišťování, zda zkoumala úvěruschopnost žalované, předložila potvrzení o bonitě klienta a o nahlížení do registru příjmení, podle nichž měla žalovaná v době
od datum do datum dva úvěry s celkovou výší splátek částka, resp. částka; zároveň nebyla registrována v registru příjmení. Z předložené žádosti o revolvingový úvěr pak vyplývá,
že žalovaná prohlásila, že její čistý měsíční příjem je částka a čistý měsíční příjem její domácnosti činí částka a že nemá žádné vyživované děti, je vdaná a bydlí v nájmu. Náklady na bydlení uvedla žalovaná výši částka a jako své další výdaje (např. telefon, internet apod.) uvedla částka.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi příjmení (poskytovatelem úvěru, věřitelem) a žalovanou dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou byla uzavřena smlouva
o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona
č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových
a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru,
že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl
o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které
z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že příjmení (poskytovatel úvěru) prověřovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona
č. 257/2016 Sb. K uvedeným tvrzením žalobkyně předložila pouze žádost o poskytnutí kontokorentu s informacemi od žalované a výpisy z registrů. Žalobkyně přitom ani netvrdila, zda jako poskytovatel úvěru zkoumala poměry žalované na základě žalovanou doložených listin (např. výplatní pásky, výpis z účtu, doložení plateb za nájem, náklady za bydlení apod.), když samotné informace od žalované při relativně nízkém (toliko tvrzeném) příjmu částka při poskytnutí úvěrového rámce ve výši částka (se splátkou ve výši 5%) a při existenci dalších dluhů žalované nemůže být dostačujícím údajem při posouzení toho, zda spotřebitel bude schopen předmětný dluh splácet, a to zvláště za situace, kdy žalovaná tvrdí nulové výdaje (např. za telefon, i když uvádí své telefonní číslo); ani tvrzený celkový příjem domácnosti žalované nebyl poskytovateli úvěru nijak doložen. Pokud se tedy poskytovatel úvěru spokojil pouze s tvrzeními žalované, které jsou zjevně nepravdivé, a nijak nezkoumal příjmy a výdaje žalované, má soud
za to, že neposuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele
na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.
16. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž
od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši částka (rozdíl mezi skutečně poskytnutými finančními prostředky a platbami žalované – viz bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku), kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit.
17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení; úspěšnější byla v řízení žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.