Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 235/2022-19
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátil, v souvislosti s čímž požaduje žalobce úhradu jistiny částka a dalších částek spojených s poskytnutím úvěru, prodlením žalovaného s úhradou a vymáháním úvěru, když žalovaný žalobci nic nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, když ani žalobce ani žalovaný se k jednání nedostavili.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Na základě provedeného dokazování nemá soud za prokázané, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje vlastnoruční ani kvalifikovaný elektronický podpis žalovaného ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, nelze tedy dojít k závěru, že žalovaný učinil projev vůle směřující k uzavření této smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování soud dále nemá za prokázané, že by žalovanému byly poskytnuty uvedené finanční prostředky, neboť z potvrzení o platbě plyne pouze to, že žalovaný poskytl žalobci částku částka, tvrzení, že žalobce poskytl žalovanému částku částka, nebylo vůbec prokázáno.
6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
(dále jen„ OZ“).
7. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce jako úvěrující měl v řízení tvrdit a prokázat, zda postupoval v souladu s § 2395 OZ, uzavřel smlouvu s žalovaným jako úvěrovaným a poskytl mu finanční prostředky v žalované výši. Žalobní tvrzení o tomto byla neúplná a podstatné důkazní návrhy absentovaly.
9. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. spisová značka a usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. datum, sp. zn. ústavní nález).
10. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, neboť nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru a z toho titulu by žalobce žalovanému poskytnul jakékoliv finanční prostředky, přičemž žalobce neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání těchto skutečností, na jednání se nedostavil a soud jej nemohl poučit ve smyslu § 118a o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náhrada nákladů řízení by příslušela ve věci úspěšnému žalovanému, nicméně vzhledem k nečinnosti v řízení žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).