Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 364/2021-63
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem, ulice a číslo, PSČ obec a číslo
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované, obec
o zaplacení 196 706,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 180 498,54 Kč a 15% roční úrok z prodlení z částky 180 498,54 Kč od 21.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 207,87 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 9 729,56 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 741,87 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, dále úrok ve výši 14,6 % ročně z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do 20.8.2022 a z částky 16 207,87 Kč od 21.8.2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 2 964,23 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 180 498,54 Kč a 15% roční úrok z prodlení z částky 180 498,54 Kč od 21.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 207,87 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 9 729,56 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 741,87 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, dále úrok ve výši 14,6 % ročně z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do 20.8.2022 a z částky 16 207,87 Kč od 21.8.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 2 964,23 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 13.5.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 196 706,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 729,56 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 741,87 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, úrok 14,6 % ročně z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce dovozoval ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2020 a její přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČO. Žalobce tvrdil, že banka uzavřela s žalovanou dne 16.4.2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen smlouva o úvěru), v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 4 154,60 Kč, a to počínaje dnem 26.5.2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,60 % p.a. Banka svůj závazek splnila a dne 16.4.2018 úvěr žalované poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalované. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s produktovými podmínkami banky prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaná tak dluží žalobci na jistině částku 195 046,41 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 9 729,56 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 1 660 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25.2.2020 ve výši 16 741,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 14,60 % ročně z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka ze dne 16.4.2018 a výpisem z úvěrového účtu č. 2018 bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované téhož dne částku 200 000 Kč. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaná na poskytnutý úvěr číslo uhradila celkem částku 19 501,46 Kč.
4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.).
5. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru ze dne 16.4.2018 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. – o. z.). Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 200 000 Kč pouze na základě potvrzení o výši příjmu, který za poslední tři měsíce činil v průměru 13 282 Kč čistého, a sdělení žalované, že celkový příjem domácnosti činí 35 000 Kč, dále údaji z bankovních a nebankovních registrů, považuje soud ze nedostatečné, neodpovídající shora uvedeným závěrům soudů, neboť nic nevypovídají o skutečných potřebách a výdajích žalované na živobytí.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovanou vydat žalobci poskytnuté a nevrácené peněžní prostředky ve výši 180 498,54 Kč. Žalovaná byla požádána o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalované) doručením žaloby (19.8.2022). Žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (20.8.2022), kdy byla o plnění požádána (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 21.8.2022, se žalovaná dostala do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činí v druhém pololetí roku 2022 7 %, a proto úrok z prodlení byl stanoven ve výši 15 % ročně.
11. Smlouva o úvěru (tedy i případná ujednání o poplatcích, pokutách a úrocích) byla shledána jako neplatná, a proto soud ve zbytku, tedy částku ve výši 16 207,87 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 9 729,56 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 741,87 Kč od 16.4.2018 do 29.1.2019, dále úrok ve výši 14,6 % ročně z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 195 046,41 Kč od 26.2.2020 do 20.8.2022 a z částky 16 207,87 Kč od 21.8.2022 do zaplacení, zamítl.
12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch částečný, a proto mu byla přiznána poměrná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalobce stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 196 706,41 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 8 980 Kč, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby a účast u jednání) celkem 35 920 Kč. Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 4 úkony 1 200 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas za 2 půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu) a z cestovného k jednání soudu z Brna do Karviné a zpět (osobním automobilem o průměrné spotřebě 8,0 l benzínu /100 km, délce cesty 48 km, ceně nafty dle vyhlášky 44,50 Kč a sazby základní náhrady 4,70 Kč/km) ve výši 396,50 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 37 716,50 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 45 637 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 869 Kč, částku 53 506 Kč. Žalobce byl úspěšný co do 52,77 % uplatněného nároku. Odečtením neúspěchu (47,23 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na 5,54 % nákladů řízení, což v přepočtu činí částku 2 964,23 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).