Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 355/2022-58
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 7 474,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 474 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 474 Kč za dobu od 19. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 474,06 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do 18. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 000,06 Kč za dobu od 19. 7. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 686,24 Kč a úrokem ve výši 25,16 % ročně z částky 7 474,06 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 417,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 474 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 474 Kč za dobu od 19. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 474,06 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do 18. 7. 2022, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 000,06 Kč za dobu od 19. 7. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 686,24 Kč a úrokem ve výši 25,16 % ročně z částky 7 474,06 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 417,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 10. 2022 a doplněnou dne 27. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 474,06 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení, dále s úrokem ve výši 686,24 Kč a úrokem ve výši 25,16 % ročně z částky 7 474,06 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně anonymizována čtyři slova poskytla žalované úvěr ve výši 7 098Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 254 Kč. Úroková sazba byla sjednaná ve výši 25,16 % ročně. Žalovaná podepsala smlouvu za pomocí elektronického podpisu, kdy jí byl zaslán kód ve formě SMS zprávy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované v dostupných databázích dlužníků, dále vycházela z informací od žalované. Žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalované za květen a červen 2022. Žalobkyně uvedla, že žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru do částky 7 474,06 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 6 738,27 Kč, poplatek ve výši 600 Kč, pojistné ve výši 90 Kč a smluvní pokutu ve výši 45,79 Kč. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 14. 11. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Dne 17. 1. 2021 byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva) mezi právnická osoba anonymizována tři slova (dále jen„ Věřitelka“) jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Dle standartních informací ke spotřebitelskému úvěru byl úvěr ve výši 7 098 Kč, žalovaná jej měla splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 236 Kč splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,16 %. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že žije s druhem v nájemním bytě, má jedno dítě, je na mateřské dovolené s příjmem 8 000 Kč měsíčně, celkové příjmy domácnosti žalované jsou ve výši 28 000 Kč (žalovaná nespecifikovala, o jaké příjmy se jedná), náklady domácnosti žalované činí 15 000 Kč, žalovaná splácí úvěr měsíční splátkou ve výši 1 300 Kč. Dle bilance Smlouvy žalovaná dluží úroky ve výši 686,24 Kč, pojištění ve výši 90 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 45,79 Kč a nesplacenou jistinu úvěru ve výši 6 738,27 Kč. Věřitelka si ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu a rodného listu. V květnu 2022 měla žalovaná příjem ve výši 8 000 Kč, konečný zůstatek na účtu žalované je záporný – 26,69 Kč. V červnu měla žalovaná příjem ve výši 8 000 Kč a na její účet byly zaslány 3 úvěry. Dopisem ze dne 26. 4. 2022 Věřitelka oznámila žalované, že odstupuje od Smlouvy a vyzvala ji k úhradě částky 8 161 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2022 Věřitelka postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, žalovaná pohledávka je v seznamu postoupených pohledávek uvedena pod pořadovým číslo. Dopisem ze dne 24. 6. 2022 Věřitelka oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni. Dne 26. 4. 2022 Věřitelka zaslala poštovní zásilku na adresu žalované. Dopisem ze dne 8. 7. 2022 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvu s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Dne 11. 7. 2022 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalované.
5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
7. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
9. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
10. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
11. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
12. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které Věřitelka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni vše v souladu s § 1879 o. z. Postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi Věřitelkou a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, Věřitelka jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda Věřitelka jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy žalobkyně poskytla toliko jeden důkaz - výpisy z účtu žalované za květen a červen 2022. Z těchto výpisů je zřejmé, že žalovaná nedisponovala dostatečnou částkou, aby mohla splácet úvěr ze Smlouvy. Žalovaná čerpala další 3 úvěry u jiných společností, v květnu měla záporný zůstatek na svém účtu. Dále Věřitelka vycházela pouze z tvrzení žalované o její majetkové situaci, aniž by si tato tvrzení jakkoliv ověřila (příjmy domácnosti, pravidelné měsíční výdaje). Žalobkyně rovněž neprokázala, že Věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované v dostupných databázích dlužníků. Z uvedených důvodů má soud za to, že Věřitelka nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že Věřitelka poskytla žalované částku 7 098 Kč a žalovaná dosud na tuto částku uhradila 1 624 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinna uhradit žalobkyni částku 5 474 Kč, o kterou se neoprávněně obohatila. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 19. 7. 2022 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 8. 7. 2022, ve které žalobkyně poskytla žalované lhůtu k plnění 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Výzva byla odeslána žalované dne 11. 7. 2022, žalovaná tak měla plnit do 18. 7. 2022. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, smluví pokuty, pojištění, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 417,80 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 60 % a úspěchu žalované v rozsahu 40 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 089 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 200 Kč, režijní paušál za 3 úkony právní služby před podáním žaloby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Právní zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 189 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně.
14. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.