Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 141/2022-36

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 532 576,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 98 875 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 28 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 6. 5. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 98 875 Kč od 6. 5. 2022 do 27. 7. 2022, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 405 451,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 98 875 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 28 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 6. 5. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 98 875 Kč od 6. 5. 2022 do 27. 7. 2022, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 405 451,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 532 576,5 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále jen„ městský soud“) pod sp. zn. spisová značka (dále jen„ posuzované řízení“) s odůvodněním, že návrh na zahájení řízení byl podán dne datum, když naříkané řízení trvalo pro žalobkyni neuvěřitelných 10 let a 5 měsíců. Předmětem řízení byla nejprve částka 3 143 811 Kč s příslušenstvím a nakonec částka 6,7 milionů českých korun s tím, že řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Žalobkyně dále upozornila, že několik rozhodnutí bylo pro vady zrušeno. Zdůraznila, že ona sama se na dílce řízení negativně nepodílela, věc nebyla po skutkové ani právní stránce složitá, řízení se vyznačovalo četnými průtahy, když žalobkyně tvrdila, že soudy byly v podstatě po dobu 5 let a 9 měsíců nečinné. V závěru uvedla, že předmět sporu pro ni představoval velmi významnou částku, když její majetkové poměry se obvyklým poměrům nijak nevymykají. Žalobkyně za délku trvání předmětného řízení požadovala částku 532 576,50 Kč, když při zohlednění inflace žádala za 1 rok trvání řízení 24 590 Kč a dále žádala zvýšení o 50 % z důvodu liknavosti na straně soudu, o 40 % pro význam věci, o 30 % za 3 nezákonná rozhodnutí soudu a o 10 %, že délku řízení negativně neovlivnila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 1. 8. 2022 žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně uplatnila dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu (dále jen„ OdpŠk“) v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na zaplacení 3 060 681 Kč s příslušenstvím z titulu mandátní smlouvy pro vázaného pojišťovacího zprostředkovatele. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování prostřednictvím listin. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy. Význam řízení žalovaná shledala pro žalobkyni jako běžný. Se zřetelem na délku naříkaného řízení žalovaná vycházela ze základní částky zadostiučinění 15 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Při stanovení výše zadostiučinění přistoupila ke snížení základní částky o 20 % z důvodu složitosti řízení, o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění ve výši 98 875 Kč představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobkyně nepovažuje za odůvodněný.

3. Po plnění žalovanou ve výši 98 875 Kč vzala žalobu v tomto rozsahu žalobkyně podáním z datum částečně zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni citovanou částku uhradila až po podání žaloby a žalobkyně vzala žalobu co do žalované jistiny dříve, než bylo zahájeno první jednání ve věci, rozhodl soud v souladu s ustanovením a řízení co do této částky zastavil (výrok I.). Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně ve výši 433 701,50 Kč s příslušenstvím a nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, tedy do datum.

4. Protože byly splněny podmínky ust. , soud rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

5. Z listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav:

6. Z nesporných tvrzení soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy dne datum.

7. Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka, soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh řízení. Žalobkyně celé jméno žalobkyně, která je žalobkyní také ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, podala dne datum rozhodnutí žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 na zaplacení částky 3 060 681 Kč s příslušenstvím proti žalované právnická osoba, jako škody vzniklé na základě znemožnění výkonu činnosti pojišťovatele, kterou žalobkyně pro žalovanou na základě smlouvy vykonávala. Žalobkyně současně zažádala o osvobození od soudních poplatků, k čemuž soud referátem z datum učinil dotazy ke zjištění majetku žalobkyně a datum zaslal žalobkyni k vyplnění formulář ohledně majetkových poměrů. Dne datum byl doručen soudu vyplněný formulář a usnesením ze dne datum soud přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, který uhradila dne datum a usnesením z datum vyzval soud žalovanou k vyjádření k žalobě. Dne datum vyzval soud účastníky k vyjádření ve věci věcné příslušnosti soudu. Dne datum a datum se vyjádřila ve věci žalovaná. Dne datum soud předložil spis Vrchnímu soudu v Praze, který usnesením ze dne datum rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze, který je ve věci příslušný. Spis byl dne datum vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 4, usnesení nabylo právní moci dne datum a dne datum byl spis doručen Městskému soudu v Praze. Dne datum městský soud nařídil přípravné jednání na datum, dne datum byly žalobkyní založeny důkazy a dne datum se konalo přípravné jednání vedené ke smírnému vyřízení věci, kde žalovaný namítl promlčení a ke smíru nedošlo. Jednání odročeno na datum za účelem doplnění tvrzení a předložení důkazů. Dne datum se vyjádřila ve věci žalobkyně, žalovaná dne datum, podání byla rozeslána dne datum účastníkům, žalovaná se vyjádřila dne datum. Dne datum se konalo jednání, jehož závěrem byl vyhlášen rozsudek č.j. číslo jednací, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne datum došla replika žalované. Dne datum podala žalobkyně odvolání do rozsudku, dne datum byla usnesením vyzvána k zaplacení soudního poplatku, které bylo dne datum zrušeno z důvodu žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k předložení prohlášení a přípisem ze datum soud zjišťoval stav majetku žalobkyně. Dne datum soud obdržel podklady od žalobkyně. Dne datum se k odvolání vyjádřila žalovaná. Usnesením ze dne datum soud žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal, proti čemuž podala dne datum žalobkyně odvolání a dne datum byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze, který usnesením z datum usnesení městského soudu potvrdil. Dne datum byl spis vrácen městskému soudu, který dne datum usnesení rozeslal a usnesením ze dne datum vyzval žalobkyni k úhradě soudního poplatku. Poplatek byl uhrazen dne datum a dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu Vrchní soud v Praze referátem ze dne datum nařídil jednání na datum. Dne datum byla doručena žádost žalobce o změnu termínu jednání z důvodu kolize, dne datum bylo odročeno jednání na datum. Závěrem jednání konaného dne datum odvolací soud vyhlásil usnesení č. j. číslo jednací, kterým zrušil rozsudek soudu prvního stupně dle § 219a pro neúplně zjištěný skutkový stav a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Spis byl dne datum vrácen městskému soudu, který usnesení datum rozeslal a dne datum nabylo právní moci. Současně soud nařídil jednání na datum, na to žalobkyně zažádala o odročení z důvodu dovolené a soud odročil jednání na datum. Dne datum bylo doručeno podání žalobkyně a dne datum vyjádření žalované. Dne datum se konalo jednání, jehož závěrem byl vyhlášen rozsudek č.j. číslo jednací, kterým soud žalobu zamítl. Dne datum podala proti rozsudku žalobkyně odvolání, které bylo dne datum zasláno žalované k vyjádření a dne datum byl spis doručen Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací soud nařídil jednání referátem ze dne datum na datum. Jednání bylo dne datum z důvodu nemoci soudce zrušeno. Dne datum se k odvolání vyjádřila žalovaná. Dne datum nařídil odvolací soud jednání na datum, jehož závěrem vyhlásil usnesení č.j. číslo jednací, kterým rušil rozsudek soudu prvního stupně dle a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne datum, dne datum bylo usnesení rozesláno účastníkům a dne datum soud nařídil jednání na datum. Opatřením místopředsedy soudu byl spis přidělen dne datum k projednání jinému soudci. Dne datum se konalo jednání, jehož závěrem byla žalovaná vyzvána k předložení důkazů a bylo odročeno na datum. Dne datum byly žalovanou doloženyy a vyjádření k věci. Dne datum se konalo jednání, které bylo závěrem odročeno na datum, kde byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem č.j. číslo jednací soud zamítl žalobu. Dne datum podala žalobkyně odvolání, které bylo dne datum zasláno žalované k vyjádření. Dne datum soud předložil spis Vrchnímu soudu v Praze. Dne datum bylo doručeno vyjádření žalované. Referátem ze dne datum soud nařídil jednání na datum, kdy je závěrem odročeno na neurčito za účelem zjišťování stanoviska žalované ohledně smírného vyřízení věci. Dne datum bylo sděleno, že žalovaný nepřistoupil na dohodu o smíru. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum bylo doručeno vyjádření žalobkyně. Usnesením ze dne datum soud zrušil rozsudek, věc vrátil k dalšímu řízení a stanovil, že věc projedná jiný samosoudce, neboť se soudce opakovaně neřídil právním názorem odvolacího soudu. Dne datum se spis vrátil Městskému soudu v Praze, který dne datum rozeslal rozhodnutí a následně postoupil spis soudci dle příslušného rozvrhu práce. Spis byl soudci předložen dne datum a referátem ze dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum byla doručena žádost zástupce žalobkyně o odročení z důvodu nemoci, na to odročeno jednání na datum, na to zástupcem žalobkyně i žalované doručena žádost o odročení z důvodu dovolené. Jednání odročeno referátem ze datum na datum. Dne datum bylo doručeno vyjádření žalobkyně. Dne datum se konalo jednání, kde byly strany vyzvány k předložení důkazů a jednání bylo odročeno na datum. Dne datum a datum se vyjádřila k věci žalovaná, vyjádření zasláno žalobkyni na vědomí a dne datum se vyjádřila žalobkyně, podání opět odesláno na vědomí žalované. Dne datum soud předvolal k výslechu svědka a zaslal přípis ke zjištění navrhovaných skutečností právnické osobě. Dne datum obdržel soud sdělení od PO. Dne datum bylo zrušeno nařízení jednání z důvodu nemoci soudce. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum žalobkyně doplnila údaje o svědcích, které soud dne datum předvolal. Dne datum se žalobkyně omluvila z jednání z důvodu nemoci, na to jednání odročeno na datum. Dne datum zažádal svědek o odročení jednání z důvodu nepříznivé pandemické situace. Dne datum bylo jednání z důvodu nemoci soudce a omuvy svědka odročeno na neurčito. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum doručena žádost o odročení z důvodu dovolené žalobkyně, na to jednání odročeno na datum. Dne datum doručena žádost o odročení z důvodu čerpání dovolené právního zástupce, na to jednání odročeno na datum. Dne datum doručena žádost o odročení důvodu uzavření dohody o narovnání. Dne datum jednání zrušeno za účelem mimosoudního jednání. Dne datum soudu doručeno zpětvzetí žaloby a souhlas žalované se zpětvzetím žaloby. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, soud zastavil řízení. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a Stanovisko soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od datum, kdy žalobkyně podala k městskému soudu žalobu na náhradu škody, do datum, kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení, tj. 10 let a 5 měsíců. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo po skutkové, právní i procesní stránce složitější, žalobkyně se na délce řízení nepodílela, v postupu orgánů moci nebyly shledány průtahy, avšak v průběhu řízení bylo rozhodnutí soudu I. stupně třikrát zrušeno pro nepřezkoumatelnost a jednalo se o řízení s běžným významem pro žalobkyni. Nicméně s přihlédnutím na delší dobu posuzovaného řízení, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobkyni a celkovou délku řízení nelze klást k její tíži, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 6 let a 9 měsíců, soud přiznal žalobkyni základní částku ve výši 86 250 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak soud stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak není extrémně dlouhá. ulice rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení, jak se toho domáhala žalobkyně resp. ještě vyšší), zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími považoval proto soud za přiměřené vycházet ze základní částky na 15 000 Kč, jež je běžně v takových případech přiznávána. K možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomický růst, se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne datum, sp. zn. ) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne datum, sp. zn. ). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne datum, sp. zn. ). Kromě toho z části příjmení Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne datum, věc Apicella proti Itálii, stížnost číslo odst. 72). Poukázat lze v této souvislosti též na nedávný nález Ústavního soud u ze dne datum, sp. zn. , v němž se tento soud otázkou, kterou žalobce v dovolání vymezil, zabýval v bodech 43 až 45 odůvodnění přičemž konstatoval, že částku vymezenou za jeden rok průtahů ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč považuje v současné době za přiměřenou a odpovídající životní úrovni v České republice. Zdejší soud tedy nenachází důvod, pro který by bylo namístě předmětnou právní otázku, posoudit nyní jinak.

21. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově, hmotněprávní i procesně složitější (– minus 20 %). Jednalo se o žalobu na zaplacení škody ve výši 3 060 681 Kč s příslušenstvím z titulu mandátní smlouvy pro vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, kdy soudy se nejprve musely zabývat oprávněností vznesené námitky promlčení, posléze samotnými předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované právnická osoba za škodu. V řízení vyvstala potřeba širšího dokazování zejména prostřednictvím listin, byli voláni svědci. Dále pokud jde o procesní stránku, orgány veřejné moci musely opakovaně rozhodovat o žádosti o osvobození od soudních poplatků, byla podána žádost o součinnost právnické osobě, soud vyzýval k zaplacení soudních poplatků, rozhodoval o žádostech o odročení. Ve věci byla řešena věcná příslušnost.

22. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustav. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé čtyřikrát, odvolací soud třikrát, s čímž je spojena i četnost rozhodování ve věci. Soud proto snížil základní částku o 10 %.

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobkyně na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílela. Žádost žalobkyně o odročení jednání ze datum, stejně jako dne datum, datum a datum sice řízení prodloužily, avšak s ohledem na celkovou dobu řízení zcela nepatrně, aby soud z tohoto důvodu přistoupil k modifikaci základní částky zadostiučinění.

24. Jde-li o postup orgánů veřejné moci, soud v postupu orgánů moci neshledal průtahy, avšak nelze odhlédnout, že prvá tři rozhodnutí městského soudu byla zrušena pro nepřezkoumatelnost, když ve zrušujících rozhodnutí odvolací soud opakovaně uváděl, že soud I. stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, vycházel ze zcela nepodložených úvah a v rozporu se závazným právním názorem odvolacího soudu se nezabýval předpoklady pro vznik odpovědnosti za náhradu škody. Za citovaná zásadní procesní pochybení v podobě nepřezkoumatelného rozsudku soud zvýšil základní částku zadostiučinění o 20 % (srovnej rozhodnutí Městského soudu v Praze číslo jednací, kdy odvolací soud potvrdil zvýšení základní částky zadostiučinění o 25 % pro 4x zrušené rozhodnutí soud I. stupně pro nepřezkoumatelnost). S ohledem na výše uvedené Řízení bylo jinak plynulé a bez zbytečných průtahů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobkyni, tento soud vidí jako standardní. Soud uvážil, že ani obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z datum, číslo, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice z datum, číslo, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z datum, číslo, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne datum, číslo, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslo) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti Portugalsku ze dne datum, číslo číslo § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Vzhledem k předmětu řízení a výši žalované částky lze mít sice za to, že řízení mělo pro žalobkyni nezanedbatelný, avšak nikoli zvýšený význam - neboť se stále jednalo o spor k peněžitému plnění (k tomu srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve kterém poškozená fyzická osoba čelila žalobě z ručitelského prohlášení o zaplacení jistiny převyšující 8 000 000 Kč, avšak s ohledem na skutečnost, že se jednalo o peněžité plnění, nebyl shledán vyšší význam, či obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací s předmětem posuzovaného řízení 2 500 000 Kč). Se zřetelem na výše uvedené, soud nepřistoupil k snížení ani k zvýšení základní částky zadostiučinění.

26. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 15 000 spisová značka, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 10 %. Celková částka, která náleží žalobkyni jako přiměřené zadostiučinění proto činí 127 125 Kč. Nicméně žalovaná poskytla již žalobkyni částku 98 875 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni již jen 28 250 Kč (výrok II.) a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (405 451,50 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok III.) Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , 3 , když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 12 342 Kč. Odměna advokáta byla určena dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. , (usnesení Nejvyššího soudu ČR z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) a , d) advokátního tarifu vykonal 2 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé a částečném zpětvzetí žaloby. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze tří vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal dle ust. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z jeho odměny, neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Celkem tak náklady řízení činí 14 342 Kč. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

28. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s  věta za středníkem , neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající , o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.