Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 246/2021-75
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 20.990 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.680 Kč spolu
- s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 6.680 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
- s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 2.140,25 Kč,
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 572,41 Kč,
vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 13.310 Kč spolu
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 840,49 Kč,
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1.403,59 Kč,
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.768,43 Kč a 5.822,46 Kč,
- s úrokem 20,98 % ročně z částky 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
- s úrokem 23,72 % ročně z částky 6.469,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náklady řízení v částce, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení soudu vydaném po právní moci usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ustanovenému zástupci žalovaného titul jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.680 Kč spolu</b> <b>- s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 6.680 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>- s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 2.140,25 Kč,</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 572,41 Kč,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 13.310 Kč spolu</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 840,49 Kč,</b> <b>- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1.403,59 Kč,</b> <b>- s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.768,43 Kč a 5.822,46 Kč,</b> <b>- s úrokem 20,98 % ročně z částky 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>- s úrokem 23,72 % ročně z částky 6.469,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náklady řízení v částce, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení soudu vydaném po právní moci usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů ustanovenému zástupci žalovaného [titul] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobou ze dne 29. 6. 2021 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 20.990 Kč
s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce coby původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o úvěru, a to dne datum smlouvu o půjčce číslo dne datum smlouvu o půjčce číslo. Na základě smlouvy o půjčce číslo poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s následujícím poplatky: úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 910 Kč, tj. ve výši 20,98 % ročně, odměna za administrativní činnost v částce 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000 Kč; to vše v 43 týdenních splátkách po 370 Kč, poslední splátka byla stanovena na 23. 5. 2017. Na základě smlouvy o půjčce
číslo poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s následujícím poplatky: úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 1.400 Kč, tj. ve výši 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost v částce 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč; to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, poslední splátka byla stanovena na 20. 4. 2017. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem původního věřitele společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa. Žalovaný splátkový kalendář ani v jednom případě nedodržel, za dobu trvání smluvního vztahu až do postoupení žalobci uhradil v rámci smlouvy
o půjčce číslo pouze částku 3.320 Kč, z toho na jistinu 0 Kč, na úrok 910 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.782,07 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 627,93 Kč, poslední platba byla uhrazena ze strany žalovaného dne 19. 6. 2018, přičemž datum poslední splátky byl stanoven na 23. 5. 2017. Nejpozději od 24. 5. 2017 je tedy v rámci tohoto dluhu žalovaný v prodlení, od tohoto dne uplatňuje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši, současně žalobce žádá od tohoto dne úročení neuhrazené jistiny ve výši 10.000 Kč úrokem smluvním ve výši 20,98 % ročně dle obchodních podmínek. V rámci smlouvy o půjčce číslo žalovaný žalobci až do postoupení uhradil pouze částku 9.000 Kč, z toho na jistinu 3.530,90 Kč, na úrok 1.400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek
2.069,10 Kč, poslední platba byla uhrazena ze strany žalovaného dne 19. 6. 2018, přičemž datum poslední splátky byl stanoven na 20. 4. 2017. Nejpozději od 21. 4. 2017 je tedy v rámci tohoto dluhu žalovaný v prodlení, od tohoto dne uplatňuje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši, současně žalobce žádá od tohoto dne úročení neuhrazené jistiny ve výši 6.469,10 Kč úrokem smluvním ve výši 23,72 % ročně dle obchodních podmínek. právnická osoba následně postoupila obě své pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek dne datum na žalobce, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 15. 1. 2021.
Ke dni postoupení činila výše pohledávky ze smlouvy číslo částku 12.590 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 217,93 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2.372,07 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7.768,43 Kč, (úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od 24. 5. 2017 do 15. 1. 2021), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.980,74 Kč (ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 10.000 Kč od 24. 5. 2017 do 15. 1. 2021), úrok z prodlení ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka ze smlouvy číslo pak ke dni postoupení činila částku 8.400 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6.469,10 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 1.930,90 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5.822,46 Kč, (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.469,10 Kč od 21. 4. 2017 do 15. 1. 2021), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.976 Kč (ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6.469,10 Kč od 21. 4. 2017 do 15. 1. 2021), úrok z prodlení ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.469,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.469,10 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne 14. 5. 2021. Podáním
z 13. 12. 2021 žalobce doplnil návrh o přehled plateb.
2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem ve obec dne
datum rozhodnutí, číslo jednací podal žalovaný řádně odpor dne 27. 8. 2021, kdy žalobní nárok neuznal ani z části, aktuálně se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Odpor doplnil vyjádřením ze 7. 12. 2021, kdy má za to, že žalobcova tvrzení jsou prokazována pouze texty smluv, listino u obsahujíc seznam dlužníků a předžalobní výzvou, postrádá důkazy prokazující podrobnosti o plnění závazků.
3. Z předložených dokladů žalobce vyplývá, že mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovaným byly uzavřeny ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dvě smlouvy o půjčce, dle smlouvy o půjčce ze dne datum číslo se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 7.400 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 1.400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Dle smlouvy o půjčce ze dne datum číslo se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr
ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 5.910 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 910 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000 Kč, v pravidelných 43 týdenních splátkách po 370 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částek
v hotovosti v den uzavření každé ze smluv. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
datum a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že právní nástupce původního věřitele postoupil svoje pohledávky za žalovaným ze smluv o půjčce na žalobce, což zakládá aktivní legitimaci žalobce k vedení sporu, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 12. 2. 2021, ze strany žalobce byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne 13. 5. 2021.
4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu i přes výzvu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrně řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce nedoložil ani zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v registrech, v kartách žádosti jsou významné nesrovnalosti, je v nich škrtáno či se výdaje podstatně liší či některé údaje chybí. Dle karty zákazníka z datum činí příjem žalovaného 10.000 Kč měsíčně, tj. pod hranicí minimální mzdy, je uveden zaměstnavatel, nicméně v datu, od kdy je zahájeno současné zaměstnání jsou škrty, počet zaměstnání za poslední tři roky činí 4, uvedl, že žije v domácnosti s partnerkou, má další příjmy 2.000 Kč, kdy tyto nejsou jakkoliv specifikovány, odkud pochází, má dvě vyživovací povinnosti, kdy na alimentech platí 1.500 Kč, nájem a inkaso činí 3.000 Kč a výdaje za domácnosti jsou přepsány na 4.000 Kč, celkem příjmy činí 12.000 Kč a výdaje 8.500 Kč, použitelný příjem je tedy pouze 3.500 Kč. Dle karty zákazníka z datum již není uveden zaměstnavatel ani počet změn zaměstnání za poslední tři roky, nicméně současné zaměstnání trvá od července 1995 coby OSVČ, k uvedenému IČO dle informativního výpisu ekonomických subjektů ARES nenalezen žádný ekonomický subjekt, který by odpovídal zadání, příjem tvrzeně činí 12.000 Kč, nájem
a inkaso se snížilo na 3.000 Kč, u žalovaného vedeny splátky úvěru 1.350 Kč, kdy se tak jeví, že úvěrů je u věřitele povícero, kdy dle předchozí smlouvy číslo by splátková povinnost měla činit pouze 300 Kč týdně, tj. 1.200 Kč měsíčně, uvedená částka činí o 150 Kč víc, chybí započtené alimenty, ač vyživovací povinnost tvrzeně trvá, kdy uvedl počet nezaopatřených dětí 2, příjmy partnerky pak nejsou uvedeny v příjmech domácnosti vůbec, tvrzený použitelný měsíční příjem tak činí vyšší částku i přes předchozí původním věřitelem poskytnutý spotřebitelský úvěr, částky tak lze lze mít tak za účelově podhodnocené. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena
či doložena lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS, vzhledem k předchozím dluhům bylo nezbytné, aby věřitel podrobně zkoumal příjmovou a výdajovou situaci dlužníka, což zjevně neučinil.
5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
8. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měly být mezi žalobcem
a žalovaným uzavřeny dvě smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.
12. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet předmětný úvěr, a to u obou smluv. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti doložil pouze karty žádosti o úvěr s informacemi získanými
od žalovaného ohledně jeho příjmu, nebyly přiloženy žádné pracovní smlouvy či výplatnice,
ev. u OSVČ daňové přiznání, ani nebylo tvrzeno jejich doložení v kartě žádosti, nebyly řádně hodnoceny příjmy a výdaje žalovaného, kdy v těchto bylo opakovaně škrtáno a předchozí dluhy, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ověření v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, při výši předchozích dluhů a příjmech žalovaného bylo nezbytné učinit řádné zhodnocení jeho příjmů a výdajů a objektivní možnosti splácet. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla opakovaně řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné pro rozpor se zákonem, § 9 zákona
o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný finanční částku ve výši dvakrát 10.000 Kč skutečně obdržel, uhradil částky ve výši 3.320 Kč a 9.000 Kč, celkem 12.320 Kč,
na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřených smluv, proto je žalovaný povinen uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dlužnou nesplacenou jistinu, celkem ve výši 7.680 Kč. Proto soud vyhověl v rozsahu této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , částečně kapitalizovaný pro období od data splatnosti dle smluv do postoupení z částek uhrazených žalovaným do 23. 5. 2017, resp. 20. 4. 2017, a tedy ve výši 8,05 % ročně z částky 7.280 Kč od 24. 5. 2017 do 15. 1. 2021, tj. ve výši 2.140,25 Kč a 8,05 % ročně z částky 1.900 Kč od 21. 4. 2017 do 15. 1. 2021, tj. ve výši 572,41 Kč. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěru schopnost žalovaného tak, jak to ukládá směrnice 2008/48/ES.
13. Podle výsledku řízení byl ve věci úspěšnější žalovaný, k ochraně jeho zájmů mu byl usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 8. 9. 2021, č. j. 4 C 246/2021 -23 ustanoven zástupce
titul jméno příjmení, advokát se sídlem adresa. Proto bylo výrokem
III. rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti nahradit náklady řízení státu, které tomuto vznikly v souvislosti s řízením v souladu s § 148 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.