Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 235/2022-56

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 750 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 750 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,98 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 750 Kč od datum do datum se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 750 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 750 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 557,33 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 750 Kč od datum do datum se žaloba zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 750 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 750 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,98 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 750 Kč od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 750 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 750 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 557,33 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 750 Kč od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo].</b> <b>VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 5 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 563,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 750 Kč od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná si dále ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a úhrad za služby se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalobkyni uhradila pouze celkovou částku ve výši 2 250 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši 5 750 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 8 000 Kč a částkou žalovanou zaplacenou ve výši 2 250 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 563,98 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 5 750 Kč od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 563,98 Kč představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení, tj. do datum.

2. Podaným návrhem se dále žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 4 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 557,33 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 750 Kč od datum do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně opět tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala i v tomto případě věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná si dále ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a úhrad za služby se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však ani v tomto druhém případě nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalobkyni uhradila celkovou částku ve výši 3 250 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě téže Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši 4 750 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 8 000 Kč a částkou žalovanou zaplacenou ve výši 3 250 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 557,33 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 4 750 Kč od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 557,33 Kč představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od datum do data postoupení, tj. do datum.

3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle (dále jen ). V souladu s ustanovením proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Podle (dále jen o. z.) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

5. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce 6 640 Kč, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši 1 600 Kč, částky administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek výši 3 200 Kč a poplatku za pojištění ve výši 240 Kč, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 14 640 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 244 Kč. První splátku se přitom žalovaná zavázala zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti celou částku úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru pak byla Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru, která byla soudu rovněž k důkazu předložena. Žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy řádně neplnila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měla žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy uhradit dle žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak zpochybněna, pouze částku ve výši 2 250 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.

6. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo uzavřené dne datum opět mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se i v tomto případě zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce 6 640 Kč, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši 1 600 Kč, částky administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek výši 3 200 Kč a poplatku za pojištění ve výši 240 Kč, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně opět zaplatit celkovou částku ve výši 14 640 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 244 Kč. První splátku se žalovaná zavázala zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti celou částku úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru pak byla Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru, která byla soudu rovněž k důkazu předložena. Žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy znovu řádně neplnila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měla žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy uhradit dle žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak zpochybněna, pouze částku ve výši 3 250 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla v řízení prokázána totožnou Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno stejným dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.

7. Při hodnocení důvodnosti obou žalobou uplatněných nároků žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotných smluv o spotřebitelských úvěrech, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru v podobě poplatků v souhrnné výši 6 400 Kč (bez poplatků za pojištění) dospěl shodně jako žalobkyně k závěru, že obě tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzovaných věcech byly mezi smluvními subjekty obě smlouvy o úvěru uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské, tj. smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem, v nichž jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, zakázána. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu, tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání. Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnými smlouvami o úvěru zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnných poplatků v celkové výši 6 400 Kč, tzn. že tyto poplatky u poskytnutých úvěrů v částce 8 000 Kč činí 80 % výše samotných úvěrových částek. Takto sjednanou výši odměn za poskytnutí úvěru je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat např. na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku sp. zn. ze dne 30. 1. 2019 v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (v nyní posuzovaných věcech činí 4/5 výše úvěrových částek)“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozsudku sp. zn. ze dne 24. 6. 2020, který se rovněž zabýval obdobným nárokem žalobkyně, pak Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalovaném zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.

9. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případech, kdy za poskytnutí úvěrů ve výši 8 000 Kč se spotřebitel zaváže k zaplacení celkových částek (bez výše uvedených poplatků za pojištění) ve výši 14 400 Kč, je tak významná, že je nutno ujednání obou smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadované částky úvěrů žalované neposkytla a smlouvy by s ní neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Jenom celková výše administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek (bez kapitalizovaného úroku) v částce 4 800 Kč (1 600 Kč + 3 200 Kč) dosahuje 3/5 výše samotných částek úvěru, což nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné.

10. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou úvěrových smluv pro jejich rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba ve shodě s názorem žalobkyně skutečně po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného zákonného ustanovení. Žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně dvě částky ve výši 8 000 Kč, aniž tu byly platné závazky, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak relevantně vyvrácena, vyplývá, že žalovaná v prvním případě uhradila splátky pouze v celkové výši 2 250 Kč a ve druhém případě v celkové výši 3 250 Kč. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nárok na zaplacení částek ve výši rozdílu mezi částkami žalované poskytnutými (8 000 Kč) a částkami žalovanou zaplacenými (2 250 Kč a 3 250 Kč), tj. nárok na zaplacení částek ve výši 5 750 Kč a 4 750 Kč. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny, ať již ve výši 563,98 Kč a 557,33 Kč, kapitalizovaných za dobu od datum a datum do data postoupení obou pohledávek dne datum, nebo dále běžících z částek 5 750 Kč a 4 750 Kč od datum do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tyto úroky z prodlení v uplatněné výši 8,25 % ročně z dlužných částek 5 750 Kč a 4 750 Kč až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, nikoliv ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle neplatných smluv o úvěru. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byla žalovaná prokazatelně poprvé vyzvána k úhradě obou předmětných dluhů oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, jímž byla žalované poskytnuta k úhradě obou dlužných částek lhůta 10 dnů od jeho doručení. Žalobkyně v řízení prokázala, že toto oznámení bylo žalované prostřednictvím pošty odesláno následujícího dne datum (pátek), v souladu s ustanovením § 573 o. z. tak bylo doručeno žalované třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (středa). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaná mohla nejdříve dostat do prodlení. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky 5 750 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.) a v rozsahu částky 4 750 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok III.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána , účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalované dle stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

11. Ohledně zbývajících žalovaných částek zákonných úroků z prodlení pak byla žaloba zamítnuta (výroky II. a IV.), protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně sjednán, když sama žalobkyně výslovně oba své nároky uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení, avšak počátek prodlení nesprávně dovodila ze smluv o úvěru, tj. z neplatných právních jednání.

12. Předložila-li žalobkyně dodatečně souduu, z níž má vyplývat, že žalovaná dne datum uznala písemně vůči právní předchůdkyni žalobkyně svůj dluh ve výši 17 590 Kč, který měl vzniknout z úvěrové smlouvy číslo nemá tato sama o sobě žádný vliv na posouzení žalovaného nároku, který byl samotnou žalobkyní výslovně uplatněn jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu neplatné smlouvy o úvěru.

13. O nákladech řízení mezi účastnicemi bylo rozhodnuto dle , podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. V daném případě měla žalobkyně ve věci neúspěch pouze v malé části, a to jen co do částí požadovaných zákonných příslušenství, a proto jí soud přiznal plnou náhradu jejích nákladů řízení. Tyto náklady dosahují celkové výše 2 252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle , ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 900 Kč (3 x 300 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 1 200 Kč, tj. 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle povinna zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

14. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalovanou, která byla ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 200 Kč podle položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč podle položky 2 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2., ve spojení s položkou 1 bodem 1. písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalované tedy zbývá doplatit částku ve výši 200 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla žalované stanovena totožná lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.