Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 55/2022-85
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Bodnárikovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení,
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 016 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 23.7.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 016 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 9.3.2021 do 22.7.2021 zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 928,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit ji částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 9.3.2021 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 2 016 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou dne 15.12.2020 uzavřela prostřednictvím komunikací na dálku úvěrovou smlouvu s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy žalobkyně vycházela z informací poskytnutých klientem (žalovaná uvedla příjem 17 500 Kč a výdaje 10 000 Kč) a, výpisy z účtu, které žalobkyně vyhodnotila v rámci interního scoringu. Poskytnuté peněžní prostředky byly zaslány na účet žalované. Žalovaná se zavázala splatit žalobci poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ke dni stanovené splatnosti. Zbytek částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Jelikož žalovaná neuhradila ani jednu splátku, došlo ke dni 8.3.2021 k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka tak jednak představuje neuhrazený úvěr ve výši 8 000 Kč, tak i smluvní pokutu dle čl. VI smlouvy ve výši 0,1% denně z aktuální dlužné částky s tím, že za dobu od 9.3.2021 do 15.11.2021 činí výše smluvní pokuty 2 016 Kč. Přes výzvy žalovaná dluh neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 15.12.2020 byla na č.ú- bankovní účet zaslána z účtu žalobkyně částka 8 000 Kč.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala klientovi – žalované poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše limitu 8 000 Kč ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem 40% p.m. vrátit žalobkyni pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí klient nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Dle čl. VI.odst.1 pokud klient nezaplatí jakoukoliv ze splátek úroku v den splatnosti či neuhradí úvěr v termínu splatnosti, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž platbou je klient v prodlení. Smlouva na straně žalované neobsahuje žádný podpis. Ke smlouvě byla předložena fotokopie občanského a řidičského průkazu žalované, jak vyplývá z fotokopii.
6. Z výplatní pásky žalované soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba, anonymizováno s výší čisté mzdy za červenec 13 285 Kč, resp. doplatek činil 17 126 Kč.
7. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že dne 8.3.2021 žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr s tím, že dlužná částka činí 18 494,58 Kč.
8. Z návrhu na mimosoudní řešení /předžalobní výzva ze dne 14.7.2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 9 255,45 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy.
9. Z podacího archu soud zjistil, že žalované byla žalobkyní dne 15.7.2021 zasílána zásilka prostřednictvím České pošty, a.s.
10. Z dopisu žalované s výpisem ze systému žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila schválení úvěru a zaslání částky 8 000 Kč na účet s tím, že výše první minimální platby činila 2 133,33 Kč a byla splatná dne 4.1.2021.
11. Ze sazebníku poplatků soud zjistil, že smluvní pokuta v případě prodlení činí 0,1% denně z částky v prodlení.
12. Z výpisu z účtu žalované za červenec 2020 soud zjistil, že žalované bylo připsáno na účet 30 079,00 Kč a odepsáno 29 979 Kč, zůstatek na účtu tak činil 300,80 Kč.
13. Z výpisu z účtu žalované za srpen 2020 soud zjistil, že žalované bylo připsáno na účet 33 726 Kč a 10 odepsáno 32 924,10 Kč a celkový zůstatek na účtu tak činil 1 102,70 Kč.
14. Z výpisu z účtu žalované za červen 2020 soud zjistil, že žalované bylo připsáno na účet 31 893 Kč a odepsáno 40 112,38 Kč, tak že zůstatek činil 200,80 Kč.
15. Z výpisu z interního systému soud zjistil, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované s tím, že žalovaná kromě systému REPI, neprocházela žádným dalším systémem.
16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
17. Žalobkyně zavřela dne 15.12.2020 s žalovanou smlouvu, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, která se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná dne 4.1.2021 ve výši 2 133,33 Kč. Žalovaná neuhradila ani jednu splátku. Žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabývala její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala jednak od žalované (výpisy z účtu, výplatní pásku), tak i výpisy ze systému CRFI, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenčního rejstříku. Dne 14.7.2021 žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy, která byla odeslána dne 15.7.2021.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Jelikož se jednalo o úvěr převyšující částku 5 000 Kč, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet, avšak získané údaje řádně nevyhodnotila. Je třeba uvést, že žalobkyně se spokojila jen s tvrzením žalované, že výdaje žalované činí 10 000 Kč Tyto skutečnosti si mohla žalobkyně ověřit z výpisu z běžného účtu žalované, které měla k dispozici. Pokud by do nich řádně nahlédla, mohla si zjistit skutečnou bilanci příjmů a výdajů žalované. Z nich bylo zcela ihned zřejmé, že žalovaná má buď podstatně vyšší výdaje než příjmy, nebo s kladným zůstatkem v rámci stokorun. Byť se ve výdajích jednalo o stokorunové částky, které utrácela, tak je utrácela zcela pravidelně, tedy po dobu uvedených třech měsíců. Za měsíc červen 2020 by se žalovaná, pokud by neměla předchozí kladný zůstatek, s ohledem na výši svých výdajů dostala do záporného zůstatku, neboť její příjmy byly o více jak 7 000 Kč nižší než její výdaje, následující měsíc pak její zůstatek činil 200 Kč a další měsíc byl zůstatek na účtu 1 102 Kč. Zůstatek na účtu pak ani za tři měsíce nebyl v takové výši, aby pokryl byť jedinou splátku úvěru ve výši 2 133, 33 Kč. Nelze se tedy spokojit s částkou 10 000 Kč na straně výdajů a nelze též pominout fakt, že při reálném příjmu 17 126 Kč a uvedených výdajů 10 000 Kč, jen splátka úvěru činí téměř jednu třetinu. Soud tak uzavřel, že žalobkyně dostatečně nevyhodnotila příjmy a výdaje žalované, byť disponovala všemi potřebnými údaji. Pokud by řádně vyhodnotila veškeré získané informace, zjistila by, že jsou zde, ve vztahu k žalované dány důvodné pochybnosti úvěr splácet. Žalobkyně tak porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy stanoví v případě porušení povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy na základě námitky učiněné spotřebitelem (§ 87 odst.1), nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. Uzavřenou smlouvou mezi žalobkyní a žalovanou je tak nutné považovat za neplatnou a vztah mezi nimi posoudit podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Jelikož žalovaná z poskytnuté částky 8 000 Kč, ani jednu splátku, je povinna žalobkyni tuto částku uhradit. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. S ohledem na skutečnost, že uzavřená smlouvy byla neplatná a strany se tak nemohly dohodnout na době plnění, je žalovaná povinna plnit, vydat bezdůvodné obohacení, na základě výzvy žalobkyně, za kterou lze považovat až předžalobní výzvu ze dne 14.7.2021, přičemž tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 15.7.2021 a žalobkyně v ní žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. do 22.7.2021. Protože žalovaná do 22.7.2021 dluh neuhradila, dostala se dnem 23.7.2021 do prodlení. Vedle částky 8 000 Kč je tak povinna žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku zaplatit i úrok z prodlení od uvedeného data 23.7.2021, který žalobkyně požadovala ve nižší výši než stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku nároku soud žalobu (viz shora) ve výroku II. zamítl jako neoprávněnou.
26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 928,50 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 016 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 770 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 750 Kč ve výši 997,50 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 23.7.2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 016 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 9.3.2021 do 22.7.2021 zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 928,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit ji částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 000 Kč od 9.3.2021 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 2 016 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou dne 15.12.2020 uzavřela prostřednictvím komunikací na dálku úvěrovou smlouvu s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy žalobkyně vycházela z informací poskytnutých klientem (žalovaná uvedla příjem 17 500 Kč a výdaje 10 000 Kč) a, výpisy z účtu, které žalobkyně vyhodnotila v rámci interního scoringu. Poskytnuté peněžní prostředky byly zaslány na účet žalované. Žalovaná se zavázala splatit žalobci poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ke dni stanovené splatnosti. Zbytek částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Jelikož žalovaná neuhradila ani jednu splátku, došlo ke dni 8.3.2021 k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka tak jednak představuje neuhrazený úvěr ve výši 8 000 Kč, tak i smluvní pokutu dle čl. VI smlouvy ve výši 0,1% denně z aktuální dlužné částky s tím, že za dobu od 9.3.2021 do 15.11.2021 činí výše smluvní pokuty 2 016 Kč. Přes výzvy žalovaná dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 15.12.2020 byla na č.ú- [bankovní účet] zaslána z účtu žalobkyně částka 8 000 Kč. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala klientovi – žalované poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše limitu 8 000 Kč ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem 40% p.m. vrátit žalobkyni pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí klient nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Dle čl. VI.odst.1 pokud klient nezaplatí jakoukoliv ze splátek úroku v den splatnosti či neuhradí úvěr v termínu splatnosti, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž platbou je klient v prodlení. Smlouva na straně žalované neobsahuje žádný podpis. Ke smlouvě byla předložena fotokopie občanského a řidičského průkazu žalované, jak vyplývá z fotokopii. 6. Z výplatní pásky žalované soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba], [anonymizováno] s výší čisté mzdy za červenec 13 285 Kč, resp. doplatek činil 17 126 Kč. 7. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že dne 8.3.2021 žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr s tím, že dlužná částka činí 18 494,58 Kč. 8. Z návrhu na mimosoudní řešení /předžalobní výzva ze dne 14.7.2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 9 255,45 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy. 9. Z podacího archu soud zjistil, že žalované byla žalobkyní dne 15.7.2021 zasílána zásilka prostřednictvím České pošty, a.s. 10. Z dopisu žalované s výpisem ze systému žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila schválení úvěru a zaslání částky 8 000 Kč na účet s tím, že výše první minimální platby činila 2 133,33 Kč a byla splatná dne 4.1.2021. 11. Ze sazebníku poplatků soud zjistil, že smluvní pokuta v případě prodlení činí 0,1% denně z částky v prodlení. 12. Z výpisu z účtu žalované za červenec 2020 soud zjistil, že žalované bylo připsáno na účet 30 079,00 Kč a odepsáno 29 979 Kč, zůstatek na účtu tak činil 300,80 Kč. 13. Z výpisu z účtu žalované za srpen 2020 soud zjistil, že žalované bylo připsáno na účet 33 726 Kč a 10 odepsáno 32 924,10 Kč a celkový zůstatek na účtu tak činil 1 102,70 Kč. 14. Z výpisu z účtu žalované za červen 2020 soud zjistil, že žalované bylo připsáno na účet 31 893 Kč a odepsáno 40 112,38 Kč, tak že zůstatek činil 200,80 Kč. 15. Z výpisu z interního systému soud zjistil, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované s tím, že žalovaná kromě systému REPI, neprocházela žádným dalším systémem. 16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 17. Žalobkyně zavřela dne 15.12.2020 s žalovanou smlouvu, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, která se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná dne 4.1.2021 ve výši 2 133,33 Kč. Žalovaná neuhradila ani jednu splátku. Žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabývala její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala jednak od žalované (výpisy z účtu, výplatní pásku), tak i výpisy ze systému CRFI, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenčního rejstříku. Dne 14.7.2021 žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy, která byla odeslána dne 15.7.2021. 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Jelikož se jednalo o úvěr převyšující částku 5 000 Kč, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet, avšak získané údaje řádně nevyhodnotila. Je třeba uvést, že žalobkyně se spokojila jen s tvrzením žalované, že výdaje žalované činí 10 000 Kč Tyto skutečnosti si mohla žalobkyně ověřit z výpisu z běžného účtu žalované, které měla k dispozici. Pokud by do nich řádně nahlédla, mohla si zjistit skutečnou bilanci příjmů a výdajů žalované. Z nich bylo zcela ihned zřejmé, že žalovaná má buď podstatně vyšší výdaje než příjmy, nebo s kladným zůstatkem v rámci stokorun. Byť se ve výdajích jednalo o stokorunové částky, které utrácela, tak je utrácela zcela pravidelně, tedy po dobu uvedených třech měsíců. Za měsíc červen 2020 by se žalovaná, pokud by neměla předchozí kladný zůstatek, s ohledem na výši svých výdajů dostala do záporného zůstatku, neboť její příjmy byly o více jak 7 000 Kč nižší než její výdaje, následující měsíc pak její zůstatek činil 200 Kč a další měsíc byl zůstatek na účtu 1 102 Kč. Zůstatek na účtu pak ani za tři měsíce nebyl v takové výši, aby pokryl byť jedinou splátku úvěru ve výši 2 133, 33 Kč. Nelze se tedy spokojit s částkou 10 000 Kč na straně výdajů a nelze též pominout fakt, že při reálném příjmu 17 126 Kč a uvedených výdajů 10 000 Kč, jen splátka úvěru činí téměř jednu třetinu. Soud tak uzavřel, že žalobkyně dostatečně nevyhodnotila příjmy a výdaje žalované, byť disponovala všemi potřebnými údaji. Pokud by řádně vyhodnotila veškeré získané informace, zjistila by, že jsou zde, ve vztahu k žalované dány důvodné pochybnosti úvěr splácet. Žalobkyně tak porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy stanoví v případě porušení povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy na základě námitky učiněné spotřebitelem (§ 87 odst.1), nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. Uzavřenou smlouvou mezi žalobkyní a žalovanou je tak nutné považovat za neplatnou a vztah mezi nimi posoudit podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Jelikož žalovaná z poskytnuté částky 8 000 Kč, ani jednu splátku, je povinna žalobkyni tuto částku uhradit. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. S ohledem na skutečnost, že uzavřená smlouvy byla neplatná a strany se tak nemohly dohodnout na době plnění, je žalovaná povinna plnit, vydat bezdůvodné obohacení, na základě výzvy žalobkyně, za kterou lze považovat až předžalobní výzvu ze dne 14.7.2021, přičemž tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 15.7.2021 a žalobkyně v ní žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. do 22.7.2021. Protože žalovaná do 22.7.2021 dluh neuhradila, dostala se dnem 23.7.2021 do prodlení. Vedle částky 8 000 Kč je tak povinna žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku zaplatit i úrok z prodlení od uvedeného data 23.7.2021, který žalobkyně požadovala ve nižší výši než stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku nároku soud žalobu (viz shora) ve výroku II. zamítl jako neoprávněnou. 26. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 928,50 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 016 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 770 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 750 Kč ve výši 997,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí o soudu.